Vůbec nevím, jakým slovem tyhle krásky doprovodit, jejich rudé náhražky zářily
nad branami ostravských dolů, bílé na Shermanech, ale ty pravé vypasené ty jsou
jen z Mexika a těm to sluší nejvíc. Pokud vím, zmíněné náhražky doposud
nevykvetly.
|
Astrophytum myriostigma
|
Jako vévodkyně Kate vždy elegantní, ale hvězdičky ne bezúdržbové, ten jejich
hvězdný háv se při nevhodné zálivce dokáže ušmudlat jako slavnostní ubrus
rozlitou kávou. Ono je to husté vločkování někdejším školním pijákem. Ze
substrátu vzlínají nevzhledné mapy, jako na fasádě po povodni. Ve starém
lexikonu psali, že astrofyta patří mezi ty obtížné kaktusy, co musíme na zimu
vyjmout z květináče, o třetinu zakrátit kořeny, posadit na prázdné hrnky a
z jara vyčkávat čekacích kořínků. Dnes víme, že tyhle hvězdné krásky jsou téměř
nezničitelné.
|
Astrophytum myriostigma
|
|
Astrophytum myriostigma
|
|
Astrophytum myriostigma
|
|
Astrophytum myriostigma
|
|
Astrophytum myriostigma
|
V lexikonu rovněž psali: „sázet do třiceti procent sprašové drnovky a zbytek
samé minerály, cihla písek, drť a trochu staré omítky!“. Tím opravdu nic
nezkazíme, ale když jim trochu přilepšíme, také ne. Mám samozřejmě na mysli těm,
do nichž nevnořili ruce Japonci. Tedy ty ze San Antonia, La Muralla, Las Tablas,
Jaumave, Charca Blanca a podobně.
|
Astrophytum myriostigma
|
|
Astrophytum myriostigma
|
|
Astrophytum myriostigma
|
|
Astrophytum myriostigma
|
Na rozdíl od žen oč buclatější tím hezčí. Mají rády teplo, po zimním spánku se
probouzí pozdě daleko po echinomastusech, echinokaktusech či sklerokaktusech.
Mohou si podat ruku s feráky, s první zálivkou tedy raději otálet.
Nejnebezpečnější jsou opožděné podzimní zálivky zbytečně velkých hrnků. Trvalý
podzimní chlad, voda a nedej bože uložit je ke spánku v mokrém! Letní zálivkou
v období veder tolik nezkazíte. Se světlem nešetřete, žádné horní poličky nad
hlavou.
|
Astrophytum myriostigma
|
|
Astrophytum myriostigma
|
|
Astrophytum myriostigma
|
|
Astrophytum myriostigma
|
|
Astrophytum myriostigma
|