Milý pane Pavlíček,
předem Vám blahopřeji k hezkým fotografiím a píšu Vám
několik postřehů k fotografování kvetoucích kaktusů.
Dnes jsem si četla netové noviny Cact.cz a objevila i Váš článek.
Já sama pěstuji na svých oknech v paneláku hlavně různé
sukulenty, ale kaktusy a všechno co kvete v krásných
a nehostinných krajích mě uchvacuje. Pracuji celý život v
oblasti reklamy, fotografuji jako trochu poučený amatér,
ale protože se již dvacet let živím jako reklamní grafik,
fotografie skenuji, retušuji a upravuji podle potřeby, takže
si troufám tvrdit, že jsem toho už viděla hodně a mám už
vycvičené oko na to, co je dobré a co horší. Posledních
sedm let jsem zaměstnaná jako firemní grafička ve velké
firmě, která vyrábí betonové výrobky a každé dva roky
vydávám dvousetstránkový katalog zboží, takže mi rukama
projdou fotky vlastní i jiných fotografů a vím co umí udělat
pozadí s barvou výrobku. S krásně kvetoucími kaktusy je
to podobné.
Tedy k věci. Pokud budete fotografovat kvetoucí rostliny pro
kalendář, obal knihy nebo něco podobně atraktivního lze připustit
nějakou barvu pozadí, lepší jsou teplé tóny ( červené,
pískové, okrové ) plochy pozadí, které budou matné a ne
moc tmavé. V tom se Vaše papíry docela osvědčily. Modrou
bych vypustila, ztmavuje obrázky a trochu mění barvu květů,
černá matná je velmi zajímavá, ale je nutno fotografovaný
objekt asi trochu přisvítit.
Pokud však chcete zachovat co nejvěrněni odstíny květů i
těl rostlin, pokud má fotka mít charakter katalogového snímku,
zapoměla bych na všechna barevná pozadí a držela bych se
stylu u Vaší fotky
č. 1 - za kaktusem jemný písek, omítkovina apod.
Prostě něco více přírodního. Jde o to, aby diváka uchvátila
krása rostliny, nikoli pozadí. Skoro bych řekla, že pozadí
by si nikdo neměl ani všimnout - což u barevných ploch není
možné. Takže já radím " méně znamená více
" - pokud možno světlé jemně zrnité pozadí tvořené
čímkoli, dá vyniknout květům, trnům, barvě těla
kaktusu. Co tak zkusit kus nějaké té strukturované
jednobarevné tapety s matným papírovým povrchem, ale zase
pozor - jen jemné vzory plastických povrchů, které na
fotce skoro nebudou vidět.
Tak hodně štěstí s pichlavými přeborníky v umění žít
a přežít
a rozkvetlou sbírku každý rok Vám přeje
E. Č. z Olomouce
Dobrý den,
protože se sama pokouším fotit (nejen kaktusy), tak mě
zaujal váš článek 'Fotografujeme'. Me se jako pozadi
nelvic libila ta opukova drt a pak jeste cerny papir. Cervene
papiry me tak bily do oci, ze sem ani poradne nebyla schopna
vnimat rostlinu samotnou, ktera je v popredi. Tolik muj
skromny nazor.
S pozdravem L. S.
Ahoj Pavle,
se zájmem jsem si přečetl Tvé úvahy o fotografickém
pozadí při fotografování kaktusů. Jsem rád, že jsi tuto
otázku položil, protože je vidět v časopisech, publikacích
a na webu hodně a hodně fotek různé kvality. Hodně
fotografů si zvyklo, že přístroje udělají vše a stačí
mačkat. Jsem rád, že jsi focení nakousl.
Pozadí je strašně důležitý (i u fotek). Ale nusí být
ČERNÝ !!!!!!!!!
A to tak, že ideálně černý. Naprosto všechny
ostatní barvy ruší. !!!!!!!
(Ještě se mi trochu jeví jako zajímavé rozostřené přírodní
pozadí - zelené s modrým nahoře. Ale opravu hodně rozostřené
- u digi to bude problém.) Trefit ideálně černý pozadí
je parárna. Nesmí tam být ani jedna šmouha, jinak fotka
patří do koše.
Mně se to občas podaří a dělám to takto: Jako
pozadí mám tkaninu, která sloužila jako plenta u starých
deskových foťáků. Je hustá, světlo nepropouští. Když
jsem vzal praporovinu, tak propouštěla a musel jsem ji dávat
dvakrát. Látku namočím ! Přehodím přes židli a pár
minut počkám, protože látka zavadne a zmatní.
Takto to také dělá takový mistr fotograf, jako je Ruda
Šubík - viz Chrudimská ročenka 2000, stránka 15.
Mimochodem. Ruda Šubík také nepoužíval jiná pozadí, než
ideálně černá. Možno zalistovat v časopisech Kaktusy.
Židli nastavím proti slunci tak, abych fotil v protisvětle,
trochu bokem. Předek kaktusu ustoupí trochu do pozadí na úkor
květu a trnů. Působí to dobře.
Fotit kaktusy bez květu je plýtvání materiálem, protože
dříve nebo později se dostaneme k kytce kvetoucí a co
potom se starým diákem? Kaktusy kvetou za plného slunce,
ale osté světlo focení kaktusů nepřeje - ostré stíny
jsou dramatické, avantgardní, umělecké, ale většinou
nám to pro naše účely nevyhovuje.
Vlezeme si tedy do stínu. Jako zajímavé považiji použití
difuzéru - rozptylového materiálu, jak píšeš. Já jsem
pro to líný a tak si zalezu do stínu skleníku, který tak
taky funguje jako difuzér.
Je dobré při makrosnímcích, jako focení kaktusů ve
skutečnosti je, vhodně volit hloubku ostrosti. Dobrá je větší
hloubka, ale nejde to do aleluja, jinak se rozostří pozadí
a budou šmouhy .
Míla Hájek také objevil pro focení kaktusů pro nasvícení
odrazové desky. Je to fakt dobrý, ale to by člověk těch
rukou musel mít víc. Jako odrazová deska je ideální deska
pěnového polystyrénu. Je to levný a dobrý.
Ještě bych doporučil (!) objevit kouzlo polarizačního
filtru. Krade světlo, ale stejně fotíme se stativem, tak na
tom nesejde. Je dost drahej, ale z filtrů ten nejdůležitěější.
O tom se nedá psát, to si člověk musí vyzkoušet.
Pár povedených fotek máme na našich stránkách,
koukni třeba:
http://kkp.webpark.cz/fotky/kaktusy/pc3394.jpg
Petr Česal
Zdravím z Prostějova
K pozadí - vyzkoušej černý samet - viz foto Mam. luethyi
Šmérek Lubomír
Můj názor na fotopozadí - asi jedině opuka a černá
barva, opuka je přirozená, na černé, která na slunku zas
tak černá není, pěkně rostlina vynikne. Ty další barvy
bych nebral, je to moc divočina. Mějte se pěkně.
S pozdravem
J. V.
|
