|
1. máje se u nás tradičně odehrála milá
komorní akce, Otevírání skleníků. Zase jsme se sešli v 10 dopoledne
u kašny na chrudimském náměstí.
 |
|
Kaktusáři u kašny na náměstí v Chrudimi
|
Skvělou přednášku o výletu na Kubu za
kaktusy přinesl Libor Kunte a na úvod setkání nám zazpívala Maruška
svou písničku o kaktusech a kaktusářích. Akce jako obvykle končila
odpoledním posezením u Pavlíčků.
 |
|
Hudební vystoupení
|
Na konci května média ohlásila, že u
nás od začátku roku bylo jen 80 slunečných hodin. To je
nepředstavitelně málo, a přesto se to na kytkách nijak moc
neprojevuje. Kvetou krásně i rostliny, které jsou od března venku,
kvetou pomalu, a květy vydrží jistě dvojnásobek doby, než kdyby bylo
mnohem víc tepla a slunečního osvitu.
 |
|
Mammillaria luethyi
|
Podívejme se na první obrázek,
Mammillaria luethyi. Je zima a pod mrakem, květy nejsou naplno
otevřené, ale kdyby byly, tělíčka by se pod nimi úplně schovala.
 |
|
Aylostera theresae KK 1724
|
Množstvím květů se pochlubil taky trs
Aylostera theresae KK 1724, tahle jarní kytička by neměla
chybět ani ve sbírce zarytých mexikánů.
 |
|
Pediocactus simpsonii ssp. bensonii PP 1119,
Divide Fork, Colorado Plateau
|
Prvně mi zakvetl Pediocactus
simpsonii ssp. bensonii PP 1119, jehož semena jsem našel
u Divide Fork, Colorado Plateau. Nikdy mi nevypadne z paměti ten
zážitek, kdy jsme zastavili na ploché náhorní planině, a v řídké
trávě jsme spatřili stovky velikých rostlin s tmavě do fialova
zabarvenými trny.
 |
|
Pediocactus simpsonii ssp. bensonii PP 1119 na
lokalitě u Divide Fork
|
Temena byla pokrytá zralými plody a
sypajícími se semeny, nasbíral jsem pytel, vše se rozebralo, kolik
je ale těchto nádherných kytiček mezi kaktusáři? Přitom tržba jen za
tato semena by mi lehce zaplatila letenku, a ještě by zbylo na
burbónek. Byli jsme tam 12. června, před 12 lety, pokud se na tu
krásu chce někdo podívat, pak koordináty jsou tyto: 38 45 03 /
108 37 32. Věřte mi, stálo by to za to!
Echinocereus adustus SB 72 je efektní, i když nekvete. Je
zajímavé, že některý rok vystrčí několik silných středových trnů,
jiný rok zase přidá jen okrajové.
 |
|
Echinocereus adustus SB 72
|
Takhle pěkně mi vykvetl bezejmenný
Stenocactus L 1377, který Lau sbíral západně od Ciudad Victoria.
Poslal jsem dotaz Jardovi Záhorovi, zda už po čase nebylo jméno
k tomuto polnímu číslu identifikováno.
A tohle je odpověď:
„Na jméno si vůbec netroufám. Mám stejný kytky, ale pod jiným
polním číslem L 1564. Společné mají kromě vzhledu, tedy od svislé
osy odklánějících se širokých horních středových trnů, velké areoly,
placatý růst, světlejší epidermis a naprosto výjimečný charakter
květů, také blízkost k městu Ciudad Victoria. Rozdílný je jen údaj
o nadmořské výšce, liší se o 1000 výškových metrů. Jsou to ale tak
zvláštní kytky, vyhýbající se známým taxonům, že by si po průzkumu
naleziště zasloužily i vlastní jméno – třeba Echinofossulocactus
laui“.
 |
|
Stenocactus L 1377, W of Ciudad Victoria, Tam.
|
Protože tyhle kytky už dost dlouho
kolují mezi lidem beze jména, nebo se jménem pochybným (např.
erectocentrus), v našem katalogu bude od tohoto podzimu označen
provizorním jménem Stenocactus laui nom. prov., do doby, než
někdo lokality prostuduje a popis opublikuje, třeba se tak jméno
rostliny stane platným. A páter Alfredo Lau by si to rozhodně
zasloužil.
 |
|
Echinocereus pulchellus ssp. venustus L 1036
|
Také tuhle kytičku našel v roce 1974 A.
B. Lau, nabízel jí pod svým sběrovým (polním, studijním) číslem
L 1036. Tehdy jí považoval za Echinocereus pulchellus, o 24
let později byl tento nález Blumem a spol. popsán jako poddruh, tedy
E. pulchellus ssp. venustus. Je to půvabná rostlinka,
i když na obrázku po zimě ještě seschlá, vodu dostala jen jednou.
 |
|
Bělokvětý Thelocactus bicolor
|
Od dobrého přítele Hanse Daniela
z Lipska jsem dostal semena bělokvětého Thelocactus bicolor. Vykvetl
opravdu hezky bíle, a tak jsem si na něho rád vzpomněl, žel, i když
byl mnohem mladší než já, mého díku se už nedožil. Všimněte si, že
nejen květ má netradičně bílý místo červeného, i trny postrádají
červené vybarvení.
 |
|
Pediocactus paradinei FH 052
|
Skončíme pro dnešek s dalším
pediokaktusem, a to P. paradinei. Je to krasavec, sběr pana
Fritze Hochstattera (FH 052). Vzpomínám na to, jak jsme s Oldou
Fenclem zastavili na cestě skrz Kaibab Plateau, a v borovém lese
jsme během chvilky našli několik rostlin. Některé měly jen krátké
trníky, jiné však měly i takto nádherné sklovité, dlouhé trny.
Ještě mnoho kaktusů jsem během
května nafotil, ale to už bych to tím množstvím
přehnal – a tak zase něco za měsíc – Pavel Pavlíček.
|
