|
Vážená redakce, asi před měsícem jsem vyfotil svůj
okenní parapet. Jde o jižní okno, téměř bez srážek s plným sluncem.
Kytky tam dávám koncem března a uklízím na konci listopadu. Zálivku
dělám maximálně jednou za rok a v případě potřeby ošetřím
insekticidem, ale to je vzácné, protože takto extrémní stanoviště
ani hmyz nenavštěvuje. Kytky vůbec nerostou do výšky, zvětšují počet
žeber a dělají extrémní trny.
Druhy popíši shora dolů. Úplně nahoře na obrázku jsou dva hliněné
květináče s semenáči Ferocactus acanthodes z různých nalezišť, bliže
k nám je červený a pak žlutý Ferocactus latispinus, oba od Jirky
Pejčocha s původem, vpravo od červeného jsou semenáčky Ferocactus
chrysacanthus ze sběrů (PP) ve velikosti 1 až 3 cm, ty se na zimu
úplně ztrácejí, až se s nimi loučím, ale vždy se dají dokupy, vpravo
od žlutého latispinusu jsou čtyři F. fordii, San Quintin (PP 135?),
z velkých kytek to pokračuje dolů Ferocactus chrysacanthus červený a
žlutý, u červeného jsou Echinocactus polycephalus na vlastních
kořenech z Hellendale, u žlutého jsou nové variety Ferocactus
acanthodes, zcela dole na první fotografii je Feroccatus gracilis a
s ním Echinocactus parryi naroubované na Pereskiopsis, ty to
zvládají taky velice luxusně.
Vše pokračuje druhou fotografií s Ferocactus tiburonensis z ostrova
Tiburon, ten mám od Martina Krpaty, úplně dole na druhé fotografii
je vidět ještě Echinocactus horizonthalonius, Las Tablas, od Pavla
Čejky.
Zajímavé je, že jsem z tohoto parapetu ještě nevyhodil ani jednu
kytku, mladou ani starou, i když mám ještě na zahradě stůl se
zbytkem sbírky, taky zcela volně bez stínění a žádné ochrany a tam
mám pravidelné ztráty, ze 100 procent zaviněné zakápnutím do temene
a následná hniloba kytky. Nikdy ne od kořenů a to jsou tam i dnes,
11.10.2012, po ránu kolem 3°C, přes den něco přes 13°C, totálně
promoklý substrát.
Jaké máte zkušenosti s volnou kulturou vy? Napište, poraďte, ukažte.
S pozdravem Petr Šimon
|
