Boží klid

Echinocactus
Jaruš, kdybys měla oči modré
jako tohle Campáno, věř mi,
měli bychom vyhráno.
Já  předčasně do důchodu,
ty bys dobývala slávu v Hollywoodu.
Protože máš barvu zelenou,
budeme do smrti žrát sekanou.

Echinocactus horizonthalonius var. nova  VZD 293, Rancho la Campaňa 

Často jsem si říkal, proč mě tyhle rostliny lákají, když je tolik rostlin barevnějších než je duha a já se můžu pro tyhle roztrhat. Některé jsou v kabátě, jako mají obyčejná gymna, co jsem pěstoval před lety a já jim přesto permanentně sloužím jako náhon mlejnu. I když mě neuhranou jako modré Lobelky na vesnických oknech, přece jen si troufám říci, že barva horizonthaloniusů je v říši kulovitých kaktusů ojedinělá.  

A to je snad největší důvod proč mě zabírají tolik místa. Druhým je ten, že kaktusář musí být vedle nich ve střehu, protože tihle prevíti dokážou potrápit a to je hozená rukavice. Prostě s nimi se nenudíte. Nenudí vás ani pohled na plný parapet, pokud jste trpělivě sháněli u těch, kteří ještě objevili nějakou tu vesničku v horách a za ní na úpatí skal zase nějakej ten neobyčejnej co musíme vyzkoušet. Zatím mi nevadí, že jich mám moc, ale určitě přijde doba, že jednou zredukuji počty tak jako ke škodě dráha modré paní průvodčí. Ale které, když jejich rozložení trnů je tak rozmanité to nevím. Však se podívejte na pár jarních snímků květu schopných rostlin:


A teď se konečně dostávám k božímu klidu, který jsem si vyrobil. 

Ten se mi dříve nedostával, protože rostliny, které jsem chtěl množit semeny, mě moc proháněly. Měl jsem velkou práci s dodržováním  hygieny při opylování, rostliny jsem přenášel po všech čertech, ze skleníku do skleníku, ze skleníku na okna bytu, na terasu, dokonce jsem si jednu vzácnou lokalitu vezl na zádech v batohu do práce. Bylo to mordování, které jsem nakonec vyřešil klecovým odchovem. Vyrobil jsem klece tak jako mají slepičí nosnice. A ty mně přinesly onen boží klid. Vůbec mě nerozhází, když slyším v okolí skleníku bzučet pracovitého čmeláka. Klece jsou z jemného pozinkovaného síta s odnímatelným víkem. 

Jediná nevýhoda je, že musím mít dostatek volného místa, abych klece v době květu umístil na parapet, ale za tu stoprocentní jistotu a za to, že nemusím rostliny přenášet do jiných prostor, to opravdu stojí. Ono dopustit svojí nedbalostí křížit tyhle krásné formy, je pro mě, co by energetika, tak nepřípustné jako přehodit fázi s nulákem v zásuvce. Vřele doporučuji každému, kdo ty naše krasavce chce množit.

zpět

Autor textu a fotografií:
Miroslav Naxera
e-mail:
naxera.miroslav(zav)volny.cz

 
© www.cact.cz/noviny  ISSN 1805-2630