|
Poslední dobou trpím deziluzí a tak, když
píši články, tak se mi vždy zamotají dvě témata do hromady,
nevím jestli se to dá překousnout. Dneska se mi zamotala
politika do článku o kaktusech. Poslední dobou jsem na
práškách, ale když něco napíši tak se mi uleví. Doktor mi
řekl, že se mám vypsat, ale nikoho nejmenovat, tak se radši
omlouvám těm, kteří mají podobné jméno. - Radomil Souček -
Ze zkušenosti musím potvrdit, pokud chcete bojovat s červci
teplou vodou, musíte kaktusy
koupat 2 x
ročně. Já je koupu místo první zálivky a potom místo
poslední zálivky a před ukončení vegetační sezony. Pokud
tento režim z nějakých důvodů nedodržím, tak mám problémy,
protože kaktusům se vytváří kolem kořenového krčku odumřelé
korkové pletivo, ve kterém se mohou škůdci zabydlet.
Já 2x ročně koupu kaktusy proti škůdcům.
Letos budu zase volit jako ostatní ochranu
proti škůdcům.
Stanovištní
pokus jsem vyhodnotil a přestavěl skleník, hledal jsem
takové zasklení, které má stejné vlastnosti jako jasné nebe.
Samozřejmě nic takového neexistuje. Jen materiál, který
propouští cca 92 % viditelného, ultrafialového a
infračerveného záření mne uspokojil a výsledek mne
nezklamal. (Odkaz
na moji úvahu před lety)
Zde jsem uvedl chybnou informaci. Hlavní Trojský skleník v
botanické zahradě je z polykarbonátu.
Zajímavou konstrukci má skleník na přezimování velkých
rostlin hned vedle. Ten by se hodil pro celostátní výstavu
kaktusů, místo samostatných výstav u každého
klubu, které jsou vlastně v jednom termínu a zároveň by se
tam vešla i burza rostlin. Tedy přestat dělat akce
regionální, ale taky čas od času akci Evropskou.
Vlastnosti materiálů mne přesvědčily, že plexisklo je to
co hledám. Vlastně mne inspiroval tento
plexiskleník, který jsem našel na komerčním webu od
rakouského výrobce.
Tak velký skleník nemám, jen skleník, který je asi stejně
velký jaký měl Paroubek (po rozvodu Paroulek) taky na
balkoně v Jasmínově ulici na Zahradním městě. On měl taky
rybičky, ale co mu prasklo velké akvárium a vytopil všechny
partaje pod sebou, tak mu zůstaly jen kaktusy. Jinak
mimochodem Jirka jeho syn, ten zas potopil parník na Vltavě.
Ve škole předsedou nebyl, to mu patřila poslední lavice.
Taky nás navštívil na sjezdu
v roce
1972, kdy šel za svým tátou. Fotka zachycuje Paroubka
mladšího, jak sedí na lavičce, kde si půjčil od táty sako
(ročenka 2007). Paroulka máme taky v ročence. Pan Běták,
který zastoupil v tomto případě pana Voldána, mu předává
pamětní publikaci, pod tento snímek patří taky rok 1972.
Tady má Paroulek cizí sako, protože to svoje si předtím
polil kávou. Pan Paroulek měl vleklou rakovinu, kvůli které
se pak nezúčastňoval klubových setkání, když zemřel, tak se
na něj zapomnělo. Jirka to kaktusářům neřekl.
Vrátím se ke svým kaktusům. Po sezoně a přesazení něco občas
hodím do smetí, hlavně zbavuji odnoží Psy (Echinopsisy).
Ty, když mají přes léto žízeň a málo výživy, tak skoro
neodnožují, ale jsem slaboch nakonec jim vodu a živiny dám.
Taky část kytek jsem rozdal, hlavně Rebutie a
Lobivie a teď se mi po nich stýská. Tak pro porovnání
fotka kytek ze stanovištního pokusu po letech.
Pro mne, je to celé postaveno na hlavu.
Prostě nerozumím současnému dění.
Dále posílám fotku čtyř rostlin
Astrophytum capricorne také po letech, pěstované bez
chemie.
Co se týká výživy (hnojení) tak používám
Kristalon (Vodorozpustné kombinované hnojivo s mikroprvky
pro aplikaci zálivkou) květ a plod. Původně jsem chtěl
rostliny podříznout, jak jsem psal před lety v článku „Můj
boj s červci“, ale nakonec jsem se bál to udělat na podzim,
tak jsem to neudělal a radši rostliny sazím hlouběji a kolem
kořenového krčku nasypu pěkně pevně oblázky.
Teď mám chuť podříznout nějakou poškozenou kytku pro Jirku a
naroubovat mu ji po vzoru A.V.Friče, který pojmenoval
neduživý kaktus po Adolfovi Hitlerovi. Ale žádnou zas tak
ošklivou kytku nemám, tak mu nic nepošlu. Letos asi
nevyhodím nic.
Rostliny jsou foceny před prvním zalitím pro hezčí vzhled,
které jsem vloni udělal, kvůli stěhování až v květnu. V létě
jsem pak rostliny letnil na parapetech a skleník přestavěl
na plexiskleník.
Po sezoně musím konstatovat, že jsem zřejmě
udělal dobře. Teď ještě plánuji skleník doplnit o termostat
s mechanickým větráním, protože mám zkušenost, že na jaře,
kdy je ráno ještě jinovatka, odpoledne může být v
plexiskleníku 30°C a když přestane foukat vítr, teplota může
dál stoupat. Letnit budu opět a skleník zase o trochu
vylepším a budu si přát, aby se také vylepšila politická
kultura.
Co plánuji: Nyní chci odzkoušet nový substrát kombinaci
rašeliny, pilin z tvrdého dřeva a antuky
poměr 1-1-2 nebo ještě přidat písek a poměr 1-1-1-1.
Rašelina má vysokou schopnost zadržet vodu a navázat
anorganické živiny, které pak pomaleji pouští. Tvrdé dřevo
se v substrátu pomalu rozkládá, váže vodu a doplňuje živiny
pro rostliny. Tento substrát by byl v růstové zóně kořenů.
Na dno květináčů místo kamínku používám odložený syntetický
textil. A povrch a kolem krčku pak keramický posyp antuku
nebo prosetou šotolinu. Z tmavé horniny se hodí pro tvrdě
pěstované kytky, světlé pro vysokohorské. Zásadně nestíním,
jen důsledně větrám. Od zmrzlých je skleník otevřený až do
příchodu prvních mrazíků. Zálivka kristalonem jen na jaře,
jako druhá zálivka na žabáka. Na žabáka já zalévám také
zásadně v létě před studenou frontou nebo před příchodem
bouřky. Prostě se snažím napodobit domovinu kaktusů, sucho a
potom žabák. Jen u nás se to musí kombinovat s teplotou a
sluníčkem. Kvalitní sluneční expozice mírný nedostatek
dusíku a dostatek ostatních živin to
dělá u kaktusů divy.
Prosím čtenáře, aby si Jirku a ing. Jiřího Paroubka
předsedu sociální demokracie nespojovali do jedné osoby, to
jsou osoby dvě. Jirku toho já znám toho druhého ne. Jirka má
kořeny na Moravě a v Krňanech u Štěchovic a v životopise
svoje kořeny důsledně tají a jeho
táta nikdy nedokázal správně vyslovit svoje příjmení, vždy
vyslovil Paroulek, pod kterým ho také kaktusáři znali.
Pro vybrané návštěvy jsem zasadil
jahody, mezi ně každý nepatří.
|
