| V poslední úvaze na toto téma jsme mluvili o tom,
že chiméra je už dost velká na to, aby na
podzim vykvetla. Tehdy jsem pokládal otázku,
jak asi vykvete. Jestli to bude květ Echinopsis
nebo Ariocarpus. Ta otázka byla
pochopitelně už dopředu zodpovězená. Je
jasné, že květ z epidermis echinopsis by byl
„psí“, a květ z epidermis ariokarpu by byl
ariokarpí. A jak ukazuje poslední obrázek –
stalo se podle předpovědi, a na květu
chiméry, který vykvetl středu růžice
ariokarpusu není psího vůbec nic. A abychom si
to předvedli pěkně chronologicky, začněme s
fotkami popořádku. 
Nejdříve byla
chiméra – na Echinopsis naroubovaný Ariocarpus
retusus se zbláznil, buňky se pomíchaly a
vznikla tak dvojjediná rostlina, nesoucí na
sobě zčásti tělo Echinopsis a
zčásti Ariocarpus. Na ní se objevila
odnož – také zčásti ta a zčásti ona.
Ta odnož byla
zakořeněna. Zpočátku rostl bujně Echinopsis
a jediná tuberkule z Ariocarpus
zůstávala při bázi rostliny. Pak se ale
začal prosazovat Ariocarpus, tuberkule
vystoupala po boku Echinopsis až na
vrchol a pak už se začala tvořit růžice.
No, a tady je
květ, trochu víc do žluta, než by se na retusus
slušelo, ale i přes to je jasné, že Echinopsis
by kvetl úplně jinak. Nezřídka se ovšem
stává, že vykvete i podložka pod roubem,
uvidíme, třeba se i v této rostlině
probudí psí pudy!
Na rostlině se
zase objevila odnož, opět napůl pes a napůl
ariák, na jaře bude zakořeněna – a její
osud budeme na této stránce i nadále
sledovat.
|
