kvetoucí Crassula mesembryanthemopsis (5.1. 2002)

Nápadný a neobvyklý druh se sukulentními listy uspořádanými do růžic o průměru 25-30 mm, s krátkým stonkem a ztloustlými kořeny, tvořící časem nízké trsy. V přírodě je téměř celá rostlina zavátá pískem a jsou vidět jen trojúhelníkovité vrcholky listů. Svým vzhledem je podobná rostlinám rodu Titanopsis náležejících do čeledi Aizoaceae, dříve Mesembryanthemaceae. Díky tomu vděčí i za svůj latinský druhový název „mesembryanthemopsis” - podobný mesembryanthemu. Existuje ještě jedna krasulka s velmi podobným jménem, Crassula mesembryanthemoides, ta zase připomíná svým vzhledem a listem keříčkovitá mesemb.

Crassula mesembryanthemopsis - detail květenství

Charakteristická květenství prozrazující příslušnost k čeledi Crassulaceae se objevují na podzim (viz foto z konce listopadu 2001) a rozkvétají během zimy. Drobné bílé květy (asi 3 mm v průměru) se světle žlutými prašníky jsou uspořádány v pokolulatém přisedlém květenství, příjemně voní a vydrží na rostlině při nižších teplotách po několik týdnů. Suché plody obsahují množství drobných „prachových” semen, která ihned po dozrání dobře klíčí.

Pěstování: poněkud náročnější druh s tlustými dužnatými kořeny, vyžaduje propustný písčitý substrát a opatrnou zálivku, vždy až po dokonalém proschnutí květináčku. Za slunné a dostatečně větrané letní stanoviště se odvděčí kompaktním vzhledem a v zimních měsících (v našich podmínkách prosinec-leden) pěknými květy.

Vyžaduje, pokud možno, co nejsvětlejší zimní stanoviště se suchým prostředím, s teplotami kolem 5°C. Jako většina jihoafrických sukulentů z pouštních a polopouštních oblastí vydrží krátkodobě (několik hodin) i teploty pod bodem mrazu bez jakékoliv újmy. Ostatně platí to i pro další sukulenty a kaktusy včetně teplomilných „mexičanů” z Baja California, které zimuji ve skleníku společně. Ranní teploty zde bývají někdy jen kolem 0°C, několikrát za zimu i mínus 1 až -3° (naposledy začátkem ledna 2002). Tento stav ale trvá jen pár hodin, brzy po zatopení se teplota rychle vyšplhá na 15-20°C.

Při chladném zimování nevyžaduje Crassula mesembryanthemopsis zálivku, při vyšších teplotách je třeba opatrně zalét asi 1x za měsíc. Rozmnožování je možné výsevem semen nebo vegetativně dělením trsů. Čerstvě sklizená semena celkem dobře klíčí, avšak jako většina sukulentních krasul mají krátkou životnost a jejich klíčivost je řádově jen několik týdnů až měsíců. To je jedním z důvodů, proč je v našich sbírkách zatím rozšířena jen sporadicky. V posledních letech se však několika našim pěstitelům podařilo namnožit tuto pěknou miniaturní krasulku výsevy a tak se začíná objevovat i v nabídkových seznamech, například i v letošní nabídce rostlin Chrudimského kaktusáře.

Podzimní květy ve sbírce u webmastra (12/2001)