 |
|
Mammillaria luethyi
|
Červen a hlavně
červenec, to jsou doby dovolených a skoro není dne, kdy by se tu nějaký
dovolenkář, projíždějící kolem Chrudimi, nezastavil. Jsme tomu rádi,
naše nabídka je široká, od vzácných sukulentů až po dobrou
nabídku kaktusů, dokonce se tu najde trochu z jižní
části Ameriky. A tak se těším, že se zastavíte i vy, rádi Vás uvítáme.
 |
|
Prodejní skleník
|
Mammillaria
luethyi – svého času drahá, hýčkaná, fotografovaná a
hledaná hvězdička, dnes běžný průvodce našimi sbírkami. Stojí
za to ji sem tam ještě připomenout. A navíc – odnože docela dobře
zakořeňují a jako pravokořenná je ještě krásnější.
 |
|
Johanka
od sousedů
|
Opět výzva –
pokuste se naaranžovat pěkný obrázek, kde je spojení kaktusy a děti.
Dnes ukazuju Johanku od sousedů, kaktus co drží – to je sulkorebucie.
 |
|
Stenocactus
spec. Lx 221, Pachuca
|
Stenocactus z okolí
Pachuca. Tam lze najít několik druhů, určitě nám o tom někdy napíše
informaci znalec rodu, Jarda Záhora. Sám bych si v tom rád
udělal alespoň trochu jasněji. Tento kaktus pochází ze sběrů Aliho Luxe
(Bratislava), je nabízen pod polním číslem LX 221.
 |
|
Astrophytum capricorne
„major“
PP 1560, Espinazo
|
Moji miláčci –
astrofyta. Dnes chci ukázat krásnou formu A. capricorne „major“
PP 1560 z kouzelného kopce Espinazo, na hranicích
NL/Coah. Kopec je jaksi „posvátný“, stojí na něm desítky křížů, je to
poutní místo.
 |
|
Kopec Espinazo
|
A rostou tam
famózní kytky, častěji extrémně bílé, s tvrdými trny – člověk
by si je hnedle spletl s A.
niveum.
 |
|
Astrophytum capricorne
„major“
PP 1560
|
Thelocephala aerocarpa
– droboučká kytka, které v přírodě nad zem koukají jenom milimetry.
Však byl pro ně dříve pojmenován i rod Chileorebutia - a
tedy čilské rebucie, dnes je zase myslím strčili do velkorodu Eriosyce.
 |
|
Thelocephala aerocarpa
|
Ale pro mne to
budou stále thelocefaly, neboť nová řazení kdesi publikovaná jsou
stejně jenom doporučení, a je jen na jednotlivcích, zda se jméno
respektuje. Eventuálně i na autorech, kteří mají největší vliv na to,
zda se jméno mezi lidem vžije. My jsme ovšem desetiletí žili pod
představou, že Eriosyce
jsou veliké kytky – také se jim říkalo ferokaktusy Atakámy, a bylo jich
vlastně jen pár druhů.
 |
|
Semenáčky
Stenocactus
phyllacanthus
|
V minulých
novinách jsem se zmínil o přeměnách semenáčků Stenocactus phyllacanthus,
a tady no obrázku je to vidět zcela názorně. Jak dětské – tedy
juvenilní – stadium se mění a na rostlinkách začínají rašit ty správné,
silné trny.
A tak zase za měsíc, v
zářijových novinách se dozvíte o programu přednášek
při Zamykání sezóny, a to už bude doba pro kaktusáře trochu smutnější.
Pavel Pavelíček
|
