Když se po loňském zasedání Notosekce rozhodovalo
o tom, kde bude příští setkání notofilů, byly dvě volby. Rozhodovalo
se mezi Prahou a Brnem. Uspořádat setkání nakonec připadlo naší
brněnské organizaci. Bylo to snad také proto, že naše brněnská
organizace v letošním roce slaví devadesáté výročí svého založení a
druhým důvodem snad také to, že náš předseda p. Stanislav Stuchlík
je také předsedou Notosekce a jeden z největších odborníků na tento
rod v Evropě a tím samozřejmě i u nás.
![](Notosekce_2014_1_n.jpg) |
Z jednání Notosekce (foto P. Kaloč)
|
Poté, co byl dohodnut termín, začalo hledání místa, kde toto setkání
uspořádat. Padl návrh na Prštice u Brna, kde je velká sportovní hala
s přilehlými salónky, možností slušného ubytování a stravování za
přijatelné ceny. Vše bylo dohodnuto Standou Stuchlíkem, a tak se
mohli 12. 9. 2014 v odpoledních a podvečerních hodinách začít
sjíždět a scházet první účastníci tohoto setkání. Vlakem dorazili
čtyři účastníci, se kterými jsem se po osmnácté hodině setkal na
místě. Čekali jsme na další účastníky, ale jako mnohokrát předtím a
v jiných případech zaúřadovala nepředvídaná „zácpa“ na
nejoblíbenější dálnici v ČR, na D1. Další účastníci tohoto setkání a
neformálního posezení dorazili těsně před dvacátou hodinou. Již
z prvních kontaktů bylo zřejmé, že se sešla veselá to parta notofilů,
které není žádný humor cizí, a tak bylo o zábavu postaráno až do
pozdních večerních hodin.
![](Notosekce_2014_2_n.jpg) |
Zleva L. Berka, K. Tenk, N. Gerloff (foto P.
Kaloč)
|
V sobotu 13. 9. 2014 byl naplánovaný den plný
přednášek. Po krátkém zahájení a zvolení staronového výboru mohly
přednášky započít. Prvním přednášejícím byl německý host a předseda
Internota p. Norbert Gerloff. Započal přednášku o rostlinách kolem
Notocactus ottonis (Paucispini). Jeho přednáška byla velmi poutavá,
doplněná spoustou obrázků jak z nalezišť těchto rostlin tak
i rostlin kulturních a nejenom z jeho sbírky. Obrázky byly velmi
zdařilé a bylo na nich možnost dobře pozorovat rozdíly rostlin
z různých nalezišť a i malé odlišnosti ze sbírkových kytek. Jako
tlumočník se profesionálně tlumočení zhostil člen našeho brněnského
spolku p. ing. Karel Tenk. Karel tlumočil nejenom tuto přednášku,
ale i přednášky ostatní, které měl p. Norbert Gerloff. Norbert
Gerloff po přetlumočení zodpověděl profesionálně všechny otázky,
které na něho byly přítomnými kladeny. Je až neuvěřitelné, jak velký
areál tyto rostliny obývají, kde jsou domovem. Největší areál
rozšíření je v jižní Brazílii, Uruguayi, menší množství těchto
rostlin zasahuje do Paraguaye a nepatrný výskyt je v Argentině.
Druhým přednášejícím byl náš předseda p. ing. Stanislav Stuchlík,
který se zaměřil na systematiku Notocactus arechavaletae. I tato
přednáška byla doplněna skvostnými obrázky rostlin na jednotlivých
nalezištích a velmi vyčerpávajícími odbornými informacemi o tomto
druhu a jeho odlišnostech na různých nalezištích v jejich domovině.
Bylo až s podivem, jak se přednášející dokázal v této problematice
orientovat a poutavě vyprávět o pro mě nepatrných rozdílech, které
jsem já, laik, ani nepostřehl.
Další v pořadí, již třetí přednáška sobotního dne, byla o Notocactus
langsdorfii a jeho některých souputnících na nalezišti. Tuto
přednášku měl opět náš německý host a stejně tak jako první
přednáška i tato byla na velmi vysoké profesionální úrovni. Je znát,
že náš host navštívil lokality rodu Notocactus již mnohokrát a
jejich studiu věnoval nemalou část svého života. Byl nám představen
tento velmi zajímavý druh z rodu Notocactus. Přednáška byla doplněna
nádhernými i detailními obrázky jak tohoto druhu, tak i druhu
Notocactus uebelmanianus a rostlinami z rodu Frailea, které jsou na
některých nalezištích společnicí tohoto notokaktusu. Opět byly p.
