Thelocactuslloydii pectinata“ – co je to vlastně zač?

Thelocactuslloydii pectinata“ - semenáče
z původních semen NMCR ve stáří 38 let

Jednoho letošního víkendu jsem se stejně jako již několik let předtím vypravil na pravidelnou jarní návštěvu známého „gigafoliáku“ Petra Heřtuse v Pískové Lhotě. Vždycky tam rád strávím pár příjemných chvil, mezi tou spoustou kaktusů a jiných sukulentů a hezky si to tam užívám, s bujnými představami, co všechno bych si tady mohl koupit, kdybych to měl kam dát. Nakonec ale přece jen potlačím svůj nenasytný chtíč a odnesu si (jistě až po zaplacení – aby nedošlo k mýlce!) zase nějakou tu mrňavou mediolobivku, která se mi snad ještě někam vejde. Letos jsem tam uviděl, vedle spousty jiných zajímavých věcí, i několik pěkných malých kaktusů s jmenovkou „Th. lloydii pectinatus“. Ty mi připomněly kousek historie mého kaktusaření, o který bych se teď s trpělivými čtenáři rád podělil.

Th. hexaedrophorus ssp. lloydii, Rio Grande, ZAC, květen 2002

Na podzim roku 1969 jsem se jakožto mladý Valach/Ostravak vypravil do Prahy na studia technické chemie. Vedle jiných lákadel velkoměsta jsem celkem brzy objevil i známou prodejnu kaktusů v pasáži Laterny Magiky a občas jsem se tam pak zastavil a se zájmem koukal na tehdejší nabídku. (Jestli si pamatuji dobře, tak pravokořenný kaktus stál 24 Kčs a roubovaný čtyřicet - ceny zhruba stejné jako dnes, ale tehdy to byly nějaké peníze, když moje měsíční apanáž činila 6 stovek téže měny.) Po několika týdnech váhání jsem neodolal a koupil tam svůj první kaktus – byl to nádherný semenáč Astrophytum ornatum – kde je mu dneska konec…

Th. hexaedrophorus ssp. lloydii, Rio Grande, ZAC, detail vytrnění, květen 2002

Šťastnou náhodou právě tehdy leželo na pultech knihkupectví první vydání díla Fleischer - Schütz: Pěstování kaktusů. Nadšeně jsem tento jedinečný zdroj informací koupil a jeho studiu věnoval pohříchu snad mnohem více pozornosti než analytické chemii. Byla tam taky zajímavá kapitola o pěstování obtížných druhů, mezi něž autoři zařadili jmenovitě astrofyta. Takže jsem na svém „ornátu“ začal brzy zkoušet metodu zkracování kořenů. No, dnes už vím, že naučit se cokoliv jen podle knížky není jen tak a rada moudrého a zkušeného je často k nezaplacení. K účinné intoxikaci kaktusařením to všechno ale bohatě stačilo, a tak jsem si občas dopřával trochu toho hříšného potěšení při nákupu dalších kousků.

Th. hexaedrophorus ssp. lloydii, Rio Grande, ZAC, květen 2002

Měl jsem při tom štěstí, že moje tehdejší kolegyně a kamarádka a dnešní vzácná žena měla od samého začátku až do dneška pro tento rozmar opravdu velké pochopení, a moc neprotestovala, když jsem jí místo karafiátů nosil kaktusy. Toto první období jsem však byl kaktusář tak říkajíc „divoký“, čímž myslím neorganizovaný. Pak přišlo jaro 1972, které mi přineslo dva osudové okamžiky, jejichž důsledky trvají dodnes. V březnu jsem se oženil a v červnu navštívil pražskou výstavu kaktusů a tam vyplnil přihlášku do tehdejšího Klubu kaktusářů Praha.

Th. hexaedrophorus ssp. lloydii, Rio Grande, ZAC, květen 2002

Jakýmsi řízením osudu již na první schůzi tohoto spolku, které jsme se s manželkou zúčastnili uváděl dr. Peleška diapozitivy ze své návštěvy západoněmecké firmy Uhlig. Byly tam plné parapety nádherných importů všech možných druhů (pro ty mladší bych asi měl vysvětlit, že tzv. „import“ byl kaktus vykopaný v přírodě a dovezený legálně od Evropy).

Th. hexaedrophorus ssp. lloydii, Rio Grande, ZAC, říjen 2003

Mezi těmito rostlinami mě naprosto nadchly thelokaktusy, svým robustním tělem a divokým vytrněním. Zkrátka měly jakýsi ten správný sexappeal, neboli byly rajcovní - kaktusáři určitě vědí, co tím myslím. Tak jsem si tehdy řekl: „Tož, toto jsou kaktusy, které budu sbírat a pěstovat!“ a začal se odvíjet příběh, který trvá až do dneška.

