Prázdniny jsou za námi, utekly jako
voda. Sluníčka bylo tentokrát nadbytek, ve sklenících bylo třeba
stínit, ale moje kaktusy ve stolových sklenících byly ve dne v noci
bez krytu, nestalo se jim vůbec nic, naopak, cítily se skvěle,
krásně kvetly a trnily.
|
Echinocereus rubispinus L 088, Sierra Obscura, Chih.,
1800 m n. m.
|
Jako obyčejně v tuto dobu zakvetl i můj
oblíbenec, E. rubispinus, se skvěle temně fialově otrněným
tělem. Poprvé krásně vykvetl i velmi vzácný, bělokvětý kultivar
téhož jména. Za povšimnutí stojí, že bělokvětá forma má i výrazně
světlejší otrnění, jak už je tomu u „albínů“ ostatně běžné.
|
Echinocereus rubispinus, světlá forma (kultivar) s
bílým květem
|
Rostliny z okruhu E. chloranthus
obvykle kvetou dost brzo na jaře, tenhle fešák si dal na čas a
zakvetl až v červenci.
|
Echinocereus rusanthus imp. SB, Dawis Mts, TX
|
Aby tu nebyly jenom echinocereusy,
blýsknul jsem i svůj „sběr“, půvabné mamilárie. Našel jsem je v
rovinách jižně od Tuly, kde rostou také Ariocarpus retusus
ssp. scapharostroides s pracovním jménem „pulchellus“,
také variabilní stenokaktusy a drobounké Lophophora.
|
Mammillaria microthele PP 1420 A, Francisco y Madera,
Tam.
|
O prázdninách jsem si taky odskočil na
kus řeči do Mexika, kde jsem si vyfotil zcela zvláštní kaktousek. Je
úplně k nerozeznání se Strombocactus disciformis f.
minimus, který však roste přes 40 km SZ vzdušnou čarou.
|
Strombocactus spec.
|
Tahle drobnůstka hustě porostla stěny
úzkého kaňonu, kterým zdá se v době dešťů protéká pořádný příval
vody. Zajímavé je i to, že roste jen dva tři km od místa, kde roste
nedávná novinka,
Strombocactus corregidorae.
Nevšímal jsem ovšem jen kaktusů,
zajímal jsem se i o jídlo a pití. Zastavili jsme se u občerstvovací
stanice u silnice, pochutnal jsem si na tmavém pivu Wictoria
|
Ve stejném místě probíhala i zabíjačka, tenhle modrooký
fešák
to měl už čerstvě za sebou
|
Zastavili jsme se i na tržišti v San
Juan del Rio, moc se nám líbil místní řezník Krkovička, který
nabízel jednak krásně nasvětlené škvařené vepřové kůže ale
i přitažlivě vypadající volské nožky.
Ale kaktusy nakonec – viděli jsme
nádhernou lokalitu poblíž La Soledad, kde rostou drobné (bíle
kvetoucí) Echinocactus horizonthalonius var. subikii,
a hlavně množství právě kvetoucích Leuchtenbergia principis.
|
Echinocactus horizonthalonius var. subikii,
u La Soledad
|
|
Leuchtenbergia principis (1)
|
|
Leuchtenbergia principis (2)
|
Zase za měsíc – Pavel Pavlíček
|