Duben 2013 ve sbírce u Pavlíčků

Duben – to je pro kaktusáře už jiná písnička. Zima skončila a počasí přeskočilo přímo do léta, ti kdo nevětrali a nestínili, pláčou. Ovšem ti, kteří to klíma uhlídali, se nyní těší prvními květy. Ty první květy jsou pro kaktusáře to nejlepší z celé sezóny. Na konci dubna je už podruhé zalito. První zálivku dělám cca 20 dubna tradičně horkou vodou kolem 40°C, to rostliny pořádně nakopne. Druhá následovala po týdnu, do vody jsem přidal Kristalon start a preventivní přípravek ACTARA (viz inzerce), proti kořenovce a vlnatce (dobře působí i DECIS). Na kaktusech dokáže udělat pořádnou rotyku i sviluška (jinak též červený pavouček, roztoč). Proti nim preventivně rozprašovačem postříkám kaktusy přípravkem Vertimec. U Pavlíčků nástup sluníčka způsobil přímo explozí květů, a tak se s některými z nich trochu potěšíme.

Sclerocactus parviflorus RP 37

Naprosto exkluzivní kytkou je Sclerocactus parviflorus RP 37, s velmi tmavým tělem i otrněním. Nalezl ji Ralph Peters, kaktusář a pracovník botanické zahrady z novo- mexického Albuquerque, činovník ve zdejším kaktusářském spolku. Vykvetly mi letos dvě rostliny a těším se, že by mohla být úrodička semínek.

Echinocereus triglochidiatus var. melanocentrus

Dalším obrázkem bych nerad klamal, jsem trochu na rozpacích. Na jmenovce je totiž napsáno Echinocereus triglochidiatus var. melanocentrus. Jméno hlásá cosi o černých středových trnech, ty ale na této rostlině nenajdeme. Po pravdě řečeno, nevím nic o variabilitě těchto rostlin na lokalitě, a tak důvěřuji písmenkům na jmenovce. Zanedbávám přitom evidenci o původu rostlin nebo semen – a paměť je tak děravá, ani zeptat se tak nemám koho. Ale je to první triglo, který mi letos vykvetl, je to paráda…

Stenocactus spec. CH 248, Pachuca, Hidalgo

Hodně brzo vykvétají i stenokaktusy (nebo chcete-li Echinofossulocactus). Ten na obrázku je Stenocactus spec. CH 248, a semínka sbíral znalec mexické kaktusové flóry, přítel z Frýdku Místku, Jarda Chvastek v Pachuca, v Hidalgu. Také Náglův sběr Stenocactus lamellosus N 87 020 a představuje mimořádně efektní rostlinu.

Stenocactus lamellosus N 87 020

Další krásná kytka – Echinocereus coccineus ssp. roemeri DJF 1306, sbíral přítel Dave Fergason v okrese Llano Co. Dobrý chlapík, se kterým jsem pár dnů pobyl u Bracků v Belenu (NM, USA).

Echinocereus coccineus ssp. roemeri DJF 1306, Llano Co.

To se to fotí, na konci dubna, dnes čtenáře přece jen trochu zdržím. Další fotečka nám přináší opět hezké kvítky, podobu Echinocereus rosei BW 126.

Echinocereus rosei BW 126

Barva jako na hodně sexovní spodničku, aspoň mně to tak připadá. Asi je to blbost, co?

Stenocactus coptonogonus PP 1045, Ventura, San Luis Potosí (1)

Další dva obrázky představují Stenocactus coptonogonus PP 1045, které jsem sbíral u Ventura, ve státě San Luis Potosí. To je fajn lokalita pro nás starce, auto zastaví na prašce u kamenné zdi, a tady hned vedle, na ploché pastvině, roste množství těchto kytek, společně s Ferocactus latispinus.

Stenocactus coptonogonus PP 1045, Ventura, San Luis Potosí (2)

Obě kytky jsou si tady docela podobné. Hnojí to tu krávy dost hustě, ale kytek si moc nevšímají – však se podívejte na ty trny… Oba obrázky jsem zařadil hlavně pro rozdílnost v barvě květů, ty tmavé do hněda se mi líbí víc.

Ferocactus tiburoensis

Další obrázek by měl představovat Ferocactus tiburoensis. Byl jsem rád, že vlastním tři rostliny, které by už za 2 – 3 roky mohly kvést. Nedávno mi tu ale někdo jméno zpochybnil, může mi někdo napsat, jestli by to jméno mohlo být OK?

Stenocactus erectocentrus GL 89.3 z okolí Aramberi (Nuevo Leon)

Stenocactus erectocentrus GL 89.3 z okolí Aramberi (Nuevo Leon) sbíral můj dobrý kamarád, Gary Loos, se kterým jsem strávil první svojí cestu po Mexiku. Bylo to v květnu 1990, v dobách, kdy u nás ještě byli v parlamentu plameňáci. Po cestě nám v noci zapršelo, a Gary vtipkoval, že příroda takto nelibě reaguje na přítomnost komunistů (pro Amíky byl každý z našich končin komunista). Spali jsme pod širákem, a tak jsme se (na hodinku, jedinkrát za celou cestu) stěhovali do auta. Zajímavé bylo, že zálesák Gary (nukleární fyzik) se za celé tři neděle ze zásady ani jednou neumyl, obličej měl trochu čistý jen pod brýlemi.

Stenocactus erectocentrus SB 1041

Se jmény u Stenocactus je dost problém, tak jsem se ani nesnažil se je trochu naučit, ale rostliny jsou to fakt fascinující, a čím jsou starší, tím jsou krásnější (pokud mají místo kolem sebe, jinak rostou do sloupku, a není to ono) Takže teď další dva S. erectocentrus, nyní bez komentáře.

Stenocactus erectocentrus SB 1565

Stenocactus sp. PP 69, Palmas Atlas, San Luis Potosí

Protože rostlina na následující fotografii je můj sběr, zdržím se. Stenocactus spec. PP 823, jsem sbíral v okolí slavné (kaktusářsky opěvované) křižovatky (entronque) Huizache v SLP. V okolí tohoto místa roste mnoho krásných kytek, jen třeba telokaktusů tady lze najít pět druhů. Stojí za to se tady dva tři dny zdržet.

Stenocactus spec. PP 823, Huizache, San Luis Potosí

Poslední obrázek představuje Thelocactus, o kterém já tvrdím, že je to kultivar. Popis publikoval J. Halda. Ve velmi stručném popisu je údaj, že tato rostlina je velmi hojná na kopcích v okolí Icamole (NL). Není to pravda, hojná je forma s květy světle žlutými nebo s nádechem do růžova. Nicméně – je to kytka moc hezká, dost charakteristická se svou barvou pokožky, se třemi trny a s tím, že se řadí k dalším dvěma výjimkám a vzácnostem s maličkými lokalitami, červenokvětým T. rinconensis – a to k freudenbergeri a palomaensis.

Thelocactus cv. icamolensis

Zdaleka tu není vše, co jsem nafotil, a tak zase za měsíc – Pavel Pavlíček

 zpět
Autor textu a fotografií:
Pavel Pavlíček

E-mail: pavlicek@chrudim.cz
http://www.cact.cz/

   
© www.cact.cz/noviny  ISSN 1805-2630