Letošní únor byl nejstudenější co pamatuji (ale fakt
je, že už dost zapomínám). Ke konci února však – i když
pořád mrzne, sluníčko krásně rozehřívá skleník, takže
dnes (27. 2. 2006) jsem už kytky osvěžil popraškem vody
– to Vám je tak krásná vůně…
|
Gymnocactus knuthianus
Ve skleníku kvetou tradiční prvňáčci – vlastně
skoro ani nepřestaly kvést Gymnocactus (Turbinicarpus)
knuthianus. Ty nadělají radosti, a přitom jsou to
tak nenáročné kytičky, jak co se týče nároků na pěstování,
tak i nároků na místo.
|
Turbinicarpus laui Buena Vista,
R.Staník
Už se těším, až budu moci kytky pořádně zalít, natáhnu
si hadici z baterie nad kuchyňským dřezem, pustím pěkně
horkou vodu, z květináčů s vyprahlým substrátem
se jenom zakouří a skleník zaplní pára. No – však taky
sem tam nějaký turbiňák nebo lofofora po straně pukne,
jak se s tím náhlým náporem štědrosti nedokáže
vyrovnat. Ale k tomu dojde tak ke konci března. A to už
tyhle turbiňáčci – Turbinicarpus laui od Buena
Vista (sběr Roman Staník) budou pěkně nalévat plody
nacpané semínky.
|
Echinocereus russanthus PP 723 A
Krásně nasazená poupátka pozoruji u Echinocereus
russanthus PP 723A. Semínka jsem kdysi sbíral u městečka
Terlingua v Texasu. Chvilku mne zajímalo, proč všechna
poupátka na zimovišti jsou otočená k severu. A pak mi
to došlo – na květy zřejmě bylo už nasazíno na podzim
– a to na jih, no a cestou na zimování se otočila – takže
záhada se nekoná.
|
Echeveria spec.
Oči mi zavadily o drobný žlutý kvítek – tak to je v květináči
s velkým bombaxem nějaká náhodně vyklíčená Echeveria.
Tyhle rostlinky dělají v průběhu zimy radost zejména
Lídě. Ona kvítky ráda trhá, a spolu s listy Asparágus
„Mayer” z nich tvoří půvabně sváteční
miniaturní vazby. Ty při pozorném prohlédnutí (-: potěší
více, než dvoustovková kytka z květinky.
|
Echinomastus intertextus var.
dasyacanthus SB 265
Echinomastus intertextus var. dasyacanthus SB
265 – se na našich stránkách už jednou před lety objevil.
Je s nimi potíž, kvetou hodně brzy, síla sluníčka
ještě nic moc – a všimněte si, že prašníky jsou úplně
bez pylu. Jestli si na podzim vzpomenu, dám je na studenější
místo, abych kvetení pozdržel aspoň o pár týdnů, jinak
se semínek nedočkám.
No a to je konec zběžného nahlédnutí
do skleníku – těšme se na březen – snad se nám už
konečně oteplí. A ještě něco – mějte se jarně!
|