Lithops - story, část 5. 

Na úvod této páté části bych všechny příznivce rád ujistil, že Lihopsstory nezahynula, jen došlo na má dříve uvedená slova, že růst semenáčků Lithopsů není takový, aby umožňoval plnění dobře míněné představy měsíčních pokračování. Tím spíše, že – běda, běda – došlo i na moje obavy, že vysoké teploty prostředí v letních měsících, jimž byly mrňavé semenáčky vystaveny v domnění, že jsouce z Afriky musí nějaké to teplo snést, to ve značném rozsahu nesnesly.

Bohužel musím konstatovat, že zejména mezi semenáčky villetii a zčásti i hallii došlo ke značným ztrátám. Evidentně ne proto, že by semena z Chrudimi byla vadavá, ale výhradně díky mým chybám. Prostě jsem malinkaté semenáčky usušil intenzitou světla a hlavně tepla, na kterou neměly. A i ty, které přece jen byly životaschopnější svůj růst zastavily, takže ke konci září, kdy jsem pořizoval fotografie těch, které byly uvedeny v části Lithopsstory 4, ani ty nic moc nevyrostly.

Aby byla lepší představa pořídil jsem koncem září fotografie záměrně tak, aby byl zřetelný celý květináček 4x4 cm a bylo možno z toho odvodit jak moc v mé „péči” rostlinky vyrostly. To, že to nebylo nic moc, je důvodem tohoto pozdního vydání Lithopsstory 5, které zřejmě vyjde v novinách až v prosinci k Ježíšku.

Od posledního vydání Lithopsstrory 4 došlo jen k tomu, že jsem poničené klíčence v květináčcích vytřídil (vyhodil) a ostatní květináčky s rostlinkami, které se mi jevily jako jakž takž životaschopné, jsem přemístil do samostatných misek po šesti, mlžil, sem tam zvlhčil podmokem takže současný stav je takový, jako byl na konci září (viz foto). V polovině října jsem vše přemístil do pokoje na okno obrácené k východu, kde květináčky zůstanou do jara. Snažím se je udržet víc ve vlhku. Teplota se bude přes zimu pohybovat kolem 20 oC a věřím, že to co mělo dost vitality, aby vydrželo přes léto, vydrží v těchto podmínkách i přes zimu.

Takže jaká je vlastně bilance mých snah za období od letošního února. Z 59 vysetých dávek semen (22 x hallii, 10 x villetii, 27 x schwantesii) poprvé zvlhčených v polovině března, mi vlastním přičiněním (nezkušeností ?) zůstalo 42 druhů lithopsů v květináčcích 4x4 (71 %) jako více či méně vyvinuté semenáčky o které se chci starat snad lépe, než přes léto. A protože cestou chyb a omylů se učíme všichni (zvláště děláme-li něco na stará kolena poprvé) chystám se na další přiobjednání semen Lithopsů z Chrudimi, protože to nechci jen tak vzdát.

H045 Hallii – bílé tělo, prohloubené
H098 Hallii v. ochracea - okénka s červenými linkami
H176 Hallii – vroubkovitě transparentní okénka
S076 Schwantesii – růžově šedé, mramorované červené linky
S079 Schwantesii „triebneri” – oranžově šedá, jako kámen
S143B Schwantesii „triebneri” – hořčicově hnědá, mramorovaná
S144 Schwantesii „šedá” – růžově šedé tělo, červené linky
S146 Schwantesii „šedá” – červené tečka a linky, šedé tělo
S190 Schwantesii – lososově červená, jemně vzorkovaná
S210 Schwantesii v. urikosentis „christinae” – šedý povrch, tmavé linky
S211 Schwantesii - vzorovaný, podobný kameni
S249 Schwantesii v. marthae – úzké tělo
V195 Villetii – šedohnědé tělo, velká okna

A doporučuji to každému, kdo má rád při pěstování rostlin s určitou dávku dobrodružství a vlastního poznávání v oblasti, kde je naprostým laikem a může uplatnit jen zčásti literární poznatky jiných a hlavně odvahu vlastní. Všem, kteří se touto cestou („Lithopsway” – protože angličtina je holt moderní) vydají přeji mnoho úspěchů a všem ostatním odvahu, moudro a hlavně zdraví i kaktusovou pohodu v roce 2003.

Ing. Vladivoj Tomek
Brno, listopad 2002
 
 Související články
Rubrika PĚSTOVÁNÍ