Conophytum jarmilae Halda (syn. C. danielii Pavelka)

Conophytum jarmilae Halda (1998) dle původního popisu hustě odnožuje, netvoří stonek a vyznačuje se holou, lesklou epidermis a červenou linkou na kýlnatém vrcholu. Květy růžové, purpurové, vzácně krémově bílé, 10-17 mm v průměru. Tobolka 4-7-četná, dřevitá, hnědavá. Roste v severozápadním Kapsku (Namaqualand) na jediném, dekorativně purpurovém kopci sopečného původu, který je snadno viditelný. Rostliny vždy vyhledávají skalní štěrbiny a tvoří v nich hustě větvené trsy. Datum sběru udáno 18.3.1997.

Conophytum jarmilae Halda (syn. C. danielii Pavelka)

Halda popisuje rostlinu ze společné cesty se mnou a předpokládám, že jsem rovněž rostliny v přírodě viděl. Navštívili jsme dvě lokality nových druhů (C. hanae a C. danielii, Pavelka 1999). Jelikož Haldův popis svou kvalitou odpovídá předchozím, kdy velmi jednoduše a nepřesně charakterizuje nový druh, nehodí se ani k jednomu uvedenému druhu, dokonce ani typovou lokalitu označenou jako farmu Daakus neznám. Pravděpodobné identické C. danielii sice roste na jediné, odlišně zbarvené (hnědočervené), asi 20m vysoké skále s vyšším obsahem železa než okolí, ale na první pohled se vyznačuje plstnatou epidermis, 5-6-četnou velmi světlou, papírovitou tobolkou a kvete růžovými až sytě růžovými květy. Myslím, že ani Halda, přestože nepatří mezi znalce rodu Conophytum, by tyto znaky nepřehlédl. Tuto lokalitu jsme navštívili 28.3.1997. C. hanae se vyznačuje holou epidermis, ale vykvétá až 25 mm velkými červenofialovými až fialovými květy, většinou s bílým středem, má vždy 5-četnou tobolku a roste na žulovém podkladu, na jižních svazích Khamiesberg hor v délce několika kilometrů. Viděli jsme jej 14.3.1997. Jak C. hanae tak C. danielii mají klínovité tělo s červenou linkou na vrcholu.

Conophytum hanae, Sterkstroom

V roce 1999 jsem dle dostupných informací došel k následujícímu závěru:

Haldovy popisy a kombinace jsou pověstné velmi stručným textem, povrchním zdůvodněním a řadou nepřesností. Protože nepředpokládám (ale nemohu vyloučit!!!), že by Halda sám dokázal určit, zda nalezené konofytum dosud bylo či nebylo popsáno, C. jarmilae s největší pravděpodobností odpovídá jednomu z výše uvedených druhů, které jsem Haldovi ukázal na společné cestě - v té době jako nové, nepopsané druhy. Jeden z nich potom náleží mezi synonyma C. jarmilae. Halda však do popisu zahrnul charakteristiky obou. Dokud neuvidím typové rostliny či herbární vzorek nebo původní popis nebude doplněn, musím jeho C. jarmilae zařadit mezi species non satis cognita (nedostatečně známý druh). Halda bohužel podobným způsobem postupuje i při svých dalších aktivitách a je jenom škoda, že vynakládá takové úsilí, aby znevážil práci taxonoma i sebe samotného.

Počátkem roku 2002 vyjde pokračování monografie o rodu Conophytum od Stevena Hammera (Dumpling and His wife – New Views of the Genus Conophytum) a bude obsahovat poslední objevy v tomto rodu. Samozřejmě řeší i problém C. jarmilae, tomasi, danielii, hanae. Po sepsání Hammerovy knihy byly zjištěny skutečnosti, které budou v uvedeny v dodatku knihy a jejichž autorem je Angličan Terry Smale. Znění textu, se kterým se plně ztotožňuji, přikládám:

„V únoru 1999 jsem obdržel zvláštní vydání časopisu Kaktusy věnovaného rodu Conophytum. Obsahoval popisy tří nových druhů (Pavelka 1999), které všechny byly velmi typické a vzrušující. O jednom druhu, C. cubicum Pavelka, se dále zmiňovat nebudu. protože s ním problém není. Zbylé dva druhy C. hanae Pavelka a C. danielii Pavelka však tvoří podstatu této přílohy. Oba druhy byly podrobně popsány a typizovány, s latinským popisem, lokalitou a kvalitní barevnou fotografií z naleziště. Obě jména lze k rostlinám jednoznačně přiřadit.

Conophytum cubicum, SV Ekstenfontein

Přibližně o rok později jsem se dozvěděl o dalším novém C. jarmilae J.J.Halda, které bylo popsán ve 4. čísle roku 1998 v dost nejasném domácím časopise Acta Musei Richnoviensis (AMR), vydávaném dle obálky Muzeem v Orlických horách (Halda et al 1998). Je známo, že se Petr Pavelka a Josef Halda společně zúčastnili cesty, při které byly navštíveny lokality dvou nových druhů, kterých se tento dodatek týká. Zdá se však, že společně nepokračovali v publikační činnosti. Pro přesnost uvádím, že C. hanae bylo objeveno již v roce 1996 sběrateli Pavelka& Bayer& Wagner. Pavelka tento druh ukázal Haldovi v roce 1997. C. danieli objevili Pavelka a Halda na společné cestě v březnu 1997, kterou organizoval Pavelka. Zdá se tedy velmi pravděpodobné, že se C. jarmilae shoduje buď s C. hanae nebo s C. danielii. V současné době neexistuje důkaz, že by 4. číslo AMR z roku 1998 nebylo publikováno v uvedeném roce, a tedy Haldovo jméno by mělo mít přednost před jedním z Pavelkových jmen.