Gerloffem zodpovězeny vyčerpávajícím způsobem všechny kladené
otázky. Z jeho snímků bylo patrné, že je ke škodě nepěstovat kaktusy
tohoto rodu.
Již čtvrtou přednášku o rodu Notocactus, tentokrát jako o rodu
Wigginsia, měl předseda
Společnosti českých a slovenských kaktusářů
p. ing. Jaroslav Vích. Věnoval se průřezu tohoto rodu, nalezištím a
odlišnostem jednotlivých druhů a forem. Velmi veselá a úsměvná
situace nastala při diskusi o zařazení jednotlivých druhů mezi
Standou Stuchlíkem, Norbertem Gerloffem, Lubomírem Berkou a
přednášejícím. Každý z nich měl nějakou výhradu k zařazení a nemohli
se nakonec dohodnout, jak by to správně být mělo. Ovšem vrcholem
této diskuse bylo prohlášení Norberta Gerloffa, který pravil: „Měl
jsem na toto téma diskuzi s jednou italskou kaktusářskou, a když
jsem viděl jak a co k čemu přiřazuje, řekl jsem jí, že je to, jakoby
chtěla spářit krávu s prasetem.“ V tomto okamžiku propukli účastníci
přednášek v bouřlivý smích. Dále už potom probíhala přednáška p.
Vícha na vysoké profesionální úrovni, provedl nás nalezišti těchto
rostlin a jejich variační šíří. Jeho vynikající obrázky byly
třešničkou na pomyslném dortu. Velmi zajímavé byly obrázky a
informace o rozšíření rodu Wigginsia v Kolumbii. Zde jsou tyto
rostliny trochu odlišné od těch, které rostou v Brazílii a
Argentině. Kolumbijské rostliny jsou zřejmě vystavěny extrémnějším
podmínkám, jejich epidermis je zbarvena do ruda a některé byly
částečně popáleny. Přednášejícímu patří dík za tuto přednášku.
Pátá přednáška byla o ekologických změnách v pampě. Zde je nutno
podotknout, že změny jsou nejenom v pampě, ale i v naší domovině a
s těmito negativními změnami se setkáváme dnes a denně. V domovině
kaktusů bylo z obrázků patrné, že v některých oblastech s velkým
výskytem těchto rostlin může během krátké doby (5 až 10 let) nastat
taková změna, že zde kaktusy neporostou vůbec. Je to způsobeno
hlavně nadnárodními společnostmi z USA a Austrálie, které si zde ve
velké míře pronajímají obrovské půdní plochy a na nich vysazují
eukalypty a sóju. Je to stejný mor jako u nás řepka olejná. Dalším
extrémem, který byl přednášejícím prezentován, byla výstavba
obrovských větrných elektráren v Uruguayi. Zdejší větrné elektrárny
by měly podle informací N. Gerloffa zajistit 100% soběstačnost
v potřebě elektrické energie této jihoamerické země. Nabízí se
otázka: Co budou dělat, když nebude foukat vítr???????????
V podvečerních hodinách započal svoji přednášku Standa Stuchlík na
téma Notocactus leninghausii var. minor. Ve své přednášce nám Standa
představil velké rostliny v přírodě. Bylo zajímavé vidět, v jakých
podmínkách tyto kaktusy rostou. Většina z těch, které jsme viděli,
rostla ve štěrbinách skal a kamenů, kam v průběhu času navál vítr
listí, odumřelé zbytky rostlin, ze kterých se vytvořil humus a zde
mohla semena těchto rostlin vyklíčit. Rostliny rostou, jak bylo
z obrázků patrno, ve velmi vlhkém prostředí, ve společenství jiných
rostlin, travin a mechů. Zajímavé bylo, že starší rostliny visely
svým tělem dolů a až v určité velikosti se jejich temena začala zase
stáčet nahoru směrem k obloze. Tyto rostliny připomínaly dědečkovu
fajfku. Při dotazu na Standu, jaký je rozdíl mezi var. minor a
nominátní varietou, bylo řečeno, že Standa podstatný rozdíl nevidí.
Údaje prvních nálezců byly, že zmíněná varieta se od nominátní
variety má lišit délkou trnů, ale dlouhotrnné rostliny Standa nikde
v přírodě nenašel.
