Ve světě i u nás jsou díky nálezu Jardy Šnicera už k dostání
semena této žhavé novinky. Objevují se ovšem
i komentáře, dokonce i výzvy k tomu, aby si kaktusáři Jardu vyškrtli
za seznamu svých kamarádů. Z Mexika se po Facebooku šíří, že tento
pán hrubě likviduje lokalitu Aztekium valdezii.
|
Aztekium valdezii,
Nuevo León, Mexiko 2013 (foto © J.
Šnicer)
|
Byl jsem ve druhé polovině srpna na té krásné lokalitě, na dně
nádherného kaňonu, a povím Vám upřímně, že jsem neviděl jedinou
známku poškození. Téměř svislé, kilometry dlouhé slepencové stěny
kaňonu jsou plné těchto nedostupných drobnůstek.
Pravdou ovšem je, že jsem v té věci zaujat, díky přátelství k onomu
provinilci. Ovšem, kdyby ty zvěsti o poškozování přírodní lokality
byly pravdou, to bych vám, věřte, pravdu nesmlčel. Když nad tím tak
uvažuji, mám silný pocit, že nejvíce byly poškozeny obchodní zájmy
prvních objevitelů. Spíše proto je ten humbuk kolem.
|
Aztekium valdezii,
Nuevo León, Mexiko 2013 (foto © J.
Šnicer)
|
Vycházím z toho, že po nalezení lokality Aztekium hintonii
(a Geohintonia mexicana) tyhle rostliny téměř vzápětí (stejně
jako nyní A. valdezii) jsou ve velkém nabízeny v Japonsku.
Řekl bych, že za peníze, o nichž se nám ani nezdálo. Ceny a zájem
tehdy rychle opadly poté, co jsem od domorodců samotných koupil hrst
semen geošek. Tehdy jsem zdarma jako dárek porcičku poslal více než
tisícovce kaktusářů, kteří si z našeho katalogu něco objednali. Je
tomu už více než 15 let, a v mnoha sbírkách jsem z této akce viděl
krásné květuschopné rostliny. A přátelé – není tohle ta nejlepší
možnost, jak omezit tlak sběračů na přírodní populace?
|
Aztekium valdezii,
Nuevo León, Mexiko 2013 (foto © J.
Šnicer)
|
V roce 1994 jsme se vydali s Jardou hledat lokalitu
Aztekium hintonii. Hledali jsme ji dlouhých 13 dní, na
území velkém zhruba jako chrudimský okres. Každou polňačku, každou
prašku jsme projeli. Nakonec byl velký úspěch, ale o té
historii jsem už někde psal. Od těch dob můžu s plnou
odpovědností prohlásit, že Jarda Šnicer je přes všechny své
podivnosti génius. A nyní, nálezem Aztekium valdezii se tohle
mé tvrzení jen potvrdilo. Zatím se samozřejmě lokalita před zástupci
zájemců tají, ale i tak si myslím, že desítky strastiplných
kilometrů od „hlavňačky“ kde cesta spíše není, než je, jsou
dostatečnou překážkou i pro ty, kteří by měli k dispozici
souřadnice. A jak tohle místo dokázal Jarda najít, to je mi velikou
záhadou. Jestliže první nálezce (pan Valdez) vděčí za nález spíše
náhodě, Jarda to místo našel díky neuvěřitelné intuici, systematické
studii reliéfu krajiny i nastřádaných zkušeností.
Díky tomu, že dobře znám lokality i poměry na nich u všech tří druhů
aztekií, vytipoval jsem na Google Earth místo, kde roste (dosud
nenalezené) Aztekium sniceri. Předpokládám, že bude trochu
větší než A. valdezii, s drobnějšími a hustšími rýhami na
žebrech. Jen škoda, že se nemůžu zbavit pár křížků ze svého hřbetu,
takže se na to místo asi nikdy osobně nedostanu.
|
Aztekium valdezii,
Nuevo León, Mexiko 2013 (foto © P.
Pavlíček)
|
|