Horký květen, podobný nepamatují ani lidé starší, než jsem já.
Stolové skleníky mám otevřené, dopřávám sbírce plné slunce – a kupodivu, žádné
připálené kytky – naprostá pohoda. Na konci května vydatný déšť, kaktusy si to
užívají. Ve sbírce množství květů, bylo co fotografovat, a tak se o některé
snímky podělíme.
![Echinocereus coccineus SB 298, Sierra Co., NM](E-coccineus_SB298_n.jpg) |
Echinocereus coccineus SB 298, Sierra
Co., NM
|
První je nádherný Echinocereus (jak jinak?). Je to
Echinocereus coccineus SB 298, Sierra Co, NM. U tohoto druhu jsou květy
obvykle více do červena, tady vidíme květy krásně do oranžova. Rostlina je
celoročně venku, pod stříškou z makrolonu.
![Echinocereus viridiflorus SB 137](E-viridiflorus_SB137_n.jpg) |
Echinocereus viridiflorus SB 137
|
Další echinocereus – E. viridiflorus SB 137. Kouzelné miniaturky, také
celý rok venku, nádherně voní. Pěstuji několik nalezištních forem, je zajímavé,
jak hezky lze mezi nimi najít rozdíly.
![Echinocereus inermis forma albispinus](E-inermis-albispinus_n.jpg) |
Echinocereus inermis forma albispinus
|
Echinocereusů jsem nafotil mnoho, ale nechci nudit, tak nyní poslední. Mám u něj
napsanou jmenovku Echinocereus inermis forma albispinus. Někdo
tuhle formu identifikoval jako hybrid mezi inermis a baileyi. Ať
je to jak chce, je to moc pěkná kytička.
![Echinocereus mojavensis inermis](E-mojavensis-inermis_n.jpg) |
Echinocereus mojavensis inermis
|
Však ji můžeme porovnat s originálními rostlinami, někdy je najdeme pod jmény
E. mojavensis inermis, někdy E. triglochidiatus inermis, někdy jen
E. inermis, ale co na tom? Rozhodně si zaslouží být v každé sbírce, moc
místa nezabere, vydrží vše, zimní mráz snad k bohatému kvetení i potřebuje.
Inermis – lze přeložit jako neozbrojený.
![Turbinicarpus pseudomacrochele PP 213, Cardonal](Turbinicarpus-pseudomacrochele_PP213_n.jpg) |
Turbinicarpus pseudomacrochele PP 213, Cardonal
|
Trochu z jiného rodu – další miniaturka – Turbinicarpus pseudomacrochele
PP 213. Na lokalitu mne před lety zavedl Jarda Šnicer. Dnes je těm semenáčkům
dvacet let, kouzelně kvetou s narůžovělým nádechem.
![Toumeya papyracantha SB 504, Albuquerque, NM](Toumeya-papyracantha_SB504_n.jpg) |
Toumeya papyracantha SB 504, Albuquerque, NM
|
Svými bělostnými trny mne dostala tato Toumeya papyracantha SB 504,
pravokořenná miniaturka. Roste kousek od Albuquerque, v Novém Mexiku, viděl jsem
je na jaře roku 1990 na vojenské letecké základně. Tehdy jsem Stevenovi Brackovi
pomáhal prohlížet areál budoucí přistávací dráhy, mapovali jsme tam výskyt
rostlin na ploše, před udělením stavebního povolení.
![Mediolobivia rovidana WR 333b](Mediolobivia-rovidana_R333_n.jpg) |
Mediolobivia rovidana WR 333b
|
Podíváme se také do Jižní Ameriky, mám tu také pár druhů rodu Mediolovivia.
Tuším, že tyhle kytičky se strkají také do rodu Rebutia či Aylostera,
je mi to fuk, mám je tak, jak se mi to líbí. Zase to jsou něžné miniaturky. Na
snímku je Mediolobivia rovidana WR 333b.
![Neolloydia cubensis](Neolloydia-cubensis_n.jpg) |
Neolloydia cubensis
|
Na závěr se podíváme na vzácnou kubánskou miniaturku, Neolloydia cubensis.
Není to nic moc extra, za zmínku snad stojí, že takhle kvete už po roce od
výsevu, naroubována na Ferocactus glaucescens. V plodu tvoří jen několik
semen, to je důvod, proč nabídka je dost skoupá.