Th. hexaedrophorus ssp. lloydii, Rio Grande, ZAC, říjen 2003

Nebudu se teď rozepisovat, co všechno se za těch 40 let stalo, i když k některým epizodkám by bylo možná zajímavé se vrátit. Pojďme ale konečně na ten „loyďák“. V roce 1974 jsem získal adresu firmy New Mexico Cactus Research a napsal si tam o katalog semen. (Tehdy fakt ještě nebyl internet – věřili byste tomu?) Katalog přišel (nebyl zadarmo a ještě jej mám schovaný) a obsahoval mimo jiné také příjemně vzrušivou nabídku některých pozoruhodných teláků.

Stránky z katalogu NMCR 1974-1975

Majitel firmy Horst Kuenzler, kterého jsem bohužel nikdy neměl možnost lépe poznat, byl ochotný dělat „risky business“ přes železnou oponu. Nemohl jsem odolat, objednal jsem pár nejlákavějších položek po 25 centech za porci a spáchal devizový přestupek – poslal jsem v obálce v hotovosti pár vyvexlovaných dolarů. Obchod se povedl a za nějaký čas byla semínka v pořádku doma v Dejvicích.

Th. hexaedrophorus ssp. lloydii, Rio Grande, ZAC, říjen 2003

Vedle tehdy ještě téměř neznámého spec. HK 362, dnešního Th. panarottoi/flavus tam byla také velmi zajímavá položka Th. lloydii pectinata (small form)“. Semena klíčila z 80 % a semenáčky od útlého mládí vypadaly moc hezky. Byly pěkně červeně vytrněné, rostly pomalu, ale dosti brzy začaly pravidelně a ochotně kvést a dávat semena.

Th. hexaedrophorus ssp. lloydii, Rio Grande, ZAC, říjen 2003

Dnes je na nich ale nejpozoruhodnější to, že i po 38 letech je jich šest stále na živu, navíc u mne doma. Víme sice, že tzv. modrozelené thelokaktusy jsou dlouhověké, ale stejně, když si představím, kolik jiných takových mne už dávno opustilo, beru to jako důkaz jejich odolnosti (nebo velkého štěstí?) Tyto „pektinatusy“ zůstávají stále poměrně malé (s průměrem asi 7,5 cm), mají mírnou tendenci ke sloupkovitému růstu a pravidelně každé jaro kvetou úhlednými, čistě bílými květy. Jejich trny jsou v areolách rozmístěny paprskovitě a víceméně přiléhají k tělu. Jejich počet je 8-10, plus jeden kratší a slabší přídavný trn v horní části areoly.

Th. hexaedrophorus ssp. lloydii, Santa Matilde, SLP, říjen 2003

Můžeme říct, že původní Kuenzlerovo označení „pectinata“ označuje charakter vytrnění docela dobře. Bohužel se mi nikdy nepodařilo zjistit nic bližšího o původu nakoupených semen a ani mi není známo, že by někdo z našich cestovatelů odpovídající rostliny znovu našel v přírodě.

Th. hexaedrophorus ssp. lloydii, Santa Matilde, SLP, říjen 2003

Vím však, že jsem tehdy nebyl sám, kdo u nás tento zajímavý thelokaktus vyséval (viz např. A. Meixner: Kaktusy 1985, s. 76-78). Proto předpokládám, že v našich sbírkách zase nebude až tak moc vzácný, což dokládá již zmíněná letošní nabídka v Kakteen-PH-Flora. Chtěl bych však na opravdu sympatický malý telák upozornit ty kaktusáře, kteří jej ještě neznají, aby to s ním zkusili a pokud na něj někde narazí, vzali si jej do sbírky. Věřím, že nebudou litovat.

Th. hexaedrophorus ssp. lloydii, Villa Santo Domingo, SLP, říjen 2003

Závěrem bych ještě chtěl připomenout, že původní Th. lloydii Br&R. má dnes status ssp. druhu Th. hexaedrophorus (Lem) Br&R (viz Hunt: The New Cactus Lexicon), jako jeho severozápadní forma, s výskytem v Zacatecasu a Durangu. Docela dobrou představu o mimořádné variabilitě rostlin z okruhu Th. hexaedrophorus je možné získat při shlédnutí obrazové dokumentace v knize Matuszewského a Hinze: Thelocactus a také obrázků doprovázejících tento příspěvek.

Th. hexaedrophorus ssp. lloydii, Villa Santo Domingo, SLP, říjen 2003,
částečný pohled na lokalitu

zpět

Text a fotografie
Vlastimil Lukeš
Velvarská 21, 160 00 Praha 6 
e-mail: lukesv(zav)email.cz 

 
 
© www.cact.cz/noviny  ISSN 1805-2630