Můj první kontakt se Stevenem G.
Brackem byl přes e-mail v lednu 2019. Psal jsem mu o informace na
přesné lokality jeho dvou sběrů Pediocactus despainii. Dostalo se mi
neuvěřitelně milé odpovědi s detailními informacemi k daným
rostlinám, ačkoliv jsme se nikdy neviděli. K mému velkému potěšení
jsem byl asi o měsíc později požádám o pomoc spojenou s návštěvou
Stevena a jeho ženy Lindy v Čechách. Byli pozváni do Prahy na
tradiční Sympozium. Ještě před ním si prohlédli Prahu a po něm
následoval kulturní a kaktusářský program mimo Prahu. Já jsem se
s nimi seznámil na večeři v sobotu 30. 3. po Sympoziu, kdy se
všichni zahraniční přednášející sešli v restauraci v Praze –
Letňanech, společně s hlavním organizátorem Petrem Pavelkou. Už ten
večer jsme se domluvili na přibližném programu, částečně ovlivněném
změnou času.
Ráno jsem Brackovi vyzvedl v 9.00 a jeli jsme směr Kutná Hora. Cesty
ani parkování jsem se nebál, obavy jsem měl z otázek k architektuře
a historii. Odpovědi bych neznal ani v rodném jazyce, natož pak
v anglickém. Kolem 10.00 jsme dojeli na místo a zaparkovali ve
starém městě na dohled od Chrámu svaté Barbory. Hned po vystoupení
se Steven vrhl na zídku u cesty, kde fotografoval netřesk
a rozchodník, ptal se mě na přesný název a zda je to normální, že
v Čechách rostou sukulenty všude ve městech.
Pokračovali jsme do historické části města, kde jsme si užívali
předsezónního klidu téměř bez lidí. Už tam řekli, že teď chápou, že
v jejich městě Albuquerque nic starého není. Nahlédli jsme
i do přilehlých vinic a Brackovi neváhali ochutnat místní červené
víno. Linda si navíc dala kousek kvalitní hořké čokolády, pro kterou
má evidentně velkou slabost.
![](Brack_files/image002.jpg) |
Obrázek č. 1: Linda a Steven
G. Brack v Kutné Hoře.
|
Poté jsme šli kolem chrámu, kde jsem
byl poprvé, a zdaleka ne naposled, nachytán v anglickém jazyce.
Nevěděl jsem, jak se řekne „chrlič“, je to „gargoyle“. Dalším cílem
bylo Muzeum stříbra, to však bylo v březnu ještě uzavřené. Zkusili
jsme tedy štěstí v Mincovně, kde jsem si rezervovali prohlídku v
anglickém jazyce na 13.00. Měli jsme tedy jednu hodinu na oběd. Ten
se nám vydařil. Dali jsme si kulajdu, Brackovi řízek s bramborovou
kaší a já výpečky s červeným zelím a bramborovými noky. Polévku si
vážně pochvalovali a požádali mě o recept. Řízek měl úspěch a také
ochutnali mé výpečky. Porce byla veliká, a tak jsme se rozdělil.
Především zelí si Steven vychutnal.
Po prohlídce Mincovny jsme pokračovali k dalšímu cíli, kterým bylo
město Chrudim. Tam nás již očekával Pavel Pavlíček, jeli jsme je
ubytovat do luxusního apartmánu, dopřáli jim odpočinek a naplánovali
vyzvednutí v 18.00 na procházku historickým centrem s následným
posezením u Pavlíčků. Během prohlídky města jsem nebyl schopen
přeložit vše, jak jsem chtěl, ale přesto si Brackovi dokázali
dovodit celou myšlenku a zopakovat mi zpět přesně to, co jsem chtěl
říci. Byli velmi milí a opravdu se snažili co nejvíc dovědět.
U Pavlíčků jsme se sešli v úzkém kruhu a povídali si o běžných
věcech a vzpomínali na minulá setkání Pavla Pavlíčka v USA či
Stevenovi cesty do Čech. Steven pracoval v letech 1974 a 1975 u
Horsta Kuenzlera, kde dva roky počítal semínka. Už tou dobou věděl,
že se kaktusům chce věnovat, ale tato práce ho tolik nebavila.
Všechen svůj volný čas pečlivě vyséval a cestoval za kaktusy. A tam
se také poprvé dostal do kontaktu s českými kaktusáři, a to, když
Horst vyhodil do koše dopis od pana Mikuláše a Steven na tento dopis
odpověděl. Pan Mikuláš chtěl vyměnit semínka s panem Kuenzlerem, ale
ten o tento druh spolupráce neměl zájem. V roce 1980 se Steven a
Linda vydali do Evropy, kde se setkali s panem MUDr. Meixnerem a
MUDr. Vacovským ve Valticích. Poté pokračovali vlakem přes Německo a
Holandsko do Anglie. Oba pocházejí z Wisconsinu, Steven je z
vesnické rodiny, kde se dojily krávy, tudíž dle slov Lindy, vstává
velmi brzo. Naopak Linda je z města a ráda si ráno pospí. Během cest
autem z Prahy na východ Čech mi mnohokrát řekli, že krajina plná
polí, řek a lesů vypadá jako ve Wisconsinu.
![](Brack_files/image004.jpg) |
Obrázek č. 2: V neděli 30. 3. 2019 – večer u Pavlíčků. |
Češi je v Novém Mexiku poprvé
navštívili až v roce 1990 a byl u toho Pavel Pavlíček. Češi naučili
Lindu vařit bramborový salát a od té doby prý začal Steven přibírat
na váze. Pavel, Steven a ostatní se společně spolu vydali do Mexika,
kde studovali mnoho krásných rostlin na nádherných lokalitách. A
protože se v angličtině Williamovi říká Bill, i Lophophora
williamsii je nazývána „Bill“.
