|
Návrat do minulosti: V roce 1985 jsem měl výbornou
příležitost navštívit Jižní Afriku, za doprovodu prof. Desmond
Coleho z Pretorie, který u nás dělal přednášku o flóře jejich země.
Byl jsem nadšený bohatou a rozmanitou vegetací a nabídku jsem
okamžitě přijal. Za jeho doprovodu a dobré pečovatelky, jeho
manželky Naureen, jsem cestoval jeden týden, a pak dalších pět týdnů
úplně sám. Naučil jsem se v zemi cestovat a poznávat jejich kuchyni,
zvyky, přírodu.
Po rozloučení jsem se vydal na cestu z Kapského Města směrem na
západ na Worcester, kde je úžasná botanická zahrada, ale toto téma
až někdy jindy. Dále jsem cestoval směrem na Montagu, po silnici
číslo 62, pak směrem na Barrydale. Směrem na severozápad je odbočka
na Brandrivier a Riversdale.
 |
|
Euphorbia susannae na přírodním stanovišti |
Po 16 km, po této silnici bez čísla, je stará historická farma Nel.
Majitelé byli tehdy (před 30 lety) lidé středního věku, s atraktivní
dvacetiletou dcerou. Okamžitě jsem byl pozván na lunch, když jsem se
začal vyptávat na rostliny, které rostou v jejich okolí. Krajina
byla plná sukulentů a ani jsem nevěděl, pro co se mám dříve
rozhodnout. Vlevo od silnice, přímo v údolí, v nízké trávě rostly
vzácně, v malých koloniích, Euphorbia susannae, miniaturní
rostliny, které vykukovaly pouze snad pouze 1 cm ze země. Od
majitele jsem tehdy dostal na památku jednu hlavičku, která během 30
let udělala celý polštář hlaviček.
 |
|
Euphorbia susannae ve sbírce, 18. 11. 2016 |
Jsou to nenáročné rostliny, které nemají rády úpal. Kvetou buď brzy
z jara, a nebo až pozdě na podzim, protože jsou to tak zvané
rostliny zimního růstu. Ovšem u nás se částečně přizpůsobí a rostou
dobře i během našeho jara a podzimu. Rostliny jsou beztrné, průměr
hlaviček je asi 3-7 cm. V našich sbírkách vytvářejí často i kristátní
formy, když dostanou daleko vice vody, než je tomu v přírodě. Mají
12-16 žeber a vytvářejí řepový kořen, který nám už říká, že nesnáší
příliš velké mokro. Květy zvané cyathie, jejich šířka je asi 4 mm.
Květy jsou jednopohlavní, a proto na zisk semen je nutné mít samčí
i samiččí rostlinu.
Na kopcích v okolí roste několik druhů Haworthia,
Conophytum, Hoodia, Gasteria a jiných sukulentů.
Bohužel jsem byl jako každý cestovatel stále ve spěchu, což je pro
poznávání přírody to nejhorší. Pár kilometrů dále se nacházejí
senzační rostliny pro každého nadšeného sukulentáře, rostou tu totiž
Gibbaeum a Muiria hortense, které rostou v zasolených
propadlinách.
Poznal jsem Jižní Afriku před 30 lety, zem s úžasnou kuchyní,
výbornými campingy, příjemnými hotýlky. Chtěl bych tuto zem každému
doporučit, kdo ma zájem poznávat i jiné sukulenty, než jsou kaktusy.
Kvalita cestování již tehdy zdaleka překonávala kvalitu cestování
v Mexiku, a snad i v USA. Ovšem jak se zem změnila k dobrému nebo
špatnému nám může sdělit jen ten, kdo tam v poslední době byl.
|