C. jarmilae J.J.Halda bylo platně publikováno s latinským popisem a uvedeným herbárním vzorkem. V souladu a dalšími početnými popisy Haldy se celý text skládá pouze ze dvou řádek latinské diagnózy a ze tří řádek anglického textu, které mají sloužit k tomu, aby si čtenář vytvořil o druzích představu. Text neobsahuje fotografie a uvedená typová lokalita, farma Daakus podle všeho neexistuje. Dle dostupných informací se Pavelka a Halda původně rozhodli popsat rostliny po majiteli farmy, který se jmenoval Daniël Johannes Gerhardus Nieuwoudt a všichni jej oslovovali zkráceně Daan. Jedno z možných názvů druhu bylo daanusii a Halda zjevně spojil dohromady jméno farmáře se jménem farmy a ještě zaměnil písmeno!!! Podobně se zachoval například při popisu svého Pelargonium jarmilae, druhu, který mu byl rovněž ukázán Pavelkou jako zvláštní, kde uvedl typovou lokalitu Thennah. Ve skutečnosti se farma nazývá Moedgewin a farmářova manželka Hennah Carstens. Jak vidíte, neměl jsem dost informací k tomu, abych jednoznačně určil, zda C. jarmilae představuje synonymum k jednomu z druhů popsaných Pavelkou. V danou chvíli jsem byl v pokušení Haldovo jméno zavrhnout, protože jej není možné k ničemu přiřadit. Ale Linného systém latinských jmen rostlin je založen na typovém vzorku uloženém někde v prachu kabinetu nebo ve sklenici s alkoholem v nějakém herbáři kdekoli na světě. Původní mrtvý jedinec je mnohem důležitější než jakákoli psaná informace, byť i chybná. Další potíž spočívala v umístění typového vzorku v soukromém Haldově herbáři, ale naštěstí po žádosti správce herbáře byl typ zapůjčen herbáři v Kew v Londýně. Když typový vzorek dorazil, v červnu 2000, studoval jsem ho společně s Dr. Bob Chinnockem z Adelaide Botanical Garden, který byl v Kew byl na studijním pobytu. K našemu velkému překvapení zásilka současně obsahovala i nevyžádaný typový vzorek druhého druhu, C. tomasi J.J.Halda spolu s kopií AMR označenou jako číslo 5 roku 1998 (Halda 1998).

Conophytum hanae Pavelka (syn. C. tomasi Halda)

Kdokoli z vás, kdo měl možnost studovat herbární vzorky vysoce sukulentních mesemb ví, že získání informací z hnědé, amorfní (beztvaré) hrudky není snadné. Typový materiál C. jarmilae není slisovaný, ale skládá se ze čtyř velmi suchých a poničených trsů, 30-60mm v průměru; dále z tobolek ale bez květů. Pouze dvě hlavy byly dostatečně zachovány. Jejich charakteristický tvar listů a krátké papily na pokožce (tento znak ve skutečnosti chybí v popisu C. jarmilae!) naznačují, že odpovídá C. danielii. Tento závěr podporuje i poznámka, že materiál pochází z Platbakkies. Typ C. tomasi se skládá ze čtyř vertikálně rozřízlých těl se zbytkem purpurového květu u jedné hlavy. Diskovitý tvar těl, holý povrch bez papil a chrupavkovitý kýl ukazují na shodu s C. hanae. To dále potvrzuje vložená perokresba a uvedená typová lokalita Sterkstroom. Haldovy typové rostliny byly zaslány do herbáře v Průhonicích, ale jejich další osud není znám. Fotografie typů jsou uloženy v herbáři v Kew a v Pretorii.

Conophytum hanae, Sterkstroom

V danou chvíli se zdálo, že oba Haldovy taxony mají prioritu před Pavelkovými jmény, protože vyšly v časopisech vydaných o rok dříve. Avšak v říjnu 2000, na základě žádosti o zaslání originálního výtisku AMR 1998 číslo 5, odpověděl vydavatel AMR (Okresní muzeum Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou), že ročník 1998 obsahuje pouze 4 čísla. Až někdy v roce 2001 začalo Muzeum nabízet AMR 1998 č.5 s doplněním, že omylem toto číslo nevyšlo v termínu uvedeném na zadní straně obálky. Číslo 4 a 5 roku 1998 se navíc shoduje v číselném označení ISBN, které se jinak u každého čísla liší. Kopie 5. čísla, kterou obdrželo Kew, byla vytištěna jiným typem písma než číslo 4, což rovněž svědčí o dodatečném nápadu vydat jej jako originál z roku 1998. Neexistuje vůbec žádný důkaz o tom, že by AMR 1998 č. 5 bylo distribuováno před červnem 2000, kdy jej získalo Kew. Proto považuji červen 2000 za datum publikování C. tomasi, které tak spadá mezi synonyma C. hanae. Dle mého názoru platná jména pro oba zajímavé druhy jsou následující:

Literatura:

Halda, J.J., Horacek, L. & Panarotto, P. 1998: New descriptions. Acta Musei Richnoviensis Sect. natur. 5 (4): 164.

Halda, J.J. 1998: New descriptions. Acta Musei Richnoviensis Sect. natur. 5 (5): 184.

Pavelka P. 1999. Rod Conophytum N.E. Br. – vybrané druhy. Kaktusy Vol. 35, Speciál 1: 25-30.

Mesemb sloupek Petra Pavelky (9/2001)

Podzimní květy ve sbírce u webmastra (12/2001)

 

Rod Conophytum N. E. Brown - vybrané druhy (Kaktusy 1999, Speciál 1)