Kaktusy před oknem - část 2.

V úvodním díle bylo popsáno, že uvedený způsob celoročního pěstování kaktusů před okny, na mrazu i za slunečního úpalu, pouze s částečnou ochranou před srážkami, je nejen možné, ale má dokonce jisté výhody. Odměnou je nám přirozený vzhled rostlin, nevýhodou je pouze omezený počet druhů nebo jejich ekotypů, které můžeme sbírat. Pocházejí vesměs z jihozápadu USA, výjimečně z jihu Kanady a s výhradami ze severního Mexika (poušť Chihuahua), ale díky velkým areálům, na nichž se druhy vyskytují, vznikl nespočet variet nebo forem, které lze sbírat. Ověřování tolerance k mrazu u některých ekotypů nepříliš prověřených rodů je sice napínavé dobrodružství, bohužel často ověnčené bolestnými ztrátami, ale jinak se zkušenosti nezískají.

Obr. 1 – Uložení kamenů v miniskalce

Myslím si, že s určitým zjednodušením platí, že rody, které mají střed rozšíření vU SA a během glaciálů se posouvaly až do Mexika, kde se částečně usadily a žijí dodnes, si mrazuvzdornost zachovaly, např. některé escobarie nebo echinocereusy. Obráceně, druhy s centrem rozšíření v Mexiku, které se během interglaciálů posunuly až na území USA, se zde lokálně sice uchytily, ale mrazuvzdornost mají nejistou (Echinomastus).

Schopnost přežít mráz, i když rostlinám promokne substrát, odvisí jednak od genetické dispozice, ale rovněž je důležitý propustný, štěrkový substrát a významné je patrně také svislé uložení kamenů v miskách, které jsou usazeny přímo na štěrkové drenáži (obr. 1).

Obr. 2 – Zaschlé pupeny

To zajišťuje v zimě dobrou propustnost, ale během období jarního růstu je prospěšné probuzené kaktusy s nasazenými květními pupeny pořádně zalévat podmokem, což nahrazuje spodní vodu. Nedostatek vody totiž může mít (např. u rodu Pediocactus) za následek uhynutí již vytvořených květních pupenů (obr. 2), což je ostatně známo.

Kaktusy začínají kvést
Kvetení rostlin pokládáme za přirozené vyvrcholení roční periody růstu, když se předpokládá, že posláním organismů na tomto světě je „zachování rodu“ a tudíž produkce potomstva. Mohli bychom také říci, že jde o důkaz vitality a zdravého vývoje, i když proti tomu stojí skutečnost, že právě např. rostliny existenčně ohrožené (suchem) vynaloží veškerou zbylou energii, aby zakvetly a vytvořily třeba poslední potomstvo, což lze pokládat rovněž za další příklad strategie „zachování rodu“.

Obr. 3 – Pediocactus winkleri x despainii, Wayne Co., Ut

Obr. 4 – Pediocactus bradyi SB 470, Coconino Co., Az

Obr. 5 – Pediocactus simpsonii, Rio Arriba Co., NM

Buď jak buď, kvetoucí kaktus je cílem našeho pěstování a těšíme se na ten okamžik, kdy se pupen rozevře. U mne letos jako první rozkvetly 21. 4. 2018 Pediocactus winkleri x despainii, Wayne Co., Ut (obr. 3), Pediocactus bradyi SB 470, Coconino Co., Az (obr. 4) a Pediocactus simpsonii, Rio Arriba Co., NM (obr. 5), z nichž poslední je pravokořenný, což znamená, že bez úhony úspěšně přežil skoro celou zimu v mokrém substrátě, jak jsem popisoval v prvém díle.

Obr. 6 – Sclerocactus messae-verdae, FH 061.1, Navajo Co., Az

Obr. 7 – Echinomastus intertextus v. dasyacanthus

Dalším kvetoucím druhem v pořadí je Sclerocactus messae-verdae, FH 061.1, Navajo Co., Az, (obr. 6) a posléze velmi zajímavý jak květem, tak otrněním Echinomastus intertextus v. dasyacanthus (obr. 7). Ač rod Echinomastus všeobecně neoplývá schopností přežívat naše zimy, právě tyto exempláře, které jsem pořídil bez znalosti původu, přežívají a kvetou bez problémů dokonce na vlastních kořenech.

Obr. 8 – Pediocactus paradinei, FH 052.5. Kaibab Plato

Obr. 9 – Echinocereus viridiflorus SB 876, Chafee Co., Col.

Obr. 10 – Echinocereus russanthus SB 864, Brewster Co., Tx

Obr. 11 – Echinocereus chloranthus v. corelii, SB 245, Otero Co., NM

Obr. 12 – Echinocereus russanthus v. canus, Brewster Co., Tx.

Zcela spolehlivě snáší zimu Pediocactus paradinei, FH 052.5. Kaibab Plato (obr. 8) podobně jako druhy z okruhu Echinocereus viridiflorus, např. Echinocereus viridiflorus SB 876, Chafee Co., Col. (obr. 9), Echinocereus russanthus SB 864, Brewster Co., Tx (obr. 10), Echinocereus chloranthus v. corelii, SB 245, Otero Co., NM (obr. 11), nebo zajímavý Echinocereus russanthus v. canus, Brewster Co., Tx. (obr. 12).

Obr. 13 – Pediocactus simpsonii, Montana

Obr. 14 – Pediocactus peeblesianus v. fickeisenii

Mimo to dokvétaly nebo spíše v mém případě remontovaly Pediocactus simpsonii, Montana (obr. 13) nebo Pediocactus peeblesianus v. fickeisenii, (obr. 14). Vykvetly také Echinocereus coccineus v. roemeri, Kerr Co., Tx (obr. 15), a něžně růžově kvetoucí Echinocereus coccineus v. rosea. Otero Co., NM (obr. 16), máme–li uvést ty nejpozoruhodnější rostliny, kterým se před oknem viditelně daří a které rozkvetly do 8. května.

Obr. 15 – Echinocereus coccineus v. roemeri, Kerr Co., Tx

Obr. 16 – Echinocereus coccineus v. rosea. Otero Co., NM

V následujícím díle budou presentovány další rostliny
v pořadí, jak budou rozkvétat…

Kaktusy před oknem - část 1.