|
Jedna z mých posledních služebních cest mne zavedla
na jih Nového Mexika – do předhůří Sierra De Quadalupe – Quadalupe
Mountains. Pravý ráj pro milovníky rostlin a historie.
Epithelantha micromeris, Glandulicactus wrightii, Mamillaria
lasiacantha, meiacantha, Escobaria leii, qudalupensis, Echinocereus
dasyacanthus, viridiflorus a to jsem jistě ještě pár
echinocereusů zapomněl. Stran historie – v horách bydlelo několik
kmenů Komančů, a také je tam jediné místo v USA, kde jsou zachované
zbytky dostavníkové stanice (Pinery Station) na trase St. Louis (Missury)
– San Francisco (California).
 |
|
Quadalupe Peak, Texas
|
Quadalupe Peak je nejvyšší hora Texasu – ne, není to překlep
(2 667 m n. m). Celé pohoří leží v Novém Mexiku – kromě několika set
metrů jižního okraje, kde je nakreslena hranice s Texasem. Texas je
jeden z nejdůležitějších států Unie, také má nesmírně zajímavou
historii.
Mexiko se stalo nezávislé v r. 1821. Obrovské plochy pozemků
v severních částech Mexika byly velice řídce obydlené - hlavně území
nynějšího Texasu. Mr. Austin – bankéř z Missury, získal povolení od
Mexické vlády osídlit území severně od Rio Grande, Američany ze
severu. Jeden z důvodů byl ten, že si Mexická vláda nevěděla rady
s nájezdy Komančů, hluboko do vnitrozemí Mexika, kde nemilosrdně
vraždili rodiny farmářů. Brali do zajetí mladé ženy a kradli vše, co
mělo cenu, hlavně koně, zbraně a dobytek. S příchodem civilizace
„děti přírody” velice rychle vyměnily životní styl a z lovců zvířat
a sběratelů plodů přírody se stali zloději a vrazi. Mr. Austin
sliboval Mexičanům, že „anglo settlers” vytvoří blok mezi kmeny
Komančů a Mexikem.
Během osmi let bylo v Texasu vice Američanů, než původních obyvatel
– Mexičanů. Mexická vláda zakázala otroctví a nařídila vybírat daně.
To se samozřejmě „Texasanům”, jak si začali říkat, nelíbilo a začali
uvažovat o nezávislosti. Vytvořili dobrovolnou armádu pod vedením
syna pana Austina. Mexická vláda reagovala tak, že poslala do Texasu
armádu. První bitvu u Alamo generál Santa Ana vyhrál, ale v druhé
bitvě u San Jacinto těžce prohrál (Texaské armádě velel generál
Houston) a Mexiko bylo donuceno souhlasit s nezávislostí Texasu. Tak
vznikla Republika Texas v r. 1836. V dohodě o nezávislosti byla
nejasnost stran jižní hranice – Texasané mysleli Rio Grande –
Mexičané měli na mysli řeku Nueces, 240 km severně.
Mexiko City bralo nezávislost na lehkou váhu – stále považovali
Texas jako nezávislou část Mexika. Většina obyvatel Texasu si ale
přála připojit se k Unii – což se stalo v r. 1845. To popudilo
Mexičany, kteří poslali 2000 vojáků na sever od Rio Grande. Tam
mexická armáda napadla americkou hlídku a 16 Američanů přišlo
o život. To vedlo k vyhlášení války Mexiku v květnu r. 1846. Během
let 1846 až 1848 Mexiko vše rychle prohrálo. Důvodů bylo hned
několik. Mexická armáda používala muškety z doby Napoleonských válek
– US armáda měla moderní pušky a revolvery Colt. Morálka Mexičanů
byla špatná – neměli zájem bojovat a spousta jich dezertovalo.
Mexická armáda neměla ani podporu obyvatel severních provincií – ti
vítali Američany jako osvoboditele od nájezdů indiánů. USA získaly
kromě Texasu s hranicí na Rio Grande také státy New Mexico, Arizona,
California, Colorado a Utah. Mexiko se celkem snadno vzdalo státu,
kde žili Komanči (Texas), nebo Apači (Arizona) a Navajo (New Mexico).
V mírové dohodě Američané slíbili, že zastaví nájezdy indiánů do
mexického vnitrozemí. To se samozřejmě nikdy nepodařilo, a když
indiáni rozšířili přepadávání a vraždění i na americké farmy, US
vládě nezbylo jiné řešení indiánské otázky, než vystěhovat kmeny
Komančů, Apačů a Navajo do hlídaných rezervací. Mírumilovných kmenů
se stěhování netýkalo – v Novém Mexiku žije 23 kmenů, z nich pouze
Navajo byli vystěhováni. Postupně bylo všem indiánským kmenům
povoleno vrátit se na jejich původní území, do nově vytvořených
rezervací, kde se státní podporou žijí dodnes.
 |
|
 |
|
Cynthia Ann Parker
|
|
Náčelník Quanah Parker |
Ještě jedna zajímavost. Ne všechny unesené mladé
ženy skončily jako otrokyně indiánských náčelníků. Cynthia Ann
Parker, unesená v 9 letech (1836), vzala věci do svých rukou. Vdala
se za syna náčelníka jednoho kmene Komančů (dala mu svoje jméno –
Parker) a její syn Quanah Parker se stal náčelníkem všech kmenů
Komančů, a také zakladatelem
Native American Church. Potom, co byl
při návštěvě anglo rodiny z matčiny strany zraněnný býkem, ho
použitím Peyote vyléčil mexický šaman. Quanah tehdy prohlásil:
„Američané jdou do kostela a mluví o Ježíšovi. Indiáni jdou do Tee-Pee
a mluví s Ježíšem!”
Když inspektoři najdou lophophoru ve skleníku, tak člověku hrozí
vězení. Členové Native kostela (nejen indiáni) se mohou nadrogovat
používáním Peyote kdykoliv. V Texasu rostou dvě formy L. williamsii.
Jedna je soliterní (var. echinata – snese teploty „pod” nulou),
druhá roste v trsech – má malé hlavičky a naprosto nesnáší nízké
teploty. Tahle forma se pěstuje na farmách ve velkém právě pro
ceremoniální použití v Native America Church.
|
