Výstava kaktusů a sukulentů se konala od
16.9 do 26.9.2004 v Botanické zahradě v Praze
Na Slupi, tedy v tradičním termínu a na
tradičním místě. V době, kdy jsem se tam
vypravil, tj. v sobotu 19.9., bylo opravdu
nádherně. Slunečno, ale ne přehnané vedro.
Tentokrát jsme s manželkou a jednou
maminkou na výstavu dopravili 8 malých
kaktusářů z kaktusářského kroužku
v Buštěhradě, takže jsem počítal, že moje
dojmy budou péčí o mládež rozostřené.
Výstava se konala v obvyklé části
skleníků, ovšem zadní místnost nebyla
tentokrát využita, zato první byla zaplněna
zcela a úprava se organizátorům opravdu
zdařila. Myslím, že z fotografií je
zřejmé, že celá architektura výstavy byla
skvělá a dojem již z přítomnosti v této
zeleni v nádherném zářijovém čase byl
vynikající. Výstava byla opět “jen"
prodejní, ale rozmístění kytek, od velkých a
dražších, až po drobnější, bylo velmi
chytře a přitom účelně a esteticky
uspořádáno.
Prošli jsme s dětmi nejprve stabilní
kaktusovou část skleníků, tak jak je zde po
celý rok a tady jsme se velmi příjemně
naladili. Pak jsme se vrhli do výstavní části
a děti začaly nakupovat. Poradit jsem musel
tady i tam, takže jsem proběhl výstavu
několikrát, ale díval jsem se jinýma očima
než obvykle, kdy hledám vytipované druhy a
zvláště pěkné kusy atd. Teď jsem byl
limitován cenou, protože sedmi či osmileté
děti, přece jen většinou moc penězi
nedisponují, a když, tak jsou dětsky
bezprostřední a co se jim líbí, to koupí.
Tak jsem čekal, jak dopadne doma Adam, který si
koupil grusona za 180 Kč a byl šťastný a
nikdo by mu nic nevymluvil (doma všechno dopadlo
výborně). Jeho bratr zase koupil grusona za 30
Kč a to moc pěknou kytku a liboval si, že si
jej dopěstuje a přidal ještě Eriocactus
leninghausii a nějaké mamilárie a byl také
spokojený. Prostě každý si vybral podle
svého gusta (dětem se líbí opuncie), a když
jsme seděli na lavičce u výstupu ušlí a
unavení, tak ze všech radost a štěstí jen
kapaly.
Musím říci, že jsem se však při pomoci
výběru kytek dětem i trochu zastyděl. Jak
jsem již řekl, děti koukají na cenu, takže
jsem se pohyboval i u kytek nejlevnějších, tj.
za 10 či 15 Kč a naštěstí se děti zeptaly,
takže nekoupily. Ale viděl jsem zde i kaktusy,
které bych možná dlouho piplal, ale děti by
je udržely při životě či zdraví jen
stěží. Je pravda, že to byly jen výjimky v
řádu skutečně pouze jednotek a naprostá
většina kytek byla velmi pěkných a
kvalitních, ale přece.
Postřehy: pořadatelé zde byli rozděleni a
kromě těch u pokladny zde byli ti ku pomoci
návštěvníkům a s cedulkou „Poradce”.
Řekl bych - chytré a praktické, určitě to
fungovalo, viděl jsem, jak poradce pan Hlaváček, o kterém jsem
psal v minulém vydání I.N.C. Cact,
rozvážně, klidně, srozumitelně a zcela
správně poradil mladé mamince, co koupit do
misky, jak to zasadit, udržovat…..
Další postřeh – bylo zde hodně
návštěvníků a to nejen v prodejní části,
ale též ve stabilní expozici Botanické
zahrady s kaktusy a sukulenty. Bylo tady hodně
mladých rodin s dětmi a vůbec relativně
mladých lidí, ovšem nechyběly ani dámy
důchodového věku s klobouky proti ožehnutí
sluncem, ty však zanedlouho zabraly lavičky a
cosi je k nim přikovalo. Nemálo bylo žen a
jak už řečeno, dětí. Snad napomohlo i to,
že se v areálu konala i výstava morčat a
vůbec drobného zvířectva, možná nádherné
počasí, které přímo vybízelo k víkendové
procházce.
Kaktusy jsem tentokrát nekoupil, zato děti
měly plné krabičky, ale pořídil jsem antuku
a květníčky u vchodu. Abych nezapomněl. U
vstupu a pokladny se prodávaly knihy a
literatura a to i antikvární, a tradičně
pomůcky pro kaktusáře od levných květníků
až po tilandsie. Děti zde nakoupily brožuru
Kvetoucí kaktusy v bytě za 2 Kč, snad proto
si ji koupily všechny.
Výstava byla opět moc
pěkná a já měl hezký zážitek
i kvůli malým kaktusářům a jejich radosti
|