|
Duben, to je kontrola, jak nám to
přezimovalo. Měl jsem dost strach, jak se podepsaly mrazy na
prostředí ve stolových sklenících. Dopadlo to báječně, i když jsem
při pohledu na digitální dálkový teploměr zjišťoval, že teploty se
tam pohybují kolem nuly. Zřejmě je důležitější teplota pod kořeny
než nad rostlinami. Topný kabel se totiž kroutí pod plechovými
mísami, takže dno a tudíž spodky květináčů, je ohříváno, což je
důležité.
Kdo zimoval na světle, ten se už těší z mnoha květů, tak jako já.
Kdo zimoval ve sklepě, ten se zase těší z poupátek, která se už
nadějně zvětšují. A tak se nyní podívejme na tak obyčejnou kytku,
jako je Aztekium ritteri. Mám podobných kytiček víc než
desítku, kvetou ve vlnách několikrát za rok, dělají desetitisíce
semen, a poptávce to pořád nestačí. Kolik rostlinek z vysetých semen
se asi dožije dospělosti? Po naroubování kvetou už druhým třetím
rokem.
 |
|
Aztekium ritteri
|
Jako jeden z prvních echinocereusů vykvetl tento Echinocereus
apachensis. Upoutal svým sytě fialovým květem, doplněným
efektním vytrněním. Dostatek semen je ještě v zásobě, pokud si někdo
chce vyset 500zrnové porce, pošlu mu výprodejovou nabídku s velmi
výhodnými cenami.
 |
|
Echinocereus apachensis RuA 15, s. Globe Gila Co, Az.
|
V dubnu jsem pořídil mnoho fotek, svádí to, abych upřednostnil své
oblíbené echinocereusy. Pro pestrost ale vyberu zástupce jiných
rodů, nyní eskobárii, nedávnou novinku. Naposledy jsem na té rovné
naplavené pánvi mezi kopci kempoval s kamarádem Liborem Kuntem. Dali
jsme si tam u ohýnku lahvinku brandy El presidente, a žasli jsme. Po
setmění se totiž kam oko dohlédlo, vytvořila hustá mlha, ale jen tak
půl metru nad zemí. Potvrdila se tak přiléhavost pojmenování –
mléčné jezero (laguna). A v této písčitojílovité ploše tyhle
drobnosti rostou, a hodně špatně se hledají.
 |
|
Escobaria abdita, Laguna de Leche, Coah., PP 1596, roubovaná.
|
Mammillaria senilis, to je úžasná kytka, ale u mne už dlouho
nezakvetly, i když jich mám 5 dost starých trsů. No, snad se dočkám.
Zoufale ale hledám bělokvětou formu, i když ty bělokvěté nejsou
zdaleka na pohled tak atraktivní. Třeba by mi mohl někdo ze čtenářů
pomoci?
 |
|
Mammillaria (Mammilopsis)
senilis.
|
Echinofossulocactus multicostatus, ten snad nechybí v žádné
sbírce „mexikánů“. Zkusím spočítat žebra, až budu mít více času.
Jsem zvědav, jestli výsledek zapadne do Fibonacciho posloupnosti,
u mnoha rodů tahle číselná řada v počtu žeber funguje (vždy součet
předchozích dvou číslic: 5; 8; 13; 21; 34; 55;…). Tento druh kvete
bíle a pak v různých odstínech až do „červené“ – rostliny z Ejido La
Muralla z Coahuila.
 |
|
Echinofossulocactus multicostatus
|
Thelocactus rinconensis subsp. palomaense je u nás už
známá kytka, roste jen na malinkém kousku půdy u vesničky La Paloma.
Obvykle svými trny připomíná T. nidulans, ale tady vidíme, že
umí vypadat i hodně jinak. Kraťounké trny, hezké bochánky vaty na
areolách…, no je to spíše jen odchylka, která se vyskytnout může.
Ovšem květ – to se jen tak nevidí.
 |
|
Thelocactus rinconensis subsp. palomaense
|
Poslední dubnová kytka je potomek po žlutokvětém Astrophytum
niveum „crassispinum“ s původem po H. Swobodovi. Znovu
opakuji – jméno crassispinum je jménem neurčitým, rozhodně se nedá
spojovat s A. niveum nudum od Cuatro Cienegas.
 |
|
Astrophytum niveum „crassispinum“, původ H. Swoboda
|
Jeden z markantů, zmiňovaný v původním popisu je barva květů – jako
čistě žlutá, tedy bez tmavěji zbarveného jícnu. Rostlina na obrázku
má takový květ, tj. květ podle mých představ. Moeller však své jméno
„crassispinum“ směruje do sběrů z úplně jiného pohoří, přes
100 km vzdáleného od C. C., do Sierra Parras.
Mějte se jarně – Pavel Pavlíček
|
