|
Mám před sebou obtížný úkol – snažit se neopisovat z
toho, co už bylo o Honzovi napsáno, a bylo toho opravdu hodně. Stačí
se jen podívat na webové stránky P. Pavlíčka, do čtvrtého čísla
KAKTUSY, ročník 2007 nebo do stejného ročníku Cactaceae etc. Nemohu
být také nezaujatý – známe se už léta, jsme dobří přátelé a mohu bez
rozpaků přiznat, že byl tím, kdo mne vyprovokoval k některým činům,
kterých dodnes nelituji.
Nebudu tedy opakovat jeho kaktusářské curriculum
vitae, rád bych se soustředil na jeho bezkonkurenční a ojedinělou
autorskou časopiseckou tvorbu, spjatou právě s naším časopisem
KAKTUSY. Dáte-li si trochu práce, zjistíte, že od jeho prvního
článku v roce 1970 (o Neolloydia cubensis) neexistuje dodnes jediný
z těch čtyřiceti třech ročníků, ve kterém by nebyl alespoň jeden
jeho příspěvek a v málokterém z těch více než dvou set čísel chybí
jméno Jan Říha (v šesti číslech ročníku 1981 jsem z jeho pera
napočítal dokonce 19 příspěvků).
A podíváte-li se na jejich titul a obsah, udiví vás
i neuvěřitelná šíře a hloubka jeho záběru.
Všimli jste si jak Honza píše? Především dobrou češtinou. Děj se
odvíjí v jeho příspěvcích jak červená nit od prvního do posledního
slova, navazuje, text je konzistentní, bez zbytečného slova které by
bylo lépe vynechat, má cit pro zaujetí a dramatizaci děje, dovede
vybrat téma a vyhmátnout podstatu sdělení. Prostě to umí.
A tady musím přece jen opsat Igora Drába (Cactaceae etc. 2004, při
příležitosti udělení
Zlatého Alberta za rok 2004), který mi vzal
hodně větru z plachet jasným shrnutím: „…nebýt jeho, ani časopis,
ani naši kaktusáři, by neměli tu kvalitu, jakou dnes mají… i jeho
zásluhou se časopis stal čtenějším a poutavějším, nemluvě o zvýšení
jeho odborné úrovně… když za nic jiného, za to mu patří naše
poděkování…“
 |
|
Echinocereus acifer,
Říha 1982
|
Vedle populárně odborné stránky leží ještě odborná
systematická práce mezinárodního dosahu. Kromě několika desítek
popisů nových taxonů (např. Cintia Kníže et Říha,
Thelocactus lausseri Říha et Busek, Echinocereus morricalii
Říha, Lophophora diffusa var. koehresii Říha) a nových
kombinací považuji za naprosto zásadní dvě studie z roku 1981 –
rozčlenění rodu Escobaria a nastartování taxonomické revize
nešťastného Backebergova rodu Gymnocactus. Spoluautorem byl v
obou případech Václav John a obě studie byly, jak jinak, publikovány
v KAKTUSECH.
A protože se na závěr sluší jubilantovi popřát, udělám to i já:
Honzo, přeju Ti do budoucna
dostatek životní pohody, stálé inspirace a Tvého příslovečného
mladického elánu (a taky
splnění alespoň některých Tvých záměrů – nezapomeň taky na tu Kubu,
doprovázející Tvou
kariéru již od univerzitní diplomové práce).
Vláďa Šedivý (psáno pro časopis Kaktusy)
 |
|
Echinocereus reichenbachii
minimus, Říha 1980
|
Za redakci Internetových novin posílám Honzovi
gratulaci i já. Vzpomínám na Tvoje přednášky o cestách z dob, kdy
jsme po cestování za kaktusy mohli jen marně toužit. Tvá slova jsme
přímo hltali, přednášková místnost byla přeplněná kaktusáři (a také
cigaretovým dýmem – tak to už tehdy prostě chodilo).
Chrudim vydala řadu publikací, vždy u toho Honza byl. S ním jsme se
radili i o záměru vydávat Atlas kaktusů, kam také sám napsal dlouhou
řadu textů. A když se léčil v chrudimské nemocnici, jezdil jsem pro
něj vartburgem k díře v nemocničním plotu, abych ho v pyžamu odvezl
k nám, a mohli si u mne a u mých kaktusů hodinku dvě pobesedovat.
Takže – Jane, hlavně zdravíčko…
Pavel Pavlíček
|
