Vezmu-li den zavlhčení vysetých semen 15. března jako narozeniny semenáčků můžeme dnes na obrázcích vidět „kojence” ve stáří 3 měsíců. Rostlinky se zdají dost veliké, ale porovnáme-li jejich velikost se zrnky písku (asi 0,5 mm) a na obrázku “celek” s květináčky 4 x 4 cm je zcela zřejmé, že i po této době jde o pidirostlinky. Byly stále umístěny v prostoru popsaném minule, tedy při teplotách 13 ^oC až 34 ^oC, ne sice na přímém slunci, ale přece jen dost osvětleny. Na tácu zprava jsou opět ty stejné schwantesii, uprostřed hallii a zcela vlevo villetii a i když se mi tentokrát celkový záběr moc nepovedl je zřetelně vidět, jak jsou rostlinky směrem doleva menší a také počet vyklíčených se tímto směrem zmenšuje. Dumal jsem nad tím, proč tomu tak asi je když o kvalitě semen z Chrudimi a jejich klíčivosti zcela nepochybuji. Dospěl jsem k závěru, také po přečtení výše uvedeného článku, že chyba bude asi u mne a to v tom, že všechny rostlinky jsou od začátku stále pohromadě na jednom tácu a pomalu klíčící villetii a částečně i hallii se dostaly příliš brzy do teplého a relativně suchého prostředí takže se vylekaly, ty, které ještě nevyklíčily čekají a ty které se do klíčení pomalu daly zůstaly v jeho počátcích. Už jsem chtěl rasantně zasáhnout a nevyklíčené vyhodit, ale když jsem se tak na ně díval lupou přece jen byla vidět jakoby živá zelená hmota a semínka bez plísní a poškození. Takže jsem se uchýlil k nejsprávnějšímu známému postupu tj. nedělat nic, mlžit, občas podmočit a čekat co to udělá. U vyklíčených rostlinek se zdá, že vyrostly do určité velikosti a pak se v daných podmínkách v dalším růstu jaksi zadrhly a na něco čekají. V každé části jsem dospěl k nějakým pochybnostem a tentokrát se týkají otázky zda by se neměly rostlinky nějak pohnojit. Jsou přece jenom jen v tepelně upravených substrátech (písek, perlit), bez zeminy, bez zbytků rostlin a bez trusu divokých zvířat, jak by tomu bylo v Africe. Leč nic z těchto původních látek nemám, chemii na semenáčky pouštět nechci a slepičince či holubince se mi zdají i při velkém zředění jako moc velký utrejch. Takže se opět podržím výše uvedeného osvědčeného postupu, nebudu dělat nic a počkám na divy přírody.

Podle slibu tentokrát přikládám podrobnější údaje o rostlinkách, uvedených na obrázcích tak jak byly v seznamu semen z Chrudimi s tím rozdílem, že jsem se pokusil anglické texty převést do češtiny. Čísla souhlasí se základním označením obrázků.

Takže, vážení přátelé této lithopsstory, zatím se dívejte. Jak to tak vypadá příští pátou část budu dávat dohromady asi až v srpnu. Do té doby uvítám každou dobře míněnou radu, ty vyzkoušené zejména.

Přeji svým lithopsům úspěšný další rozvoj a Vám pěkné léto.

Rubrika PĚSTOVÁNÍ