 |
|
Obr. 1 - Thelocactus lausseri,
Sierra de las Ovejas (foto Peter Vančík) |
Když jsme v roce 2016 plánovali cestu do Mexika,
nevynechali jsme v itineráři místo pro Thelocactusy, už jenom proto,
že byl mezi námi jejich velký milovník a znalec, Jirka Vinař (a aby
to za tu pec taky stálo). Nakonec jsme viděli vše, co jsme chtěli,
snad jen kromě Thelocactus heterochromus a Thelocactus
bicolor ssp. schwarzii, na ty už ale nezbyl čas. Jirkovi
Vinařovi, a nejen jemu, se tak splnil sen vidět jeho oblíbence
v přírodě.
 |
|
Obr. 2 - Thelocactus lausseri,
Sierra de las Ovejas (foto Peter Vančík) |
Přesto všechno jsme v jednom případě štěstí neměli, a to u Thelocactus
lausseri. Byl to jeden z našich hlavních cílů výpravy. Není moc
lidí, kteří by se mohli pochlubit tím, že ho v přírodě viděli. Řada
expedičních výprav byla neúspěšných, přesto že měli dobré informace
o jeho výskytu. Pokud je mi známo, naposledy se to povedlo G.
Matuszewskiemu a kol., z Polska.
 |
|
Obr. 3 - Thelocactus lausseri,
Sierra de las Ovejas (foto Peter Vančík) |
Thelocactus lausseri se vyskytuje v Sierra de las Ovejas,
severně od města Cuatro Ciénegas. A zde začíná první problém: Jak se
na lokalitu dostat? Když jsem před cestou dával dohromady itinerář,
připadaly v úvahu tři možné přístupové cesty. Měl jsem ale již
předem informace, že vjezdu brání zamčené brány a tak je třeba na
lokalitu jít asi 8 km pěšky. Když jsme jeli z Ocampo do Cuatro
Ciénegas, míjeli jsme první bránu. Byla sice otevřená, ale vedla
přímo na rušnou farmu, která byla navíc oplocená. Nechtělo se nám
hledat majitele a složitě domlouvat povolení vstupu a tak jsme jeli
ještě okouknout nedalekou druhou bránu. Vyslali jsme Jirku M. na
rekognoskaci. Když dorazil k bráně, uviděl mohutný řetěz zamčený
velkým zámkem. Jako správný kaktusář se nenechal zmást, zatahal za
zámek a ten povolil.
 |
|
Obr. 4 - Thelocactus lausseri,
Sierra de las Ovejas (foto Peter Vančík) |
Cesta od brány probíhala pohodově. Karel S. zase bědoval, že jenom
jezdíme a nechceme nikde stavět, tak jsme cestou udělali krátkou
zastávku. Karel byl vždy jak pes utržený ze řetězu v blízkosti
hárající feny. Nahnat ho zpět do auta vždy stálo trochu času.
V křoví jsme našli Epithelantha micromeris, Coryphantha
poselgeriana, Ancistrocactus scherii, Mammillaria lasiacantha,
Coryphantha ramillosa, Echinocactus horizinthalonius.
 |
|
Obr. 5 - Thelocactus lausseri,
Sierra de las Ovejas
(foto Peter Vančík) |
Pokračovali jsme dál až k pohoří, kde nás zastavila další brána.
Okamžitě se rodily důmyslné nápady, jak bránu překonat. Bylo ovšem
vidět, že se někdo hodně snažil udělat bránu řádně zabezpečenou. Měl
jsem z fotografií v paměti, že tady byla kdysi výstražná cedule
s přísným zákazem vstupu, a tak jsme se ani moc nesnažili pokračovat
dál. Ostatně nám to ani nevadilo, protože podle dostupných informací
měl být Thelocactus lausseri na úbočích blízkých skal.
 |
|
Obr. 6 - Ariocarpus fissuratus, Sierra de
las Ovejas (foto Peter Vančík) |
Někteří z nás vylezli poměrně dost vysoko a našli jsme i dost
pěkných rostlin, kromě již zmiňovaných např. Ariocarpus
fissuratus, Lophophora williamsii, Tradescantia sillamontana.
