Smutné oznámení
Petr Pavelka senior
6. 10. 1941 – 20. 2. 2003

Můj otec Petr Pavelka senior se již bohužel nikdy nevrátí ze své poslední cesty. Tragicky zahynul v jižní Austrálii ve čtvrtek 20. února 2003. Kdo jste jej znali, vzpomínejte na tohoto průkopníka pěstování sukulentů v dobrém. Dovoluji si tvrdit, že náležel mezi ty pěstitele, díky kterým se v Čechách a na Slovensku významně rozšířilo pěstování živých kamenů, lithopsů a jiných jihoafrických sukulentů. Kromě pěstování se zabýval i distribucí semen s původem a přednášel o svých cestách.

Narodil se 6. října 1941 ve Slezsku ve Lhotě u Opavy. Po vystudování geologické průmyslovky v Praze zůstal v Čechách. I s rodinou se usadil v Příbrami.

 
Zpočátku pracoval na uranu jako horník, později v Průmyslu kamene, aby opět po roce 1968 musel zpátky na uran. Jeho zájem o kaktusy začal kolem poloviny 60. let. a postupně budoval sbírku kaktusů. V roce 1975 spoluzakládal Klub kaktusářů v Příbrami a dlouho zastával funkci jednatele.
 
Koncem 80. let již spolu se synem směřoval svoji aktivitu k sukulentům Jižní Afriky, zejména k zástupcům čeledi Aizoaceae, zvaných mesemb (Lithops, Pleiospilos, Conophytum, aj.). V roce 1989 vydává první nabídkový katalog semen lithopsů a dalších 14 let rozšiřoval semena a rostliny s evidovaným původem. Celkový počet nabízených semen mesemb a jiných nekaktusových sukulentů dosáhl úctyhodné číslo více než 2 500 druhů. Nabídka lithopsů byla téměř kompletní. Podobná nabídka bude v Čechách chybět. Vlastní a synovy sběry dnes kolují po celém světě pod sběrovým číslem PV, které dnes zaručuje pravost semen po boku jiných uznávaných polních čísel. V roce 1996 svým nadšením přispívá k založení Sekce pěstitelů mesemb, která vydávala ročenku Astridia a od 2000 se sloučila se Sekcí pěstitelů sukulentů.
 
Po změně režimu začal pracovat na splnění svých snů a v roce 1992 se poprvé vydává na cestu do Jižní Afriky, domoviny tolik milovaných živých kamínků. Mezi jeho největší zážitky z této cesty patří setkání s prof. Desmondem Colem, který zasvětil lithopsům téměř padesát let života. Do Jižní Afriky se vrací ještě jednou a v poznávání odlehlých konců světa objevuje nové cíle. Havaj, Fidži, Tahiti, Nový Zéland a jejich krásy ho inspirují k přípravám na splnění životního snu, poznání Austrálie a její jedinečné flóry a fauny.
 
V únorů 2003 odlétá na vysněnou, dvouměsíční cestu. Ve snaze poznat co možná nejvíce, vyčerpán letem i dlouhými přesuny tragicky umírá při autonehodě způsobené únavou.
 
Otec si v životě plnil své sny a věděl, proč tu je. Myslím, že si zaslouží, aby se na něj vzpomínalo jako na jednoho z průkopníků pěstování sukulentů v Čechách. Rozšířil řady úspěšných českých pěstitelů, známých i v zahraničí, na které můžeme být hrdí. Kdo jste jej znali víte, že to byl velmi pracovitý, skromný a zásadový člověk. A kdyby mohl, určitě by jel do Austrálie znovu. Nežil tu zbytečně, škoda jen že nás opustil tak brzy. Vzpomínejte na něj v dobrém a plňte si své sny.

Na snímku uprostřed v bílé košili při své první cestě do Jižní Afriky v roce 1992,
jak jinak než ve skleníku s živými kameny.

Petr Pavelka jr.
e-mail: pavelka@palkowitschia.cz