|
Součástí činnosti Spolku pěstitelů kaktusů v Mladé
Boleslavi je mino jiné každoroční pořádání výstav kaktusů a dalších
sukulentů. Za léta existence spolku se tyto akce uskutečňovaly na
několika místech v okresním městě a od roku 2014 se pravidelně
konají ve výstavním sále státního okresního archivu na
mladoboleslavském hradě. Klub musel totiž opustit v té době užívané
prostory Domu dětí a mládeže „ Na Výstavišti“, protože v nich začala
probíhat rozsáhlá přestavba.
Po překonání počáteční nedůvěry ve vhodnost
archivního sálu pro výstavu kaktusů se ukázalo, že týdenní výstava
je právě ten únosný čas, který kaktusy a další sukulenty přežijí bez
poškození, a naopak, že je vhodnější než v létě přehřáté prostory
skleníku Domu dětí a mládeže, kde se výstavy konaly v předchozích
letech. Navíc nám pětileté zkušenosti s archivním výstavním sálem
ukázaly, že zde rostliny vydrží kvést podstatně déle než ve
skleníku, což je z pohledu návštěvníků velké plus.
Přestěhování do archivního výstavního sálu také umožnilo rozšířit
samotnou výstavu rostlin o doprovodné akce, které dříve nebylo možné
v daných stísněných prostorách uskutečnit. Archivní panely se proto
v době kaktusářské výstavy zaplňují fotografiemi severo
i jihoamerických kaktusů, které na svých výpravách na stanovištích
pořizují členové spolku Vašek Jakubec a Láďa Horáček.
Pro první rok, kdy byla výstava věnována 70. výročí úmrtí Alberta
Vojtěcha Friče, byly připraveny i panely seznamující veřejnost
s historií českého a světového kaktusářství i činností
mladoboleslavského spolku. V roce 2016 jsme připomněli 50. výročí
úmrtí Curta Backeberga, v roce 2017 pak 45. výročí vzniku
mladoboleslavského kaktusářského spolku a letos bylo výročí hned
několik, z nichž jedno bylo opět tak trochu regionální.
Vzpomenuli jsme totiž 95. výročí narození prvního „Zlatého Alberta“
Rudolfa Šubíka, který poslední léta života trávil v Luštěnicích
u Mladé Boleslavi. Druhou osobností, kterou jsme veřejnosti
přiblížili, byl zakladatel moderní botaniky Carl von Linné, od jehož
úmrtí uplynulo 240 let. No a tím třetím byl letos v lednu zemřelý
Karel Kníže, jemuž jsme výstavu dedikovali, protože ho považujeme za
důstojného nástupce A. V. Friče a jednoho z nejvýznamnějších
světových kaktusářů druhé poloviny 20. století.
Sepsat životopis Karla Knížete se ale zpočátku ukázalo být tvrdým
oříškem. Ještě se dala dát dohromady jeho mladá léta před odchodem
do emigrace, tomu posloužily především staré ročníky časopisu
Kaktusy, kde Karel Kníže popsal své první výpravy do Ameriky,
pozdější období ale bylo problém. Teprve od devadesátých let se zase
začaly objevovat zmínky o něm, většinou z pera Jana Říhy. Proto jsme
se s prosbou o nějaké bližší informace obrátili na něj. Nejen že nám
dovolil použít informace z jeho textů, ale doporučil nám obrátit se
přímo na dceru Karla Knížete Zuzanu, která převzala po otci vedení
jeho firmy, a poskytl nám na ni i kontakt.
Ten jsme použili, seznámili Zuzanu se svým záměrem a požádali jsme
ji o poskytnutí nějakých informací a především obrazové dokumentace.
Nutno říci, že jsme se setkali s maximálním porozuměním a Zuzana nám
přislíbila pomoc. Tak začala pilná e-mailová korespondence mezi
Českou republikou a hlavním městem Peru Limou, která probíhala od
poloviny dubna až téměř do začátku výstavy.
 |
|
 |
|
Pocta Karlu Knížeti v Mladé Boleslavi |
Výsledkem byly čtyři velké panely seznamující návštěvníky se
životopisem Karla Knížete, jeho cestami za kaktusy a firmou, kterou
založil v roce 1970. Tato část byla doplněna i importními rostlinami
Karla Knížete, které zajistili oba naši cestovatelé a další nám pro
tento účel zapůjčila firma Kakteen Flora Ing. Pavla Heřtuse.
Samotná výstava proběhla od 4. do 10. června a milým překvapením pro
nás pořadatele byla návštěva doktorky Ryvolové, první manželky Karla
Knížete, kterou Zuzana o konání naší výstavy informovala.
Zadostiučiněním pro nás proto bylo, že se jí výstava líbila a
srdečně ji ocenila i Zuzana Kníže, které jsme po jejím ukončení
zaslali pořízenou fotodokumentaci.
 |
|
Dr. Ryvolova, první manželka Karla Knížete |
|
