Prázdniny 2013 ve sbírce u Pavlíčků

Prázdniny jsou za námi, utekly jako voda. Sluníčka bylo tentokrát nadbytek, ve sklenících bylo třeba stínit, ale moje kaktusy ve stolových sklenících byly ve dne v noci bez krytu, nestalo se jim vůbec nic, naopak, cítily se skvěle, krásně kvetly a trnily.

Echinocereus rubispinus L 088, Sierra Obscura, Chih., 1800 m n. m.

Jako obyčejně v tuto dobu zakvetl i můj oblíbenec, E. rubispinus, se skvěle temně fialově otrněným tělem. Poprvé krásně vykvetl i velmi vzácný, bělokvětý kultivar téhož jména. Za povšimnutí stojí, že bělokvětá forma má i výrazně světlejší otrnění, jak už je tomu u „albínů“ ostatně běžné.

Echinocereus rubispinus, světlá forma (kultivar) s bílým květem

Rostliny z okruhu E. chloranthus obvykle kvetou dost brzo na jaře, tenhle fešák si dal na čas a zakvetl až v červenci.

Echinocereus rusanthus imp. SB, Dawis Mts, TX

Aby tu nebyly jenom echinocereusy, blýsknul jsem i svůj „sběr“, půvabné mamilárie. Našel jsem je v rovinách jižně od Tuly, kde rostou také Ariocarpus retusus ssp. scapharostroides s pracovním jménem „pulchellus“, také variabilní stenokaktusy a drobounké Lophophora.

Mammillaria microthele PP 1420 A, Francisco y Madera, Tam.

O prázdninách jsem si taky odskočil na kus řeči do Mexika, kde jsem si vyfotil zcela zvláštní kaktousek. Je úplně k nerozeznání se Strombocactus disciformis f. minimus, který však roste přes 40 km SZ vzdušnou čarou.

Strombocactus spec.

Tahle drobnůstka hustě porostla stěny úzkého kaňonu, kterým zdá se v době dešťů protéká pořádný příval vody. Zajímavé je i to, že roste jen dva tři km od místa, kde roste nedávná novinka, Strombocactus corregidorae.

Nevšímal jsem ovšem jen kaktusů, zajímal jsem se i o jídlo a pití. Zastavili jsme se u občerstvovací stanice u silnice, pochutnal jsem si na tmavém pivu Wictoria

Ve stejném místě probíhala i zabíjačka, tenhle modrooký fešák
to měl už čerstvě za sebou

Zastavili jsme se i na tržišti v San Juan del Rio, moc se nám líbil místní řezník Krkovička, který nabízel jednak krásně nasvětlené škvařené vepřové kůže ale i přitažlivě vypadající volské nožky.

Ale kaktusy nakonec – viděli jsme nádhernou lokalitu poblíž La Soledad, kde rostou drobné (bíle kvetoucí) Echinocactus horizonthalonius var. subikii, a hlavně množství právě kvetoucích Leuchtenbergia principis.

 Echinocactus horizonthalonius var. subikii, u La Soledad

Leuchtenbergia principis (1)

Leuchtenbergia principis  (2)

Zase za měsíc – Pavel Pavlíček

 zpět
Autor textu a fotografií:
Pavel Pavlíček

E-mail: pavlicek@chrudim.cz
http://www.cact.cz/

   
© www.cact.cz/noviny  ISSN 1805-2630