Obrázkový čtrnáctideník ZAHRADA (dříve „Zahrada domácí a Školní) šéfredaktor Josef Vaněk, zahradní architekt v Chrudimi

Ročník XXIII/1929, sešit 10, strana 146

V časopise „Zahrada” č. 7. Uveřejněn byl článek „Jak se mají zalévati kaktusy”: Ku konce je podotknuto, by Rhipsalis a Epipgyllum udržovaly se přes zimu vlhčeji, jelikož v tuto dobu právě kvetou.

Rostliny, v zimní době kvetoucí, bývají nám velice vzácny a měly by tudíž býti v každé kaktusové sbírce hojněji zastoupeny.

Viděl jsem již několik sbírek kaktusů, které sestaveny byly z různých : Cereusů, Mamillarií, Echinokaktusů, Euphorbií atd., avšak jen na několika místech zastoupeno bylo Epiphyllum. Proč to? Vždyť pěstování je velice snadné a co květů nám taková rostlina přinese, daleko více než jiné druhy. A pak to bohaté květenství, kdy příroda odpočívá ve spánku při sněhu a vánicích, připadá nám jako pohádka o zakleté princezně v křišťál. Paláci.

Jakou máme tedy hledati chybičku na této květince?

Rostliny tyto se dají velice snadno rozmnožovati řízky. Takto pěstované Epiphyllum urůstají nám při rádném ošetřování dobře, ale trvalé radosti z nich nemáme. Jejich jemné kořeny podléhají rády hnilobě, rostliny pak onemocní, až konečně úplně zaniknou. Snad pro toto nejsou tyto vděčné rostlinky doposud u nás oblíbeny a více pěstovány.

Tomuto můžeme lehce zabrániti roubováním. Ano, jen šlechtěním můžeme docíliti u Epiphyllum žádoucí výsledek. Dobrou podložkou je Peireskia aculeata. Podložka tato rostě velice dobře ze řízků, které množíme z jara do malých hrnéčků neb na množárně. Při dobré kultuře docílíme během 1 – 2 roků krásně urostlé a silné podložky. V měsíci lednu – únoru přikročíme ku šlechtění. Roubovati můžeme v libovolné výši. Nejlepší jest korunka ve výši as 25 cm nad hrncem. Při roubování počínáme si takto: Levou rukou držíme kmínek podložky a pravou pak ostrým nožem seřízneme vršek a uděláme středem podložky řez dolů (rozštěp). Roub béřeme zdravy, o jednom nebo více článcích listových, seřízneme jej do klínu a vsuneme do řezu podložky. Roub připevníme trnem z některého kaktusu, nejlépe hodí se k tomu účelu trn z Opuntia manacantha. Můžeme pak roub ještě lehce zavázati bavlnou, však stáhneme-li vše dobře trnem, není toto nutné. Šlechtěnce tyto umístíme v teplejším skleníčku kaktusovém, kde není vlhkého vzduchu, aby nám šťavnaté rouby nehnily a snadněji urůstaly, rostliny však dostatečnou vláhu musí míti. Na místa slunečná roubovance nestavme, neb rouby nám vadnou a špatně přirůstají. Na takovémto místě nezapomeňte vždy přistínit. Po 4 – 6 týdnech jsou rouby přirostlé, zvykáme rostliny na vzduch a otužujeme.

Nyní ještě zmíním se o dalším ošetřování. Země ke kaktusům používáme, jak popsána byla v „Zahradě” č. 6. Roč. XXIII. Dále přichází v úvahu zálivka. Zalévání má velký význam u všech rostlin, pak-li že je správně a ve vhodnou dobu provádíme. Kaktusy udržujeme přes zimu suššeji, což však neznamená, abychom je nastavěli někde stranou a za celou zimu si jich ani nevšimli. Dále nesmíme opět všechny kaktusy stejně udržovati v suchu, nýbrž dle toho, jak to které vyžadují. Semenáčky a mladé rostlinky musíme několikráte za zimu zalíti, kdežto u vyspělých a starších není to již zapotřebí.

U Epiphyllum rozeznávejme dvě doby odpočinku. Z jara při vývinu nových listů nesmí rostliny trpěti suchem a nevystavujme je též na přímý úpal sluneční. V plném vzrůstu rostliny stíníme. Jakmile jsou výhonky vyvinuty, což jest tak asi začátkem měsíce srpna, tu rostliny mírně zaléváme a vystavíme je poznenáhlu na plné slunce. Zmírnění zálivky a vystavení na plné slunce má za následek, že ním rostliny nasadí poupata. Stalo-li se toto, zálivku opětně obnovíme a dbáme toho, aby nám rostliny nepřeschly, což má pak za následek shazování květných poupat. Nastanou-li chladné dny, přeneseme tyto do místnosti o teplotě 10-12st.C. Klesne-li nám teplota na 2-3st.C, opadávají nám celé články listové, čímž jest pak celé květenství zničeno a rostlina tím utrpí na vzhledu.

V měsíci listopadu nebo prosinci obdržíme u Epiphyllum truncatum květy barvy karmínově růžové, které jsou téměř na každém listu. Květ vydrží as 10-14 dní, takže rostlina v postupném vykvétání podržuje květy přes 1 měsíc, což pro zimní dobu jest velice vzácné. Po odkvětu začneme opět s druhým odpočinkem. Zálivku omezíme na nejnutnější, což potrvá až do jara. Takto ošetřené rostliny každý rok nám bohatě kvetou.

Šlechtěné stromečky mají velice pěkný vzhled, obzvláště v době květu. Starší exempláře s velikou korunkou mají 40-60 i více květů. Pěstujeme proto hojně kaktusy a nezapomínejme na Epiphyllum.