|
Vážení přátelé,
ve Vašich novinách se objevilo několik
příspěvků, které se zabývaly
problémem dosud neznámé choroby,likvidující ve velmi krátké době
zdravé a prosperující rostliny ve sbírce. Podle toho jak byl
popisován průběh této choroby se domnívám, že jsem s něčím takovým
bojoval ve vlastní sbírce a proto mi dovolte podělit se s Vámi
o několik zkušeností, které jsem v této souvislosti získal.
 |
|
Acanthocalycium violaceum
úplně zničené chorobou (1)
|
Kaktusy pěstuji ve dvou sklenících (polykarbonátovnících),
které mám umístěny na chatě, tudíž se po většinu roku dostanu ke
svým rostlinám jen o víkendech. O to větší překvapení mně čekalo,
když jsem po příjezdu zjistil, že ještě před týdnem zdravá a
kvetoucí rostlina je zcela zničená chorobou.Výše uvedené myslím
velice dobře dokumentuje fotografie v příloze. Je na ní ještě před
týdnem bohatě kvetoucí Acanthocalycium violaceum úplně
zničené chorobou. Následovalo studium mě dostupné (tedy česky psané)
literatury, ale nikde jsem se nesetkal s popisem podobného průběhu
choroby. Nepomohly ani konzultace s přáteli z brněnského klubu
Astrophytum.
Zdá se, že se skutečně jedná o novou, v našich končinách dosud
neznámou chorobu.
 |
|
Acanthocalycium violaceum
úplně zničené chorobou (2)
|
K průběhu choroby pozorovanému v mé sbírce mohu
uvést, že první výskyt jsem zaznamenal někdy v roce 2009 až 2010 a
to zejména v druhé polovině kaktusářské sezóny, vždy po zálivce.
V situaci, kdy choroba likvidovala stále více rostlin v mé sbírce a
nikdo nebyl schopen poradit, nezbývalo nic jiného než experimentovat
a zkoušet různé přípravky v naději, že některý bude účinný. Vzhledem
k rychlému průběhu choroby padlo moje podezření rovněž na nějakou
„bakteriózu”. Pokud je mi známo, jedinými přípravky s částečně
antibakteriálními účinky na našem trhu jsou měďnaté přípravky typu
Kuprikol, popř. Champion. Oba jsem vyzkoušel. Dodnes jsou na
některých rostlinách patrné modré skvrny, které tyto preparáty na
rostlinách zanechávají. Zbývá dodat že bez úspěchu. Po těchto a
dalších zkušenostech myslím, že bakteriální původ této choroby lze
vyloučit.
Následovalo zkoušení různých dalších přípravků proti
houbovým chorobám až jako téměř poslední z možných přišel na řadu
všem asi dobře známý Previcur a Proplant (od jiného výrobce).
Poslední na řadu přišly tyto přípravky proto, že je u nich uváděna
účinnost proti půdním houbám, kdežto choroba která ničila moje
rostliny evidentně napadala stonky a kořenový systém nechala bez
povšimnutí. Přesto se mi pomocí těchto přípravků podařilo tuto
chorobu nejprve potlačit, a dnes, po několika letech, snad mohu
říci, že úplně zlikvidovat. Postřik aplikuji po každé zálivce, což
je asi čtyřikrát až pětkrát za sezónu.
Později mi jeden známý (nekaktusář) poradil, že při
Mendelově univerzitě
v Brně existuje rostlinolékařské poradenství, kam je možno napadenou
rostlinu zanést, a kde jsou schopni popř. patogen vykultivovat a
určit. Je to ovšem spojeno s určitým poplatkem. Jeho výši jsem
nezjišťoval. Bylo by jistě vhodné, kdyby se někdo obětoval a uvedený
poplatek zaplatil. Pomohlo by to celé kaktusářské obci. Dále myslím,
že by bylo nanejvýš vhodné, aby se k problému vyjádřili odborníci na
danou problematiku, kteří v řadách kaktusářů určitě jsou.
S pozdravem
Jaroslav Dvořáček,
Boskovice
|
