Je to kouzelné místo ve státě San Luis Potosí, kde spal snad
každý český kaktusář. Na mapě Mexika se to objevilo pod názvem Los Peroles
(Kotlíky), a označeno je to jako turistická atrakce. Poprvé jsem tam byl
s Pavlem Malíkem v roce 1997. Do vesnice jsme přijeli za tmy kolem deváté hodiny
večer a samozřejmě jsme nevěděli, kudy k lagunám. Na ulici seděli mladíci a
klábosili o něčem. Pavel se je šel zeptat na cestu. Jeden z nich nám nabídl, že
nás tam zavede. Sedl na kolo a jel. Lesní cestou, bez světla, občas jsme na něj
zasvítili, protože kličkoval mezi stromy. Až jsem měl strach, že ho přejedu.
Zavedl nás do místa, kde začíná kamenné koryto odvádějící vodu z lagun.
 |
|
El Sabinito, kolem lagun rostou mohutné stromy Taxodium mucronatum
|
Nabídli jsme mu pivo a chvíli s ním mluvili. Říkal, že jezdí do Spojených států
za prací na plantáže. Velké bratry moc nechválil. Dá se to tam údajně vydržet půl
roku až rok a pak musí na nějakou dobu domů, okamžitě ho vystřídá nějaký
kamarád. Pracují tam dvanáct, čtrnáct hodin denně, za permanentní arogance a
ponižování.
 |
|
Přístřešek v El Sabinito
|
Nad korytem s teplou vodou svítil měsíc a osvětloval stoupající páru. Tomu jsme
neodolali, zapálil jsem si doutník a vlezl do vody. Neskutečná lahoda. Když jsem
si sedl na dno koryta, proud vody mě unášel někam do dáli. Dno koryta je
porostlé zelenou řasou a připomíná tobogán.
 |
|
El Sabinito v mlze
|
Spali jsme pod širákem. Skvělá noc, až na svítání. To se na nás vrhlo miliony
komárů. A nakonec mě probudil kůň, který se postavil nade mě a přátelsky mně
z bezprostřední blízkosti zafrkal do obličeje. Koupání v lagunách je skvělé.
Z nitra lagun vyvěrá neustále voda, a když plavete přes střed, nadnáší vás to,
vždycky jsem měl pocit, že plavu nějakému obrovi v oku a co nevidět mě chytí a
vyhodí někam k obzoru.
 |
|
El Sabinito v mlze
|
Kolem lagun rostou mohutné stromy Taxodium mucronatum, česky tisovec mexický.
Jinak také tisovec Moctezumův, či Moctezumův cypřiš. Dle domorodců Ahuehuetes.
Jejich kořeny zasahují hluboko do lagun. Na některých místech si lze na ně
sednout a z bezprostřední blízkosti sledovat rybičky z rodu Cichlida, které vám
začnou ozobávat kůži na nohou. Voda vytéká z lagun přirozeným korytem, pak ji
lidé svázali do kamenného koryta a teče jižním směrem několik kilometrů a
u vesnice La Muralla se zase ztrácí v zemi.
 |
|
El Sabinito, Libor Kunte fotí život pod
hladinou kanálu
|
V roce 2004 nás k lagunám zavezl Čech žijící v Mexiku, Vlasta Kusý. Tvrdil, že
se zde potápěl s Mexičany a nejhlubší ponor byl osmdesát metrů, a ta průrva
pokračovala hlouběji. Na stěnách byly kosti lidí i zvířat. Zda šlo o oběti
nešťastné náhody, či rituálů, to nikdo nevěděl.
 |
|
Turbinicarpus lophophoroides, El Sabinito
|
Zajímavý večer jsme zde zažili v květnu 2010. Po podvečerním vydatném lijáku
jsme usedli u ohýnku. A protože Miloš Krejzlík neměl kytaru, zastoupili ho
místní živočichové. Něco jako cikády, které mají výkonný zesilovač. Takový řev,
že jsme se navzájem neslyšeli. Víťa Vlk to identifikoval jako stromové žabičky.
Takový koncert jsem ještě nezažil. Zkoušel jsem třepat stromem, který byl
bezprostředně vedle nás, ani nezmírnili. Zajímavé bylo, že úderem půlnoci,
jakoby dirigent mávnul hůlkou, zavřely držky a ztichly.
 |
|
El Sabinito
|
Začátkem listopadu 2017, přijížděli jsme tam v noci za tmy. Ač plno zdatných
cestovatelů, nemohli jsme tam zpočátku trefit. Byla celkem zima, mlhavo a jen
tequila mírnila vášně. Spali jsme pod přístřeškem, který tam někdo vybudoval.
Být to v Evropě, je tam dávno exkluzivní hotel. Večer všichni mluvili o tom, jak
ráno naskáčou do laguny.
 |
|
El Sabinito, tetrovité ryby
|
Ráno se někde stala chyba. Nikomu se nechtělo do plavek. Zima. Přes nás se
přeháněly chuchvalce mlhy a na laguny jsme se dívali jenom ze břehu. Poserové!
Podařilo se mně najít Turbinicarpus lophophoroides, který zde roste v pěkně
zasolené půdě. Alespoň nějaké vzrušení.
 |
|
El Sabinito
|
Situaci zachránil Libor Kunte, který šel do plavek a vlezl do kanálu. Využil
jsem toho a vnutil mu do ruky vodotěsný fotoaparát, aby udělal pár snímků pod
hladinou. Roman Staník mu krmil rybičky chlebem, pár snímků se podařilo. I svět
pod vodou je nádherný.
Až tam někdo pojedete, vyzkoušejte fotky pod vodou.
