 |
|
Širokoúhlý pohled do ariákového skleníku Karla
Rysa,
v popředí skupina velkých Ariocarpus retusus, v
pozadí majitel
|
Letošní jarní mexická cesta nás zavedla po osmi
letech opět do středního a východního Mexika. Zatímco
v červnu/červenci 2004 nás tato země hodně překvapila šťavnatou
zelení, letošní březen/duben zase naopak velkým suchem. Na mnoha
místech jsme viděli kaktusy značně seschlé a zatažené. Navíc
vegetace v oblasti kolem Paily a Quatrocienegas v Coahuile byla
koncem zimy 2011 také z velké části zdecimovaná mimořádnými mrazy a
následujícím velkým suchem. Věřte nám, byl to opravdu smutný pohled
na suché a žluté zbytky porostů kdysi zelené Agave lechugilla
a efektních dasyliryonů, které připomínaly kukuřičné pole na podzim.
Kupodivu jsme ale na řadě míst viděli i dost kvetoucích kaktusů,
takže především fotografové si přišli na své.
 |
|
Jiný pohled do téhož skleníku na skupinu
velkých Ariocarpus fissuratus
|
Mezi kaktusy, které na mexických toulkách vždycky
budí zvýšený zájem, patří bezesporu ariokarpusy. Pokud zrovna
neprahnete po jejich semenech a chcete vidět hlavně květy, tak se na
ně jezdí tak někdy v říjnu/listopadu. Správné načasování není
jednoduché a vidět kvést všechny druhy během jedné cesty se zřejmě
podaří jen výjimečně. Na jaře se musíte spokojit s mnohem skromnější
podívanou, ale i ta může stát za to.
 |
|
Skupina velkých exemplářů Ariocarpus trigonus
|
Letos jsme navštívili třeba moc pěknou lokalitu
Ariocarpus hintonii u El Herero, ale největší zážitky jsme měli
pár km západně od Ocampo, kde se to, ve velmi vyprahlém terénu
s nízkými keříky Larea tridentata, téměř hemžilo spoustami
značně velkých jedinců A. fissuratus. Ani jsme si do
té doby nedovedli představit, že jich ještě může růst na jednom
místě tolik. Byly ovšem také značně seschlé a zatažené, vodu zřejmě
neviděly už hodně dlouho. Někteří jedinci vypadali stále pěkně, ale
většina již měla po obvodu těla ten nehezký žlutý věnec mrtvých
hrbolů, který neklamně prozrazuje, že to ariák opravdu nemá v životě
lehké. Strávili jsme tady dosti času koukáním i focením a poprvé
jsme si také zkusili na jeden velký kousek i opatrně našlápnout.
Jednoznačně se prokázalo, že to známé označení „živý kámen“ opravdu
odpovídá skutečnosti a že rozšlápnout jej asi nedokáže ani statná
kráva, natož český kaktusář s mírnou nadváhou. Snažili jsme si
představit toto místo někdy na podzim, po vlhčím létu – ty tisíce
sytě růžových květů co by tady mohly být!
 |
|
Skupina Ariocarpus furfuraceus
|
Najednou se nám po rozkvetlých ariácích jaksi
melancholicky zastesklo a vzpomněli jsme si, že jen pár kilometrů od
našeho dejvického bytu se dá naše žádostivost po květech ariáků
uspokojit celkem snadno a se zaručeným výsledkem. A tak jsme si
ještě tady, v Coahuile, naplánovali a potom i uskutečnili další
podzimní návštěvu sbírky Karla Rysa v Nouzově u Unhoště na
Kladensku.
 |
|
Jeden z posledních
letošních květů ve skupině mladých pravokořenných
Ariocarpus retusus var. scapharostroides
|
Základní informace o této obrovské a mimořádné sbírce je
možné najít na internetu (http://www.karel-rys.cz).
