Únor 2006 ve sbírce u Pavlíčků


Letošní únor byl nejstudenější co pamatuji (ale fakt je, že už dost zapomínám). Ke konci února však – i když pořád mrzne, sluníčko krásně rozehřívá skleník, takže dnes (27. 2. 2006) jsem už kytky osvěžil popraškem vody – to Vám je tak krásná vůně…

Gymnocactus knuthianus

Ve skleníku kvetou tradiční prvňáčci – vlastně skoro ani nepřestaly kvést Gymnocactus (Turbinicarpus) knuthianus. Ty nadělají radosti, a přitom jsou to tak nenáročné kytičky, jak co se týče nároků na pěstování, tak i nároků na místo.

Turbinicarpus laui Buena Vista, R.Staník

Už se těším, až budu moci kytky pořádně zalít, natáhnu si hadici z baterie nad kuchyňským dřezem, pustím pěkně horkou vodu, z květináčů s vyprahlým substrátem se jenom zakouří a skleník zaplní pára. No – však taky sem tam nějaký turbiňák nebo lofofora po straně pukne, jak se s tím náhlým náporem štědrosti nedokáže vyrovnat. Ale k tomu dojde tak ke konci března. A to už tyhle turbiňáčci – Turbinicarpus laui od Buena Vista (sběr Roman Staník) budou pěkně nalévat plody nacpané semínky.

Echinocereus russanthus PP 723 A

Krásně nasazená poupátka pozoruji u Echinocereus russanthus PP 723A. Semínka jsem kdysi sbíral u městečka Terlingua v Texasu. Chvilku mne zajímalo, proč všechna poupátka na zimovišti jsou otočená k severu. A pak mi to došlo – na květy zřejmě bylo už nasazíno na podzim – a to na jih, no a cestou na zimování se otočila – takže záhada se nekoná.

Echeveria spec.

Oči mi zavadily o drobný žlutý kvítek – tak to je v květináči s velkým bombaxem nějaká náhodně vyklíčená Echeveria. Tyhle rostlinky dělají v průběhu zimy radost zejména Lídě. Ona kvítky ráda trhá, a spolu s listy Asparágus „Mayer” z nich tvoří půvabně sváteční miniaturní vazby. Ty při pozorném prohlédnutí (-: potěší více, než dvoustovková kytka z květinky.

Echinomastus intertextus var. dasyacanthus SB 265

Echinomastus intertextus var. dasyacanthus SB 265 – se na našich stránkách už jednou před lety objevil. Je s nimi potíž, kvetou hodně brzy, síla sluníčka ještě nic moc – a všimněte si, že prašníky jsou úplně bez pylu. Jestli si na podzim vzpomenu, dám je na studenější místo, abych kvetení pozdržel aspoň o pár týdnů, jinak se semínek nedočkám.

No a to je konec zběžného nahlédnutí do skleníku – těšme se na březen – snad se nám už konečně oteplí. A ještě něco – mějte se jarně!


Pavel Pavlíčel
e-mail: pavlicek@chrudim.cz 
 

(C)

zpět