Mé chvíle s oroyemi I.

Přemýšlím, jak začít psát o kytkách, které mám tak rád. Chtěl bych se na těchto místech podělit o radostné okamžiky při jejich pěstování, protože doufám, že existují lidé, kteří prožívají stejné chvíle jako já. Jsou to chvíle, kdy po vyčerpávajícím pracovním dni spočine můj pohled na pozoruhodných rostlinách, které začnou najednou mé myšlenky odnášet někde tam… A v zlatem lesknoucích se trnech při zapadajícím slunci přestane existovat čas, prostor a starosti… Proč je tomu u mne zrovna u oroyí, nevím a zjišťovat to není pro mne podstatné…

O pozitivním vlivu kaktusů na duši člověka psal již kdysi vynikající gymnofil Dr. Schütz. V jeho případě se však jednalo o milovaná gymnokalycia. I já jsem propadl jejich kouzlu. Dnes se však jako milovník gymen cítím být unavený hašteřením gymnofilů, osobními invektivami, zpochybňováním popisů a tím, že gymna leckdy mívají 2 nebo 3 jména (popsaná či nepopsaná). Přesto si vážím několika málo gymnofilů, pro které to, co jsem výše napsal, neplatí. A tak mě dnes při pohledu na gymnokalycia ve vlastním skleníku přepadá podivné rozčarování. Svým způsobem proto závidím těm kaktusářům, kteří se především těší z kaktusů, bez ohledu na jejich původ či jméno, a berou kaktusářskou zálibu především jako nádherného koníčka.

S oroyemi je to z hlediska taxonomie, podle mne, trochu jiné. Přes množství starých jmen nová jména nevznikají a někdejší případné osobní sváry vzal již dávno ďas. Možná je to ale otázka času, kdy jejich naleziště navštíví opět některý laický botanik a bude z obchodního hlediska v seznamu semen uvádět opět nová jména jako nomen prov., tak, jak se také stalo v současné době u gymen módou. Přesto ale doufám, že se třeba výše uvedené fenomény oroyím vyhnou a tyto rostliny zůstanou především zajímavými a krásnými kaktusy pro „normální“ kaktusáře.

Snad se tedy najdou čtenáři zažívající podobné chvíle s podobnými rostlinami, kterým toto čtení udělá radost. Těm ostatním snad tyto řádky pomohou najít si, stejně jako mě, cestu k rostlinám, které dostaly jméno Oroya.

Obr. 1 - Oroya subocculta KK 1972

Své povídání se pokusím rozdělit do několika dílů, přičemž první bude obsahovat spíše pěstitelské postřehy, druhý a případně další by měl být věnován již konkrétním taxonům. Hned na úvod možným kritikům sdělím, že se rozhodně nepovažuji za experta na taxonomii, spíše za fandu a milovníka rostlin. Proto prosím všechny případné profesionální botaniky nebo zapřisáhlé odpůrce níže uvedeného dělení, ať berou má slova s nadhledem.

Tak zde jsou moje chvíle trávené s oroyemi…

A kdo chce číst velmi fundovaný i čtivý článek Marka Grepla na webu olomouckých kaktusářů, ať si klikne na http://www.carciton.cz/kaktusy/clanky30.htm.
 

zpět

Text:
Marek Grepl, Třebčín
e-mail: greplmarek(zav)seznam.cz  

 
 
© www.cact.cz/noviny  ISSN 1805-2630