Sclerocactus wetlandicus ssp. ilseae
patří k malým, poměrně novějším druhům a zaslouží
si naši pozornost… Psal jsem na závěr prvního článku
v tomto internetovém periodiku v roce 2004 a
musím konstatovat, že se asi nic moc nezměnilo a nikdo nový
o tomto druhu a poddruhu nenapsal něco významnějšího a
nevyskytly se ani nové fotografie... Zadal-li jsem do Googlu
jméno našeho sklerokaktusu, vyskočil na prvním místě
tento můj dva roky starý článeček. Musím samozřejmě zmínit
(novou) knihu pana Fritze Hochstaettera - The Genus
Sclerocactus, která vyšla koncem roku 2005, kde je řada
fotografií i tohoto poddruhu (s polními čísly fh 0700 a fh
0701).
Letos opět kvetly dvě rostliny Sclerocactus
wetlandicus ssp. ilseae RP 25 současně, kvetly na
jaře a bohužel jsem je nějak nestihnul vyfotografovat…
Tyto dvě roubované rostliny (jedna z nich je na obr. č.
3 v prvním článku) pocházejí ze stejného zdroje a v roce
2004 se je nepodařilo sprášit. O rok později kvetly stejné
rostliny a opět nic, žádný semeník! Měl jsem za to, že
asi budou tyto dvě rostliny stejného klonu, a že je vyloučeno,
abych se vzájemným sprášením dočkal semen…
 |
|
Obr č. 1 -
Sclerocactus wetlandicus
ssp. ilseae RP 25 se zralými plody |
Na jaře (asi v květnu) kvetla jedna
rostlina RP 25 třemi a druhá dvěmi květy téměř současně
a já je opět pilně sprašoval. Asi po dvou týdnech jsem
byl překvapen, že zbytky květů neodpadly a měl jsem
opravdu pět plodů! Samozřejmě, že mohly být i bez semen,
protože přece jen každý z nás zažil, že někdy
rostliny vytvoří plody, kde se nakonec najde i pár semínek,
která ale bývají často nevyvinutá. Netrpělivě jsem čekal
skoro dva měsíce a 2. července jsem se dočkal, kdy
plody začaly praskat příčnou trhlinou u báze plodu. V době
zralosti byly plody asi jeden centimetr v průměru s nepatrně
větší výškou.
Zajímavé bylo, že plody měly krásnou růžovou
neseschlou dužinu (v originálním popisu je to uvedeno) na
rozdíl od Sc. mesae-verdae, u kterého byly letos zralé
plody před prasknutím (stejného typu) úplně seschlé.
Semena se volně sypala z plodu (viz obrázek č. 1)
a po uzrání všech pěti, jsem mohl sečíst sklizeň. První
rostlina se třemi plody měla v plodech 20, 21 a 30
semen a všechna byla vyvinutá. Druhá rostlina měla dva
plody se 17 (+2) a 19 (+3) semeny. V závorce jsou
nevyvinutá semena. Celkem jsem tedy sklidil 107 plně zralých
zrn a zbývá jen počkat, jak budou klíčit (doufejme!)…
 |
|
Obr č. 2 -
Sclerocactus wetlandicus ssp. ilseae RP 25 kvete i v září |
Myslel jsem si, že je to pěkné letošní překvapení,
ale další na sebe nenechalo dlouho čekat. Po sklizni semen
nastalo pravé letní počasí a rostliny upadly do letní růstové
stagnace. Přesto že jsou obě roubované na opuncii,
nedostaly celý červenec vodu. Jak známo se v srpnu počasí
úplně obrátilo, ochladilo se a já jsem téměř všechny
rostliny opět zalil, aby mohl následovat pozdně letní až
podzimní růst. Koncem srpna jsem ale objevil na rostlině,
která měla v červenci tři zralé plody dvě již velká
poupata. Jistě, stává se to i u jiných rostlin, že na
podzim následuje druhá květní sezóna, nebo zejména u
pediokaktusů bývají na podzim zřetelná nasazená poupata,
která vydrží celou zimu a na jaře pak vykvetou.
 |
|
Obr č. 3 -
Sclerocactus wetlandicus ssp. ilseae RP 25 |
Září je opět nádherné a rostlina vykvétá
onoho 11. září dvěma nádhernými typickým květy (viz
obr. č. 2). Rostlina je plně napitá (viz obr. č. 3) a na
spodní straně obrázku je vidět zaschlé místo letního
plodu a je tak vidět letošní přírůstek. Za asi deset dnů
seschlé nesprášené zbytky květů odpadly a dnes, posledního
dne září se rostliny již začínají připravovat na
mrazivou zimu venku…
|
