Tentokrát tu fakt není ani kvítek. A
abych šťáral ve starých zásobách…? A tak, protože jsem zrovna dočetl
Naxerovo povídku o trnech, co
by z nich šly kudly vybrousit, podívám se, co tady ve sbírce
vyfotit. Ony totiž u těch kaktusů nemusejí být květy tou hlavní
okrasou. Podívejte se třeba na tenhle diskokaktus. Zaujme
návštěvníka sbírky na první pohled, i když stojí někde v koutě.
 |
Discocactus latispinus HU 639, Francisco Dumont,
Minas Gerais, Brasilia
|
Tahle teplomilná kytička mi ještě
nekvetla, těším se, už letos by snad mohla. Do oběhu kdysi poslal
semena zahradník W. Uebelmann (HU = Horst Leopold z Brazílie a
Uebelmann Werner ze Švýcarska), pod číslem HU 639.
 |
Astrophytum niveum
|
Když jsem ze střechy skleníku před
dvěma zimami vyhodil drátosklo, a nahradil ho šestnáctkou makrolonem,
měl jsem trochu obavy. Co tomu ty moje kytičky ve finále řeknou? Jak
budou reagovat za dva, za tři roky? Zatím se to moc neprojevuje,
alespoň ta astrofyta nijak nereagují. Například přenádherné
Astrophytum niveum. To jsem už jako velikou kytku dostal před
9 lety od gymnofila Ládi Šormy k šedesátinám, trny nijak neredukuje,
přímo ho miluju.
 |
Astrophytum senile, forma s rezatými trny
|
Také Astrophytum senile, velmi
zajímavá forma s rezatými trny, se do nich halí pod makrolonem
stejně intenzivně, jako pod drátosklem.
A na závěr další Astrophytum niveum, formu, která se nabízí
pod názvem „brněnský zlaťák“. Též na ni se dá se zálibou dívat,
i když kytička zrovna nekvete.
 |
Astrophytum niveum, forma „brněnský zlaťák“
|
Zdá se, že letošní předjaří by mohlo
oplývat sluníčkem více než vloni, zima snad ani do konce ledna
nebyla, ve skleníku sepnulo topení snad jen dvakrát, třikrát. Mohlo
by se to projevit i na kvetení, uvidíme.
Tak zase za měsíc – Pavel Pavlíček
|