|
Červnové teploty přesahovaly třicítku,
ve skleníku mne odpoledne, i přes funění větráků, znepokojoval
teploměr se rtutí nad padesátkou. Kytky to ale přečkaly v pohodě,
byly napité, ve formě, nestrádaly. To je totiž základ přežití i při
dost vysokém přehřátí rostliny. Prázdniny jsou tady, to je známka,
že naše sezóna jen jen začala, ale už se blíží její konec. Je třeba
plánovat cestu na zamykání. To je vždy poslední sobotu v září, do
Chrudimi přijíždí okolo tisícovky návštěvníků nejen z Česka. Dají se
tu za dobré ceny koupit ty nejvzácnější kaktusy i sukulenty.
 |
|
Turbinicarpus nikolae
|
Teď už si ale představíme pár kytiček, které nám ve sbírce v červnu
zakvetly. Turbiňáci kvetou jako o život, někteří už ve třetí vlně.
Toto je čerstvá novinka, Turbinicarpus nikolae (10 semen
někde i za 500 Kč). Což o to, pěkná kytička to je, počkejme si dva
tři roky, budou za padesátku.
 |
|
Echinocereus rigidissimus var.
rubispinus Lau 088
|
Hodně zajímavý obrázek ve stylu,
jaký se jen tak nevidí. Květ je totiž focen zespodu, určitě zajímavá
kompozice, všimněte si krásného probarvení květní trubky,
přecházející ve vnější květní plátky. Kytka je přítomna asi ve
většině sbírek, jedná se o atraktivní Echinocereus rigidissimus
rubispinus Lau 088.
 |
|
Echinocereus rigidissimus var.
rubispinus Lau 088
|
Tady ještě fotka stejné rostliny,
focená tradičním způsobem, s pohledem na smaragdově zelené blizny.
 |
|
Echinocereus ferreirianus SB
1268, San Rosalia, Baja California
|
E. ferreirianus
SB 1268, Steven Brack ji sbíral poblíž San Rosalia, na Baja
California. Je to rostlina blízká k oblíbenému Echinocereus
lindsayi, ve sbírkách není tak rozšířená. Jak místo nálezu
napovídá, je to jeden z teplých druhů, zimování raději nad 15°C.
 |
|
Echinocereus floresii Lau 071,
Topolobambo, Sinaloa
|
Dnes poslední e-cer, Echinocereus
floresii L 071. Pan Lau, který nese nesmírné zásluhy za nálezy
a rozšíření dlouhé řady krásných kaktusů, tuhle kytku našel
u Topolobambo, v mexickém státu Sinaloa. Pozor, i tady je třeba
držet v zimě tepleji.
 |
|
Thelocactus leucacanthus v.
sanchez-majoradae
|
Minule jsem slíbil, že těch
echinocereusů uberu, dnes tedy jen tři druhy, a přidám něco z jiného
soudku - nádherný Thelocactus leucacanthus v.
sanchez-majoradae. Telokaktusy, ty jsou také moji oblíbenci,
i když preferuju ty z okruhu „rinconensis“, mám raději
silné, dlouhé trny, kterými se tato skupina pyšní. Optal jsem se na
tuhle kytku Mechoradova kámoše – Honzy Říhy. Tady je jeho poznámka:
Jo, je to ono, roste nahoře na
pláních u Bernal a Vista Hermosa, Vizarrón, Querétaró. Pak někdo
tvrdil, že to je T. ehrenbergii, ale ten se nedá nijak doložit. Ale
je shodnej s T. leucacanthus var. schmollii, což
je nejspíš platné jméno.
Mejoradu jsem
znal dobře, nakonec mu nevydržela játra, mucho Margaritas, umřel
dost mladej, v šedesátce (1988). Bydleli jsme u něj v Bosques de
Chapultepec, D.F. v r. 1977, 1979, stará rodina Hidalg. Nahoře
v Mineral Montes po něm zbyla obrovská hacienda se staletými
eukalypty. Málem jsem se oženil s jeho krásnou dcerou (měl jich 5).
Znal velmi dobře kaktusy aj. vegetaci středního Mexika, byl
ředitelem Járdín de Botanico, protáhnul nás Tehuacanem a Tomellinem,
Tolantongo, Zimapan adt.. Měli jsme u nich přednášky o kaktusech
v ČR a na Kubě, pozvali jsme ho sem a UK zaplatila jeho pobyt. Užili
si tady s rodinou, obešli jsme hodně hospod a ochutnali mucho
cervezas.
Musím se ještě zmínit k naší anketě, otázka
byla směrována k volbě pozadí při focení kaktusů. Přiznám se, že
jsem tajně doufal, že zvítězí moje oblíbené (a taky velmi rychlé)
aranžování proti obloze. Jen si povšimněte nahoře toho způsobu nebe
za E. floresii. Ty bouřkové mraky určitě obrázku přidává na
dramatičnosti. No, nepříliš výrazným způsobem se do popředí
hlasování dostala šedivá barva (studiové aranžmá se šedivým papírem)
– 27 %, moje obloha a modrý papír si uhrály 24 %, a jiné představy
o pozadí mělo 25 % respondentů. Je to tedy téměř plichta, za sebe
říkám, že nejméně mám oblíbené obrázky objektu mezi ostatními
kaktusy, ovšem je to nejrychlejší, nejméně namáhavý způsob
dokumentování objektu ve sbírce.
 |
|
Lídina luční váza
|
Pavlíčková mne požádala, abych do novin
zařadil i její fotečku, což rád činím, neboť ukazuje krásy letního
kvetení i odjinud, než z našich fádních sbírek. Nazval jsem ji tedy
příznačně – Lídina luční váza.
S prázdninovým vydáním tentokrát končíme,
a už se připravujeme na to zářiové.
Zdravím všechny – Pavel
P.
PS – naše skleníky jsou denně otevřené,
využijte toho při svých prázdninových cestách,
a zastavte
se…
|
