Slunečné počasí pokračuje, letos to je
oproti loňsku ve skleníku snad o měsíc dopředu. Množství poupat, a i
květů, jak vidět na obrázcích. Letošní výsevy se mají taky čile
k světu. Přítel Pavel Svoboda ze sousedství si postěžoval, že letos
mu vyklíčilo skoro všechno, co prý s tím bude dělat? Vzal si ode mne
a použil pytel bratčického písku, namíchal si ho s trochou antuky, a
divil se – žádná plíseň, nečekaný úspěch. Takže další člověk
potvrdil blahodárnost použití tohoto substrátu. Bratčický písák je
kousek za Brnem, na výpadovce na Vídeň a 10 kg písku stojí 1 Kč.
![](Astrophytum_crassispinum_n.jpg) |
Astrophytum crassispinum
|
Jako první obrázek si ukážeme
Astrophytum crassispinum, jehož podoba asi nejvěrněji
připomíná představu o tom, jak má rostlina dle popisu vypadat.
Zejména to, jak si lze představit čistě žlutý květ u rostlin z
okruhu capricorne, jehož ostatní zástupci mají v jícnu květu více či
méně červené barvy, jako je tomu například u dalšího druhu z tohoto
komplexu – tady Astrophytum senile, jež roste na
svazích kolem El Ampara.
![](Astrophytum_senile_PP457.jpg) |
Astrophytum senile PP 457
|
Jaro je v naší sbírce presentováno
spíše květy rostlin rodu Echinocereus. Představme si
podobu alespoň jednoho zástupce, miniaturky Echinocereus
pulchellus ssp. venustus. Rostlinky z této skupiny
mnoho místa nezaberou, a samo jméno rostliny naznačuje, že jsou to
kytičky něžné, půvabné… V této skupině bylo popsáno celkem 5
poddruhů.
![](Echinocereus_amoneus_v_venustus_Lau1036_n.jpg) |
Echinocereus pulchellus ssp. venustus L 1036
|
Nádherné rostlinky si před 15 lety
dovezl z Mexika Mirek Marek, mají zcela zvláštní kouzelné květy i
skvělé vytrnění. Pocházejí ze Zacatecas, z okolí Noche Buena –
Cedros. Někde se udává, že je to ssp. senilis – není to tak.
Blíže je spíše ke G. beguinii ssp. hintoniorum.
![](Gymnocactus_beguinii_v_senile_MM186_n.jpg) |
Gymnocactus beguinii MM 186, Cedros, Zac.
|
V rychlém sledu si prohlédneme krásu
několika stenokaktusů, ty dělají parádu v každé sbírce. Mně se
zejména líbí tyto žlutě vytrněné i kvetoucí Stenocactus
spinosus. Někde se u stejných rostlin najde i jmenovka
vaupelianus nebo albatus.
![Stenocactus spinosus, Jesus Maria, SLP](Stenocactus_spinosus_Jesus_Maria_SLP_n.jpg) |
Stenocactus spinosus, Jesus Maria, SLP
|
![](Stenocactus_crispatus_N83.001_n.jpg) |
Stenocactus crispatus N 83.001
|
![](Stenocactus_erectocentrus_GL89.3_Aramberri_NL_n.jpg) |
Stenocactus erectocentrus GL 89.3, Aramberri, NL
|
![](Stenocactus_spec_Viila_Progreso_N87.0186_n.jpg) |
Stenocactus spec. Viila Progreso, N 87.0186
|
![](Stenocactus_zacatecasensis_Lau738_Cinco_de_Mayo_n.jpg) |
Stenocactus zacatecasensis Lau 738, Cinco de Mayo
|
Thelocactus lausseri, to
je výzva pro řadu cestovatelů. Je to jen kousek od kultovního místa
– Cuatro Cienegas, kde rostou i Astrophytum niveum, které
musí vidět každý, kdo do Mexika zavítá. Jen kousíček za městem, po
projetí horského masivu, je možné odbočit na polní cestu, a po ní,
po pár kilometrech, je ta nevelká lokalita. Ale protože je to pěšky
tam a zpátky možná 12–14 km, a navíc je výsledek hledání nejistý,
kdopak by se tam trmácel. Myslím, že z Čechů ty kytky v přírodě
neviděl nikdo, ze Slovenska snad jen Milan Zachar.
![](Thelocactus_lausseri_n.jpg) |
Thelocactus lausseri
|
Také další rostlinka na obrázku má
nečekaně malé naleziště, jestli místo, kde roste Thelocactus
palomaensis je 10 arů velké, pak je to moc. A nádherná
červená barva květů je také u okruhu T. rinconensis
ojedinělá. Při dobré péči tyto kaktusy zakvétají už po 4 – 5 letech,
a vidět je kvést, to je zážitek.
![](Thelocactus_palomaensis_PP1177_n.jpg) |
Thelocactus palomaensis PP 1177
|
Tak za měsíc zase naviděnou – Pavel Pavlíček
|