Agave v mojí sbírce (3)

Dnes máme na pořadu agáve, které nezaberou opravdu mnoho místa a které můžeme pěstovat i bez vytápění nebo v temperovaném skleníku (pokud to nejsou panašované, kristátní nebo růstově odlišné formy).

Agave utahensis – rostliny, které na fotkách z přírody vypadají opravdu fantasticky. Myslím, že každý, kdo jednou uviděl tyto rostliny, tak se na chvíli zasnil, že takovou by chtěl mít ve sbírce. Rostliny jsou to velmi odolné, které bez problémů snášejí zimování v nevytápěném pařeništi nebo skleníku. Jedinou podmínkou je sucho. Mohu zodpovědně říct, že naši zimu bez krytu určitě nepřežijí. Velikost rostlin nepřesahuje 30 cm a rostliny tvoří trsy. Pěstování není náročné. Snesou bez problému letní úpal a jejich růst je velmi pomalý.

Obr. 1 – Agave utahensis

Agave utahensis var. nevadensis – rozdíl oproti základnímu druhu je hlavně v širších, modře zbarvených listech, které jsou zakončeny matně černými trny. Než Vám rostlina doroste do pěkného trsu, tak si určitě několik let počkáte. Substrát by měl být minerální a pokud přihnojit, tak hnojivem s co nejmenším obsahem dusíku.

Obr. 2 – Agave utahensis kristáta

Obr. 3 – Agave utahensis var. nevadensis

Agave utahensis var. kaibabensis – největší varieta druhu. Rostliny mohou dosáhnout šířky až jednoho metru, ale jejich růst je velmi pomalý. Rostliny rostou většinou soliterně.

Obr. 4 – Agave utahensis var. kaibabensis

Agave utahensis var. eborispina – snad nejkrásnější varieta druhu. Rostliny rostou pomalu a jejich otrnění se stářím stává výraznějším. Koncové trny bývají zvlněné. Náročnost a podmínky pěstování jsou totožné s ostatními zástupci. Je zajímavé, že světle otrněná forma odnožuje bez problémů, ale u tmavě otrněné formy za deset let ani jedna odnož. Rostliny jsou v patnácticentimetrových kontejnerech.

Obr. 5 – Agave utahensis var. eborispina 'světlý trn'

Obr. 6 – Agave utahensis var. eborispina Lz 2029

Agave parviflora – miniaturní agáve jejíž velikost nepřesahuje 20 cm v průměru, roste v severním Mexiku a USA. Rostliny rostou bez problémů, v letním období však potřebují dostatečnou zálivku. Agave parviflora vykvétá v 10 -15 letech. Mrazu není odolná tak jako předchozí druh. Spolehlivě však vydrží poklesy teplot k -5°C. Některé prameny uvádějí i více.

Obr. 7 – Agave parviflora

Agave ×leopoldii – je to hybrid mezi Agave fillifera ssp. filifera a Agave filifera ssp. schidigera. V Japonsku bývá tento hybrid označován jako Agave cv. 'Taki no silaito'. Rostliny jsou kompaktní, dorůstající velikosti cca 30 cm, se spoustou odlupujících se vláken. Pěstování těchto rostlin není náročné a při suchém zimování snesou mrazy okolo -5°C.

Obr. 8 – Agave ×leopoldii

Obr. 9 – Agave ×leopoldii var. variegata

Agave rigidissima – tento název je synonymem pro Agave triangularis, která dorůstá do asi půlmetrové velikosti a uvádí se, že při suchém zimování snese mráz okolo -7°C. Pěstování standartní, jako u jiných druhů. Na závěr bych Vám rád představil zase jednu raritku a tou je kultivar tohoto druhu 'Sansanoyuki Siroshimafu'. Je to opravdová pecka, která zaujme svým krásným zbarvením listů a háčkovitými trny.

Obr. 10 – Agave rigidissima 'Sansanoyuki Siroshimafu'