Připomeňme si však aspoň základní údaje: sbírka je opravdu velká –
je umístěna v šesti sklenících o celkové ploše 350 m², existuje už
dlouho – téměř 45 let a je zaměřená na mexické kaktusy, s hlavním
důrazem na rod Ariocarpus. Sbírka má obrovský
produkční potenciál a je registrovaná jako pěstírna rostlin CITES.
 |
|
Dospělé pravokořenné Ariocarpus fissuratus se
tísní ve své misce
|
Pan Rys pěstuje kaktusy již řadu let jako
profesionál, a tak ochotně přijímá předem ohlášené kaktusáře naše
i zahraniční a neokázale je provází svým skleníkovým komplexem,
zdařile ukrytým mezi krásnými vzrostlými koniferami. Hlavní skleník
je takový „trojlodní“ a toto uspořádání přináší návštěvníkům
postupnou gradaci zážitků. Nejprve procházíme kolem velkých ploch
zaplněných tisíci malých i větších semenáčků, v dlouhých, hustých a
pravidelných řadách. Radost pohledět – samé speciality – generacemi
kaktusářů tolik milované a obdivované mexické rody – především však
ariáky, ariáky a ariáky.
 |
|
Kvetoucí Ariocarpus lloydii
|
Ani se nechce jít dál, ale nedá se nic dělat, teprve
ten třetí a největší skleník je ta vlastní ariokarpusová svatyně.
Návštěvník vejde a žasne – a to nejen napoprvé, ale i při každé
další návštěvě. Vždycky nás znovu překvapí, kolik těch ariokarpusů
tam opravdu je, jak jsou velké, v jak skvělé kondici se nacházejí a
kolik květů na nich může být. Procházíte kolem parapetů, koukáte
zdáli i z blízka, v celku i detailu a střídáte širokáč s makroobjektivem.
 |
|
Pozor, toto nejsou importy – skupina velkých
pravokořenných
Ariocarpus kotschoubeyanus var. elephantidens
|
Květy mají docela širokou paletu barev a jejich sexapeal je až
překvapivě působivý. Majitel sbírky vás provází, moc toho neříká,
ale na dotazy odpovídá ochotně a se sympatickou skromností.
Nepochybně již vyslechl mnoho nejrůznějších otázek, poznámek
i komentářů. Naprostá většina byla nepochybně obdivných a
pochvalných.
 |
|
Kvetoucí Ariocarpus
kotschoubeyanus var.
elephantidens
|
Někoho však může překvapit jakási až nadživotní
velikost některých jedinců. K tomu je nutné vysvětlení, že nejstarší
exempláře pocházejí ze semen nakoupených od německé firmy Karlheinz
Uhlig. První generace byla roubována na malé hybridní echinopsisy
(ø 5 cm) a roste na nich dodnes – tedy už po dobu téměř 45 let. Jsou
to unikátní kusy, každý z nich je originál. Dovedeme si představit,
že zejména japonští milovníci kaktusů by se o ně dovedli poprat.
 |
|
Skupina kvetoucích
Ariocarpus scapharostrus vždy
potěší
|
Sbírkové rostliny samozřejmě nejsou na prodej, za to je tady veliký
výběr pravokořenných semenáčků, běžně i v květuschopné velikosti.
Ceny jsou více než rozumné – zejména, když si představíte, že např.
několikaletý ariák je k mání za cenu jen trochu vyšší než může stát
jeden květ růže v květinářství. Věříme, že snad neexistuje kaktusář,
který by odolal a něco si tady nekoupil. Díky tomu se tyto, kdysi
tak vzácné a těžko dostupné kaktusy šíří do mnoha sbírek a přinášejí
svým novým majitelům potěšení ze své zvláštní krásy.
 |
|
Kvetoucí Ariocarpus
scapharostrus
|
No, ale každá kaktusářská návštěva musí jednou
skončit, a tak nezbývá, než se rozloučit a těšit se na příště. Pan
Karel Rys letos 1. prosince oslaví své 70. narozeniny. Popřejme mu
tedy všichni do mnoha dalších let pevné zdraví a ještě spoustu
vysetých semínek, krásných semenáčků i hojně kvetoucích ariáků.
 |
|
Osmileté semenáčky
Ariocarpus bravoanus
|
Pokud se budete chtít u Rysů také někdy zastavit,
nezapomeňte se předem ohlásit, buď telefonem (312 698 696, nebo
605 418 405) nebo e-mailem karel(zav)karel-rys.cz.
 |
|
Pan Karel Rys – sedmdesátník - se svými ariáky -
pětačtyřicátníky
|
|