Dlouhý večer jsme zakončili slivovicí a u té jsme se dověděli, že
přítel a kaktusářský specialista Gary Loos se díky ní dostal v USA
do vězení a málem přišel i o práci. Ale vymluvil se na Čechy z
dalekého východu a vše mu prošlo.
Další den (1. 4. 2019) jsme začali opět v 9.00 s plánovaným výletem
do Pardubic k Bořkovi Prokešovi. Dostalo se nám milého uvítání a já
jsem si mohl alespoň trochu odpočinout od překládání. Prohlédli jsme
si sbírku, prošli se na Pardubický zámek a poobědvali přímo na
Pernštýnském náměstí. Brackovi zkusili kukuřičnou polévku a
svíčkovou s houskovým knedlíkem.
![](Brack_files/image006.jpg) |
Obrázek č. 3: v pondělí 1. 4. 2019 – dopoledne u Bořka
Prokeše.
|
Následovala cesta do Třebechovic pod
Orebem za sbírkou Libora Mejstříka. Opět nás čekalo milé prostředí s
občerstvením a sbírka plná špičkových rostlin. Hledali jsme tam
například Stevův sběr Echinofosulocactus multicostatus, který je
opravdu jiný než jemu blízké rostliny. A samozřejmě jsme tam tuto
položku našli. Dále ho zaujali Mammillaria luethyi, které si chtěl
skoro odvést.
![](Brack_files/image008.jpg) |
Obrázek č. 4: odpoledne v
Třebechovicích u Libora Mejstříka. |
Náš program pokračoval v Chrudimi, kde byla od
18.00 uspořádána veřejná přednáška o kaktusech a vůbec celém životě
Stevena G. a Lindy Brack. Ukázali nám krásné obrázky z Nového Mexika
v průběhu roku, dokázali nám, že tam je opravdu chladnu, v zimě sníh
a v létě prakticky každý den následuje po velkém horku bouřka.
Přednáškou se linulo mnoho zajímavých příběhů, například o objevu
Pediocactus knowltonii. Ten byl poprvé nalezen buldozeristou
Knowltonem na právě vyhrnuté hromadě hlíny. Rostliny donesl na
místní univerzitu k porovnání se známými rostlinami a opravdu šlo o
nový druh. Jenže než stihl sdělit lokalitu, tragicky zemřel ve svém
hořícím domě. Následovalo několikaleté hledání lokality v přírodě.
![](Brack_files/image010.jpg) |
Obrázek č. 5: večerní
přednáška Brackových. |
Po přestávce nám Steven s emocionálními
vstupy Lindy řekli něco o jejich životech, kde a jak všechno začalo
(před více jak 50 lety), jaký byl jejich počátek v obchodu
s kaktusy, jak se jejich obchod rozvíjel a jak je to s rostoucím
věkem začalo unavovat. V den prodeje firmy Mesa Garden se Linda
rozhodla do nového domu odvést i pár prken a nějaké nářadí. Steven
ji to rozmlouval, protože se mu to do důchodu stálo zbytečné.
Neuběhl ani měsíc a Steven se již ptal po prknech a nářadí, aby mohl
postavit výsevní aparát.
![](Brack_files/image012.jpg) |
Obrázek č. 6: Závěrečné
focení.
|
Po přednášce jsme již jen zašli na večeři a já jsem jel
zpět do Prahy. Stevem s Lindou ještě přespali v Chrudimi, aby ráno
pokračovali vlakem do Olomouce.
![](../../img/lineg.jpg)
A teď ještě několik poznámek pod čarou, co jsem si se
zájmem poznamenal.
-
Dle Stevena je Toumeya papyracantha měkká a krátkověká
rostlina, roste v trávě, kde ji zvíře ukousne a rostlina
většinou nepřežije. Ale všude je dost semen, tak vlastně o nic
nejde.
-
Sclerocactus parviflorus je na tom podobně, ale u něj je
dokázána spojitost s hmyzem. Růst populace rostlin je
následována zvětšováním množství hmyzu, který má v konečné fázi
za následek úplný úhyn (vyžrání zevnitř) všech dospělých rostlin
(souvisí s dobou kvetení). Semenáčů a semen je všude kolem dost.
-
Ještě během cest jsme se dostali také k mé práci a ta se
nedávno týkala výzkumu v oblasti virů. A to jsem byl nachytán
opět na své slabé angličtině, když jsem nevěděl výraz „shingles“
– pásový opar.
-
Dotázali jsme se na položku SB 01. Steven si velmi dobře
pamatuje, jak to bylo. Na stole měl hromadu sběrů, do této
hromady sáhl a čirou náhodou vytáhl zástupce rodu Mammillaria.
Na rozdíl od PP 01, které neexistuje ani v záznamech ani v
paměti Pavla Pavlíčka.
-
Po přednášce jsem překládal dva zajímavé dotazy. Prvním
byla ulomená cedulka SB 1158, Steven se zamyslel a řekl –
Astrophytum capricorne v. niveum, Las Imagines, 25 km N of
Saltilo to Monclova.
-
Druhým bylo jeho sběrové číslo SB 13, opět se zamyslel a
řekl – Echinofossulocactus coptonogonus, Salinas, SLP, nádherné
rostliny.
|