 |
|
Kolekce rodu
Astrophytum ve sbírce Franze Gottschlicha |
Franz Gottschlich
S několika přáteli jsem si udělal výlet do Německa, a tak
se mi tam líbilo, že se chci o pár pohledů s našimi čtenáři
rozdělit. První obrázky jsem exponoval u Drážďan, u pana
Franze Gottschlicha.
 |
|
Franz Gottschlich |
Pan Gottschlich se specializuje na rod Astrophytum.
A protože v jeho sbírce jsou staré, originální rostliny z
lokalit, je opravdu nad čím diskutovat.
 |
|
Astrophytum senile,
El Amparo |
Například tato rostlina představuje populaci nádherných,
čistě zelených Astrophytum senile od bývalé
železniční stanice El Amparo (Villa Real). V roce 1923 se tu
potloukal i A. V. Frič a tady sbírané nudální rostliny
s dlouhými ohebnými tmavými trny poslal i do Evropy. Později
posloužily jako typ pro nový popis.
Friedrich
Neudecker
Odtud jsme popojeli do další vesničky poblíž Drážďan, kde
má velkou a velmi dobře vedenou sbírku pan Friedrich
Neudecker.
 |
|
Friedrich Neudecker |
Rostliny v jeho sbírce vzbuzují značnou úctu i proto, že
jejich majitel je odkázán na invalidní vozík. Přesto dokáže
svou sbírku skvěle obsloužit. Kaktusy pěstuje více než 40
let a rostliny vesměs vypěstoval z vlastních výsevů.
 |
|
Echinocactus parryi |
Skleník má velmi dobré větrání a žádné stínění. Výsledkem
jsou například takto fantasticky vytrněné pravokořenné
Echinocactus parryi.
 |
|
Echinocactus
horizonthalonius |
Echinocactus horizonthalonius rostou také na svých
kořenech.
 |
|
Geohintonia mexicana |
Stejně tak dobře rostou i Geohintonia mexicana,
kytičky jako vysoustružené.
Hans Daniel
 |
|
Skleník a venkovní
expozice sulkorebucií u Hanse Daniela (vpravo) |
Z Drážďan jsme odjeli do Lipska, kde nás už
čekal náš průvodce, velmi přátelský pan Hans Daniel se svou
usměvavou paní. Po kafíčku s vynikajícím jablkovým koláčem
nás zavedli do příjemného a levného hotýlku Papilio (motýl).
Ráno jsme zajeli do jeho sbírky, která je umístěna ve
velikém, tepelným čerpadlem vytápěném skleníku.
 |
|
Echinocereus
chloranthus subsp. nova |
Sbírka je orientována téměř z poloviny na
rod Echinocereus. Tak nádherně zapěstované rostliny
se opravdu jen tak nevidí. Podívejte se na překrásnou
novinku – Echinocereus chloranthus subsp. nova!
Vpravo uprostřed je rostlina s juvenilním ochlupením,
později pak začnou strkat nádherně bílé trny.
 |
|
Echinocereus
rigidissimus subsp. rubispinus (světle hnědý) |
Další zajímavost – Echinocereus
rigidissimus subsp. rubispinus – se světlehnědým
otrněním a bílými květy. No to snad není možné.
 |
|
Echinocereus
rigidissimus subsp. rubispinus Lau 088 |
Pro porovnání – Echinocereus rigidissimus
subsp. rubispinus Lau 088 tak, jak jsme na něj
zvyklí. Tedy s rubínovými trny i rubínově zabarvenými květy.
 |
|
Thelocactus bicolor
- bílý květ |
Ve sbírce najdeme i bělokvětý Thelocactus
bicolor, všimněte si světlého otrnění. Stejný efekt lze
vysledovat třeba na lokalitě Ferocactus latispinus u
San Miguel de Allende, kde světlotrné rostliny kvetou žlutě,
zatímco červenotrné červeně.
 |
|
Echinocereus
pectinatus |
Echinocereus pectinatus – jak to ten
člověk dělá? Jedna kytička jak druhá, hustě vytrněné a
kompaktní..., a přitom je skleník dost vysoký, rostliny mají
ke sklu daleko, dalo by se čekat, že budou mít světelný
deficit – ale nemají!
 |
|
Echinocereus
apachensis |
Echinocereus apachensis – strká
neuvěřitelně dlouhé trny!
 |
|
Thelocactus
icamolensis |
Ve sbírce jsou také tři krásné namodralé
rostliny s jmenovkou Thelocactus icamolensis. V
Haldově popisu je psáno, že tyto červenokvěté rostliny jsou
hojné na kopcích v okolí Icamole (Nuevo Leon). Je to
nesmysl, všude v okolí Icamole se vyskytují pouze žlutobíle
kvetoucí Thelocactus rinconensis. Osobně mám za to,
že takto vypadající rostlina je kultivar, nebo rostlina o
jejímž nalezišti se neví. Pochází prý ze semen, které
distribuoval Charlie Glass
 |
|
Hans Daniel (vpravo)
s Pavlem Pavlíčkem |
Užasle jsme pozorovali i misky plné
semenáčků Mammillaria theresae. Hans tvrdí, že
dosahuje téměř devadesáti procentní klíčivosti u semen
tohoto druhu, zatímco zkušenosti říkají, že 10% klíčivosti
lze dosáhnout spíše výjimečně. A jak to dělá? Semena máčí ve
zkumavce s neředěnou kyselinou sírovou, a to 5 – 10 minut.
Pak semena opláchne na sítku pod čistou vodou a po oschnutí
okamžitě vysévá. Zkusí to a napíše nám výsledek někdo ze
čtenářů?
Kristl a Karl-Heinz
Ulbrichovi
 |
|
Manželé Kristl a
Karl-Heinz Ulbrichovi |
Poslední sbírku v Lipsku vlastní manželé
Kristl a Karl-Heinz Ulbrichovi. Opět velmi příjemní lidé,
kteří se dělí o místo na zahrádce tak, že kaktusář Karl-Heinz
poněkud se sukulentářkou manželkou Kristl na metry prohrává.
 |
|
Euphorbia
bupleurifolia |
 |
|
Euphorbia valida |
Ta si totiž každé jaro staví svou expozici a
mezi kytičky, které jsou na místě přes zimu si aranžuje i
ty, které musí na zimu uklízet. A má tam pěkné vzácnosti –
co třeba tato Euphorbia bupleurifolia, nebo
Euphorbia valida či velkokvětá Euphorbia millii?
 |
|
Euphorbia millii |
 |
|
Paní Kristl
Ulbrichová pěstuje i vzácné orchideje - tohle je
Brassia |
 |
|
Neoporteria ve volné
kultuře |
V zahrádce je volná kultura – a to se mi
líbí. Tak tu bez krytu prospívá i řada druhů rodu
Neoporteria – a musím říct, že jsou to moc pěkně
vytrnění krasavci.
 |
|
Neoporteria -
vytrněný krasavec |
K polednímu jsme se s hostiteli i s jejich
výstavní Ferobergia rozloučili. Měla už veliké poupě,
škoda že nekvetla. Kvetoucí rostlinu totiž uvidí málokdo ze
čtenářů. Pro ty, kteří to nevědí – jedná se o hybrid mezi
Ferocactus a Leuchtenbergia.
 |
|
Karl Heinz se svojí
nevídanou x Ferobergia |
|
