|
Přinášíme pohled do nového skleníku u
Karla Pavlíčka. Mnoho majitelů nového skleníku plánuje jakousi
„ústřední“ expozici, kde rostliny vegetují ve volné výsatbě. Všichni
přemýšlejí jaký substrát mají použít, jakou povrchovou úpravu
terénu, i nad tím, jak rostliny aranžovat. Jsou to mnohdy hodiny
koumání, a stejně se pak tvůrce na konečný výsledek mnohdy dívá dost
kriticky. Prosíme proto ty, kteří podobný problém v minulosti
řešili, aby nám obrázek spolu s komentářem poslali. - Pavel
Pavlíček -
 |
|
Pohled do skleníku Karla Pavlíčka se zkusmo rozestavěnými
rostlinami
|
Ahoj Pavle, na toto téma se snad ani
stručně odpovědět nedá. Máš pravdu, že dnes je to trochu móda, ale
určitě ne pro každého. Shrnul bych svoje zkušenosti do pár bodů,
které určitě rozpoutají velkou debatu a tisíce protichůdných názorů:
| 1. |
Volnou kulturu mám 8 let |
| 2. |
Jednoznačně doporučuji pouze
do velkých a vytápěných skleníků (pokud nechci ve volné
kultuře pěstovat epitelanty a strombokaktusy) |
| 3. |
Volnou výsadbu je potřeba
plánovat před stavbou skleníku a to hodně důkladně a
prezicně!!!! Zakládáte výsadbu třeba na 40 let. |
| 4. |
Rostliny rostou velmi rychle
a není problém, aby Vám rostlina, kterou sázíte z osmičky
květináče dorostla za osm let tak, že zabírá 1m² |
| 5. |
Rostliny je potřeba sázet
hodně na řídko. Zjistíte, že na 30 m² máte 50 rostlin, které
se v tom substrátu ztrácí. Prvních pár let vypadá výsadba
poněkud směsně. Pokud neodoláte, stanete se otroky volné
výsadby a budete pořád přesazovat |
| 6. |
Substrát jednoznačně téměř
minerální. |
| 7. |
Je potřeba myslet na
dostatečnou drenáž a z mé zkušenosti spíš doporučuji vespod
betonovou vanu. |
| 8. |
Volná kultura potřebuje
daleko více vody. |
| 9. |
Úhyn rostlin je nulový.
Pokud Vám něco přeroste, musíte to vykopat. Teprve tehdy
poznáte, jaký mají kaktusy a jiné sukulenty kořenový systém. |
| 10. |
Je potřeba myslet i na
doprovodné materiály. Pokud chci volnou kulturu ve smyslu
imitace přírody, musím počítat s kameny, kořeny atd. |
| 11. |
Je to finančně náročné |
Závěr: Se svou volnou kulturou jsem
spokojen. Ale!!!!!!! Kdybych ještě nějakou dělal, tak daleko
větší, po celém skleníku a zvedl bych výšku střechy. Když založíte
volnou kulturu dobře, tak Vám bude činit nesmírnou radost a v
pokročilém věku ušetří spoustu práce s přesazováním. - Michal
Rec -
 |
|
Pohledy do skleníku Michala Rece
|
K tématu "volná výsadba" přispěl i pěstitel nejvíce povolaný,
Vladimír Hanák z Hulína buduje svou skleníkovou expozici už dobrých
30 let. Píše:
Momentálně se u mně ve skleníku odehrávají velké změny - hromady
hlíny, vyryté rostliny (jedny proto, že jsou velké, druhé proto, že
nerostou a jsou malé, třetím hledám příznivější stanoviště…), atd.
Skoro jako po náletu. Myslím, že neexistuje univerzální recept na
téma, které se tu řeší. Já jsem měl koncepci rostlin promyšlenou
předtím, než jsem je začal sázet, ale bylo to skoro zbytečné,
protože při vlastní výsatbě mě aktuální vzhled rostlin i prostoru
tak ovlivnil, že jsem stejně dělal dodatečné úpravy.
 |
|
Pohled do skleníku, 2008
|
Další zkušenost s volnou výsadbou mám takovou, že tu
nerostou dobře malé druhy např. notokaktusy, parodie, malá gymna aj.
Možná to ale jinde bude jiné, třeba podle hloubky substrátu pod
terénem, u někoho má parapet dno a není příliš hluboký, narozdíl od
mého skleníku, kde mám prostor směrem dolů neohraničený.
Co se týká zavlažování, asi je dobré mít horní část substrátu hodně
propustnou, aby voda rychle vsakovala a nepřetékala přes okraje. Teď
jsem začal uvažovat i o tom, jestli by nebyla vhodná kapénková
závlaha. Povšiml jsem si, že v místech, kde je pasklé sklo skleníku
a zatéka do substrátu voda, tam je substrát trvale mokrý a kaktusy
tam rostou nejlépe (i ty choulostivější). Takže se mi moc
neosvědčila běžná teorie, zalít až zemina vyschne.
 |
|
Pohled do skleníku, 2008
|
Těch aspektů, které je třeba zohledňovat je mnoho,
ale nejlepší je, aby se expozice líbila majiteli, a pro ostatní bude
určitě zajímavá. Zatím zdar všem čtenářům, ať se práce s
kaktusy daří, Laďa Hanák
|
