|
Představte si, že ačkoliv jsem od prvopočátku svého
kaktusaření milovníkem lobívií, ani druhý nalezenec lobívie nebyla.
Ty přišly až později. Ono je to tak, že zájezd vždycky někdo
organizuje a pochopitelně si ho sladí především se svými zájmy a
zájmy nejbližších přátel. Díky tomu jsem se se svými oblíbenkyněmi
na našich zájezdech až tak moc často neshledával. Což mi ale zase
nijak zvlášť nevadilo, zajet si do Dřís k panu Rektoříkovi nebyl
problém.
 |
|
Echinocactus grusonii |
Mým druhým dovezeným vyřazencem byl gruzon. Co se
jich jen na naší výstavě rozprodalo v různých velikostech a doslova
za hubičku! Nikdy jsem si ho nekoupil, ani nevyměnil, prostě mě
nikdy nelákal. Vždy byl hodně vyhledáván i laiky, prodávalo se jich
hafo a já jaksi to, co je hodně v kursu, nějak nemusím. A pak jedu s
klubovým zájezdem a táhnu se s ním až ze severu Čech. Navíc s jakým!
Opět to byla předposlední sbírka, opět jsem byl spokojen
s dosavadním úlovkem a do třetice opět jsem v té sbírce nečekal
zhola nic. Jen místo nálezu bylo jiné. Kýbl pod parapetem. V něm kus
novin, lahvička po bůhvíčem, odřezky po roubování a gruzon. Asi
10 cm v průměru, takový docela řídký, téměř bez kořenů a – jak to
nejlíp vyjádřit - jakoby připosražený na stranu. Zkrátka invalida.
V nestřežené chvíli jsem ho z kýble vytáhl, vlastně ani nevím proč.
Jestli se ve mně probudily záchranářské pudy nebo jsem jen chtěl
zjistit důvod oné připosraženosti, nevím. Důvod té deformace byl
zřejmý. Zboku zela do rostliny ohromná díra se zbytky zahnědlé
tkáně, majitel zřejmě preparoval hnilobu, která kaktus zboku
uchvátila. Ani jsem se nedivil, že gruzon skončil ve kbelíku. Tím
spíš, že v prodeji jich byly celé zástupy.
 |
|
Echinocactus grusonii |
Jak jsem ho tak držel v ruce, už zas mozek pracoval.
Zakořenit by chudák snad měl, ta díra je hnusná, to je fakt, ale ona
odroste a kdybych ho dal do rohu fóliáku dírou dozadu, tak si tý
díry nikdo nevšimne, sice jsem po gruzonovi nikdy netoužil a taky ho
nemám, kdežto místo jo…
Následovalo totéž, co u kompresy, jen místo „Našel jsem na kompostu“
jsem meldoval „Našel jsem v kýblu“, přišel „tojevůl“ a gruzon jel do
Kratonoh. Trochu mu trvalo, než se vzpamatoval a zakořenil, ale teď
už dávno zdobí. Pravda, zcela pravidelná koule to není, ale nějak mi
to nevadí.
|
