![](A_kotschoubeanus_v_albiflorus_1_n.jpg) |
Ariocarpus kotschoubeanus var.
albiflorus (1)
|
Tak podzimní paráda ve sbírkách pokračuje a kvetou další krásky,
Ariocarpus kotschoubeanus var. albiflorus. Jde o „maminku“ této
mexické raritky, tedy sbírkovou plodící rostlinu. Sešlo se jich hned
několik, tak bude semínek dostatek. Jen tato měla dnes celkem
najednou otevřených 18 květů!
![](A_kotschoubeanus_v_albiflorus_2_n.jpg) |
Ariocarpus kotschoubeanus var.
albiflorus (2)
|
Myslím, že tato další nádhera nepotřebuje žádný komentář. Ale přeci
jen. Někdy mám dojem, že dýchnu a ta křehká krása květů se poláme.
Jsou opravdu bíle jemné a kraje okvětních lístků křehoučké. Letos
kvetou báječně. Na obrázku je minimálně 30 let stará pravokořenná
rostlina, a to už žádá trochu umění ji udržet. Průměr rostliny asi
25 cm a kvete poměrně velkými květy hned v několika vlnách.
![](A_retusus_n.jpg) |
Ariocarpus retusus
|
Mám rád rostlinky, které lze snadno přehlédnout, pokud nekvetou, ale
rozhodně jsou nepřehlédnutelné v květu. Mezi ně patří určitě
Turbinicarpus valdezianus (dříve také Pelecyphora valdeziana),
miniaturka, mající na minerálním substrátu skvělé maskovací
schopnosti. Když už si jí všimnete, přemýšlíte „Je to kus vápence
nebo ne? Ještě to žije, nebo už je v nebi?“ Správný habitus je
totiž, pokud zůstane opravdovou miniaturkou, po celý svůj život.
![](Turbinicarpus_valdezianus_n.jpg) |
Turbinicarpus valdezianus
|
Ani v domovině tomu není jinak a opravdu velmi
špatně se hledá, pokud nekvete. Rostlinky na snímku jsou
pravokořenné a stáří přes deset let. Opravdová krása ale nastane,
když je máte osázené v malé mističce a ta rozkvete krásným
purpurovým květem. Někdy barevně plnějším, u některých rostlin
s více výrazným proužkem. Každopádně těchto krásek stále není ve
sbírkách nadbytek, a stojí za to si na ně kousíček místa vyšetřit.
Podzim se nám pomalu hlásí, hlavní sezona končí ale ještě se pár
krásných květů rozhodně najde. V tomto období se obvykle stránky a
diskuzní fóra hemží „ariáky“, protože to je jejich hlavní sezóna.
Rád se zastavím nad krásou květů, které jsou mnohdy opomíjeny,
protože zrovna nejsou v té správné módě. Jedním takovým pozdním
podzimním klenotem může být i Notocactus horstii.
![](Notocactus_horstii_n.jpg) |
Notocactus horstii
|
Když je správně pěstován, dokáže potěšit krásou
květů, které vynikají zvláštním tónem odstínů. Odborníci mají určitě
rozděleno mnoho variet i forem ke každé barvě, ale to není
podstatné. Tato rostlinka nás obdaří paletou od tmavě purpurové (purpureus
či purpureiflorus) přes téměř zářivě fialovou, pokračujíc do
oranžové (mueglianus), z ní pak do cihlové (horstii) a končíc
u téměř žluté. To je paleta! A to jsme u jedné rostliny, u jediného
druhu. Rostlina na fotografii pochází původem z jedné velmi staré a
významné sbírky českého notofila, pana Zdeňka Vrabce. Stáří rostliny
je více jak 40 let a pravidelně na podzim rozkvétá množstvím
krásných květů. Ozdobou jsou i svým jantarovým otrněním. Svou
nenáročností jsou vhodné do každé sbírky, zastupující kaktusovou
floru Jižní Ameriky.
|