Poslední přednáškou celého sobotního cyklu, byla přednáška p. ing.
Lubomíra Berky o rodu Frailea. Na toto téma jsem již viděl několik
přednášek pana Berky a vždy se mně líbily. Nebylo tomu jinak ani
tentokrát. Přednášející nám představil druhy tohoto rodu, které jsou
domovem v Argentině. Na obrázcích byly představeny překrásné
rostliny tohoto rodu, rostliny, které můžeme řadit k jihoamerickým
miniaturám. Byly zde prezentovány rozdíly mezi druhy, které rostou
v Argentině a mezi stejnými druhy rostoucími jinde. Z toho, co nám
všechno přednášející o těchto rostlinách a o biotopu, kde rostliny
rostou, řekl, bylo patrné, že se tímto rodem pečlivě zabývá a
studuje. Jak sám v přednášce řekl, je ve spojení s pěstiteli těchto
rostlin po celém světě, spolupracuje s nimi a občas získá i nový
pěstební materiál. Jeho přednáška byla poutavá, se spoustou
zajímavých obrázků a komentářů. Je škoda, že se pěstování těchto
miniatur nevěnuje více kaktusářů. I nové objevy, či naleziště
spadají spíše do náhod a to když gymnofilové po svých toulkách
Argentinou náhodně na tyto rostliny narazí. Touto přednáškou skončil
sobotní přednáškový cyklus a po dobré večeři se rozběhla opět
diskuse a zábava.
Při večerním posezení, které se protáhlo do pozdních hodin, nás
navštívili místní stárci, kteří nás přišli pozvat na probíhající
hody. Bylo to milé pozvání, ale protože nám chyběly tanečnice,
nenechali jsme se zviklat. Na závěr bych chtěl poděkovat pracovnicím
místní kuchyně, které se o nás velmi dobře staraly a připravovaly
nám chutná jídla. Je jenom škoda, že se na toto setkání nepřišlo
podívat více brněnských členů, kteří to měli doslova za humny. Kdo
ví, kdy se zase brněnským taková příležitost naskytne. Z našich
členů se přišli podívat pánové: Radek Čech, Martin Hotárek, Vladimír
Křivánek a František Hejlek.
Neděle jako obvykle patří návštěvám okolních sbírek.
Po snídani jsme před devátou vyrazili na návštěvu k manželům
Čechovým, kteří bydlí v obci Hlína. Mají zde pěkné pěstební zařízení
v podobě pařeništních stolů, ve kterých jim prospívají rostliny jak
z čeledi Cactaceae, tak i ostatní sukulentní rostliny, které jsou
doménou paní domu. Zatímco paní má ráda „zelíčko“, Radek se věnuje
ve velké míře gymnokalyciím a ferokaktusům.
![](Notosekce_2014_3_n.jpg) |
Ve sbírce manželů Čechových
(foto S. Stuchlík)
|
Další návštěva byla v mojí malé sbírce, kterou nemám
nijak specializovanou, ale mezi mé nejoblíbenější patři mamilárie,
zejména z podrodu Dolichothele. No a už jsme vyjížděli na další
štaci, kterou byla sbírka p. MUDr. Jana Machálka v Olbramovicích.
Pan doktor je zejména specialistou na rod Gymnocalycium a rostliny
v jeho nevelké sbírce cca 14 m2 jsou jako malované. I jeho znalosti
z historie tohoto rodu jsou nepřeberné.
![](Notosekce_2014_4_n.jpg) |
Pohled na kaktusy J. Kašparovského (foto P. Kaloč)
|
Poslední sbírkou, kterou jsme navštívili, byla
sbírka p. prof. Oldřicha Chloupka v Želešicích. V téměř nově
vybudovaném skleníku se nachází obrovská spousta krásných kaktusů a
sukulentů. Jenom jejich výčet by zabral nejméně jednu stránku. Je
vidět, že p. Oldřich Chloupek věnuje svým kytkám spoustu volného
času a dopřává jim dostatek prostoru ke zdárnému vývoji a růstu.
![](Notosekce_2014_6_n.jpg) |
O. Chloupek ve svém skleníku
(foto S. Stuchlík)
|
Na závěr bych chtěl poděkovat přednášejícím,
tlumočníkovi a majitelům sbírek, které jsme měli možnost navštívit.
Setkání Notosekce 2014 skončilo,
ať žije setkání v roce 2015
v Lipníku nad Bečvou.
|