Tento „zázračný” kaktus, jedna z hlavních součástí diety předkolumbovských indiánských národů a po dlouhá staletí doplněk stravy Mexičanů, postupně mizí se stolů chudých, tedy asi 40 miliónů lidí, upozornila Mexická asociace studií na obranu spotřebitele (AMEDEC). Dodala, že se tento produkt stal nedosažitelným pro rodiny s nízkými příjmy kvůli své ceně, která dosahuje až pěti dolarů za kilogram, tedy o dolar více, než je v Mexiku minimální denní mzda.

Podle odborníků má nopál výjimečné výživové hodnoty a je používán v široké škále typických jídel země.

Zkušené mexické kuchařinky používají tento kaktus při přípravě marinád, polévek, pečiva, zákusků a marmelád, aby svým rodinám dodaly dostatečné množství bílkovin, vápníku, fosforu, železa, vitamínu C, sodíku a vlákniny.

Kromě toho má nopál léčivé vlastnosti, jichž lze využít v boji s cukrovkou, při snižování cholesterolu, snižování nadváhy a stejně tak je doporučován při potížích se zažíváním, slinivkou a játry.

AMEDEC ujišťuje, že léčivé síly kaktusu využívají farmaceutické společnosti jiných zemí jako Japonsko, Německo, Francie, Belgie, Španělsko, Švýcarsko a Spojené státy ve výrobě léčiv na cukrovku, gastritidu a ke zlepšení krevního oběhu.

Kosmetický průmysl zase využívá vlastností nopálu při výrobě šampónů, mýdel, kondicionérů a čistících a zvláčňujících krémů.

Aby toho nebylo ještě dost, indiánské komunity nadále používají vláken z kaktusu, aby dodaly pevnosti svým obydlím z vepřovic; a šťáva z nopálu má nepropustné vlastnosti a používá se jí i k výrobě barev.

Nejlepší na tom je, že z nopálu lze zužitkovat skutečně všechno, neboť dužnaté kmeny mohou posloužit jako ohrada pro dobytek, a již staří indiáni a posléze zemědělci se naučili využívat i červce nopálového - hmyzu, jenž na kaktusu žije a jehož samičky produkují velmi kvalitní červené barvivo.

Fermentovaná šťáva z kaktusu je základem nápoje známého pod názvem ”colonche”, který se konzumuje v několika oblastech na severu Mexika.

Podle AMEDECu problém mexických pěstitelů spočívá v tom, že se nepřipravili na rostoucí poptávku ze zahraničí po organické produkci (bez chemikálií) ani se nezorganizovali, aby zlepšili mechanismy komercializace.

Rovněž nezavedli technologii odpovídající potřebám firem, jež využívají nopálu k lékařským či průmyslovým účelům.

Odborníci doporučují producentům, aby nopál zpracovávali za účelem lepšího přijetí mezi kupci a hledali nové způsoby prezentace i ochrany pro prodej v konzervách.

V Mexiku roste 60 druhů nopálu, z nichž je ale jedlých pouhých 13.

Průmyslové pěstování této rostliny má v Mexiku již 60letou tradici, avšak vývoz jejích produktů je data teprve nedávného.

Hlavním producentem nopálu v zemi je Milpa Alta, komunita, kterou založili Aztékové po pádu Tenochtitlánu (1. polovina 16. století) a v níž přežívá předkolumbovská občinová organizace a hospodářství.

V této oblasti ve středním Mexiku na 7000 pěstitelů ročně oseje 4052 hektarů a sklízí 250.000 až 400.000 tun nopálu. V celostátním měřítku to představuje asi 80 procent produkce.

Postřehy z mexické kuchyně - část I. (1/2001)