Bohužel Thelocactus lausseri nikde. Horko, sluníčko, únava,
hlad a žízeň nás nakonec přinutily hledání vzdát.
 |
|
Obr. 7 - Ariocarpus fissuratus, Sierra de
las Ovejas (foto Peter Vančík) |
Sešli jsme dolu
k autu a začali vařit fazole. Jelikož jsem se nechtěl tak snadno
smířit s neúspěchem, přelezl jsem ještě bránu a vydal se rostliny
hledat trochu dál do údolí. Všude přítomný koňský trus naznačoval,
že se tady běžně prohání větší stádo koní. Prozkoumal jsem nejbližší
úpatí skal, ale nic zvláštního zde nerostlo. Když jsem se vrátil
zpět, rozhodl jsem se ještě prozkoumat skály na opačné straně od
prvotního výstupu. Bohužel, ani zde Thelocactus lausseri
nebyl. Zapili jsme neúspěch tequilou a odjeli směrem na San Juan.
 |
|
Obr. 8 - Thelocactus lausseri,
Sierra de las Ovejas (foto Peter Vančík) |
O pár dnů později jsme se sešli s partou Karla Pavlíčka. I oni měli
v plánu v následujících dnech najít Thelocactus lausseri, jak
jsme se dokonce dozvěděli, byl to jejich hlavní cíl výpravy. Předali
jsme jim proto informace ohledně přístupové cesty a místa kde jsme
hledali.
 |
|
Obr. 9 - Thelocactus lausseri,
Sierra de las Ovejas (foto Peter Vančík) |
Po návratu z Mexika jsme se dozvěděli milou zprávu. Parta Karla
Pavlíčka Thelocactus lausseri našla. Podle jejich fotografií
jsme je minuli o pár desítek metrů. Sice nás to trochu mrzelo, na
druhé straně jsme měli aspoň radost, že jsme Karlovi a jeho partě
udělali jakýsi předvoj a usnadnili tak nalezení těchto krásných
rostlin. Chtěl bych jim tímto poděkovat, že nám zaslali pořízené
fotografie.
Autor Henryk Sikora,
www.kkplzen.eu
PS: Poděkování Karla
Pavlíčka
Děkuji Gřegořovi Matuševskému za cenné informace které vedly
k nalezení Thelocactus lausseri. Také děkuji nahoru Vlastovi
Lukešovi za to, že mě svým nadšením pro tento druh nakazil do té
míry že Thelocactus lausseri byl jedním z hlavních cílů dvou
z mých výprav, a je mi líto že ta první s Vlastíkem a Marií nebyla
korunována úspěchem. Byli jsme tehdy jen kousíček od úspěšného
nálezu, asi tak jako vloni Plzeňáci.
 |
|
Vlasta Lukeš |
Děkuji Plzeňákům, že nám jednoho krásného večera v Potrero Chico
prozradili zjištění, že zámek na vratech je tohoto času jen
fingovaný a ušetřili nám tak 16 km pochodu rozpáleným Mexikem.
Přikládám dvě fotečky ze setkání dvou výprav u Potrero Chico.
 |
|
Na to kolik tequily jsme vypili, vypadáme
celkem dobře. |
 |
|
Jitřní zátiší v Potrero Chico. |
A naposled děkuji Peterovi Vančíkovi za to, že za mně lauseráky
fotil ve chvíli, kdy moje nabíječka k foťáku odešla a já jsem byl
odkázaný na jeho fotografický um. A že se mu dílo podařilo, můžete
vidět na fotografiích nahoře.
Dík.
Karel Pavlíček
 |
|
Peter Vančík a jeho prvá wiliamska. |
|
