Lofofory jako drogy aneb už je to tady

Už je to tady. Co se ještě před pár lety zdálo jako utopie začíná nabírat na reálnosti a jak se zdá, rýsuje se v mlžném oparu nad obzorem další problém. Tentokrát s lofoforami a s obsahem jejich halucinogenních alkaloidů.

Jak vyplývá z článku v MF Dnes (čtvrtek 11. 1. 2001) – Droga je k mání v obchodech od redaktora Aleše Bartla, může být skoro každý kaktusář na základě protidrogového zákona trestán. Jednak tím, že drží větší množství omamných látek ve formě rostlin (Rudolfe Gryme vzdej se lofofor!) a pokud nedej bože prodává na výstavě semenáčky, pak tuto drogu distribuuje což je další smrtelný hřích. I když v článku jasně zaznělo z úst Jiřího Kundeliuse, že „peyotly” pěstované u nás nedosahují zdaleka takové účinnosti jako rostliny v přírodě.

Autor článku se snaží velmi rozumně poukázat na legislativní průšvih a dává tuto díru v zákoně do kontextu s možným zákazem prodeje okrasných rostlin, které obsahují meskalin. Jinými slovy – zjistí-li se, že L. williamsii opravdu obsahuje meskalin a postupovali bychom přesně podle litery zákona, je nutné všechny prodejce tohoto druhu kaktusu označit za distributory drog. Takže pánové – pozor na prodej semenáčků lofofor, pěstování těchto kytek, protože trestní sazby jsou příšerné (a na tvrdo).

Možná by nebylo od věci rozvířit tento problém před zákonodárci a snad dát vědět i panu poslanci Severovi...