Říjen 2017 ve sbírce u Pavlíčků

Říjen uplynul jak voda, kytky v prodejním skleníku se doprodávaly s dvacetiprocentní slevou, aby toho nebylo tolik k uklízení. Dokvétají poslední ariokarpusy, hlavně A. scapharostrus, ale těch už v novinách bylo mnoho.

Palma spolu s astřičkou nám dělají zahrádku hezčí

Palma spolu s astřičkou nám dělají zahrádku hezčí

Ještě ovšem se trochu sluníčka objeví, venku se nechá pracovat i odpočívat, a s radostí se dá pohledět na hezkou palmu, prorostlou jakousi astřičkou, však je také původní někde v Americe, tak se to docela hodí. Kvete takhle hezky od jara až do zámrzu, těším se, že se na jaře u palmy znovu objeví.

Na podzim kvetou i litopsy. A že je to paráda – však vidíte. Pěstují se velmi pohodlně, neboť – stejně jako kaktusy – v zimě si přejí úplné sucho. Na obrázku vidíme Lithops lesliei subsp. lesliei 'Albinica' C036A. Pan Desmond T. Cole s manželkou Naureen A. Cole (akronym C) provedli mnoho polních zkoumání a napsali řadu skvělých publikací nejen na téma Lithops, ale i dalších jihoafrických sukulentů.

Lithops lesliei subsp. lesliei 'Albinica' C036A

Lithops lesliei subsp. lesliei 'Albinica' C036A

Vyfotil jsem ještě jeden, L. dorotheae C300. Tyhle „živé kamínky“ nám dělají radost nejen svými živými kvítky v době, kdy nám toho už moc nekvete, ale vlastně i celý rok, svými pokreslenými temínky (obličeji). Kresba i barvy obličeje nám pomáhají rozlišit jednotlivé druhy i v době, kdy rostlinky nekvetou. Drobounká semínka velmi dobře klíčí ve spíše chladnějším prostředí (15–20 °C), a svoji klíčivost si udržují řadu let. A protože je jen asi 40 druhů, kompletní sbírku lze udržovat i na jednom m2.

Lithops dorotheae C300

Lithops dorotheae C300

Dlouhou dobu jsem měl ve sbírce beztrnný Echinofossulocactus pentacanthus PP 408, jehož semínka jsem si přivezl z Tuly (Tamaulipas). Je to velmi zajímavá odchylka, roste pomaličku, vloni na jaře se tělo napilo tak, až na boku podélně prasklo. Možná to bylo i tím šokem, že letos na temeni náhle vyrazily pořádné trny. Opět mnohem delší a mohutnější, než by se na normální rostlině čekaly.

Echinofossulocactus pentacanthus PP 408, Tula, Tam. (mutace)

Echinofossulocactus pentacanthus PP 408, Tula, Tam. (mutace)

Uvidíme, jak se kytička projeví příští rok, třeba nás překvapí něčím novým. Pro porovnání se podívejme, jak vypadá PP 408, když se chová tak, jak by měla.

Echinofossulocactus pentacanthus PP 408, Tula, Tam.

Echinofossulocactus pentacanthus PP 408, Tula, Tam.

Nedávno jsem slyšel na Country radiu rozhovor Romana Horkého, brněnského trampa, který má každé pondělí na rádiu svůj hodinový pořad. Roman besedoval s panem Ladislavem Miko, který 9 let pracoval v pozici zástupce ředitele České inspekce ředitele životního prostředí. V pořadu se probíral odpor proti zatopení nádherného údolí řeky Oslavy. Za široké podpory a podpisů tisíců lidí, také díky autoritě pana Miko, se nakonec od zatopení ustoupilo.

Při té příležitosti jsem si vzpomněl, že v době jeho působení na inspekci probíhala aktivní činnost některých úředníků proti řadě kaktusářů. Prohlídky sbírek, chvílemi až na hraně zákonnosti, zabavování rostlin, pokuty. Naše Společnost tehdy vyvolala jednání, za jeho přítomnosti a některých dalších úředníků, kde se jednotlivé případy diskutovaly. Po pravdě řečeno, pan Miko tehdy nad některými rozhodnutími inspektorů pokyvoval hlavou a tehdy zřetelně zasáhnul, ve prospěch rozumu. Touto zmínkou bych se chtěl této výrazné postavě v ochraně přírody hluboce poklonit. I za kaktusáře, i za údolí Oslavy.

Na závěr si jen letmo prohlédněme pár obrázků, echinocereusů z doby předříjnové:

Echinocereus hybr. inermis × baileyi

Echinocereus hybr. inermis × baileyi

Echinocereus hybr. inermis × baileyi, pokud se tyto rostliny opylí mezi sebou, potomci se podobou vracejí k jednomu či druhému rodiči. Oba rodiče jsou mrazuvzdorní, hybrid by měl být taky, nezkoušel jsem ale.

Echinocereus websterianus

Echinocereus websterianus

Echinocereus websterianus, ten kvetl ještě v půlce září. Mám 4 rostliny, všechny kvetou, ale zatím se nesešly. Snad příští rok, semínka by byla fajn. Je to teplá kytka, roste na ostrově u Baja California, takže zimovat nad 10 °C.

Echinocereus morricalii

Echinocereus morricalii

Echinocereus morricalii, krásná kytka s nádhernými květy. Potřebuje ale trochu polostín, jeho zelené stonky se snadno popálí sluníčkem, potom nehezky zflekatí.

Tak zase za měsíc – Pavel Pavlíček

 zpět
Autor textu a fotografií:
Pavel Pavlíček

E-mail: pavlicek@chrudim.cz
http://www.cact.cz/

   
© www.cact.cz/noviny  ISSN 1805-2630