 |
| Výsev Ferocactus
johnstonianus KKP 1600 po pěti týdnech |
Semena Ferocactus johnstonianus byla
dovezena na jaře v roce 2011, plody byly v plné zralosti a černá
semena se z nich volně sypala. Přesto při prvních výsevech nebyly
výsledky valné, a objevily se i první stížnosti na procento klíčivosti.
Také mně při prvním výsevu klíčilo necelých 10% semen, což při poměrně
vysoké ceně není nic moc.
Objevila se ale i chvála, vyhlášený pěstitel (a vysévač) Zdeněk Hybský
hlásí 60% vyklíčených semen. To je myslím výsledek velmi dobrý a na
dotaz, jak toho dosáhl, odpověděl, že výsev držel při vysoké teplotě
mezi 35–40 °C.
 |
| Semenáčky Ferocactus
johnstonianus KPP 1600 |
Začátkem roku jsem vyséval 300 zrnek i já. Jak je vidět na obrázku, u
pětitýdenního výsevu se místy i tísní asi pětimilimetroví semenáčci
s prvními trníky. Klíčivost je vyšší než 50 %, další dokličují, to
je velmi uspokojivý výsledek. O to více mne mrzí, že jsem si
nenechal v zásobě ani semínko. Vše je vyprodáno (několik tisíc
semen), a to přesto, že v katalogu bylo u nabídky napsáno
upozornění, že se jedná o velmi nesnadně klíčivá semena.
 |
| Ferocactus johnstonianus
KPP1600, Isla Angelo de la Guarda (foto Karel Pavlíček) |
Nyní je na místě otázka, jak úspěch vysvětlím já. Tady asi zklamu,
nevysvětlím. Možná je to i časem měřeným od dozrání, o informaci v
semeni, že by měla být připravená klíčit až v době pravidelných
dešťů, a nikoliv při náhodné krátkodobé vlhkosti. No, je to spekulace.
A tak aspoň řeknu, co jsem při výsevu dodržel já.
Vyséval jsem týden před úplňkem. To je možná hloupost, ale já to
dodržuju. Bez toho, abych dělal kontrolní výsev a mohl tak nějaký vliv
prokázat. Sáček se semínky jsem ráno vložil do misky s 3% roztokem
peroxidu. Odpoledne jsem ho vyjmul na savý papír, kde během pár hodin
okapal a vysušil se. Poté jsem sáček ponořil do roztoku stimulátoru
Atoniku, 0,5 ml/litr, podrobnosti viz např.:
http://eshop-abex.webnode.cz/products/atonik-100ml, v roztoku jsem
semena nechal do rána, na savém papíru nechal oschnout a odpoledne jsem
vyséval na běžný substrát. Takto v misce namáčím desítky papírových
(orig.) sáčků najednou. Složení substrátu na klíčení nemá vliv, to je
důležité až pro další vývoj klíčenců. Teploty ve dne sahaly ke 30 °C, v
noci padaly ke 20 °C, za slunečního počasí se ve skleníku ještě
oteplilo.
 |
| Ferocactus johnstonianus
KPP1600, Isla Angelo de la Guarda (foto Karel Pavlíček) |
A nyní pozor, nemůžu své metody nabízet jako dogma. Nedělal jsem žádné
srovnávací pokusy – bez Atoniku a s ním, bez peroxidu a s ním, chladný
či horký výsev, takže veškerá statistika žádná. Proceduru dělám se
všemi semeny (a při čištění promnu všechna sklizená semena v slabě
fialovém roztoku hypermanganu), prostě jsem na tento postup navyklý.
A ještě něco, trochu mimo téma. V Německu jsem viděl bedýnku plnou centimetrových semenáčků Mammillaria theresae.
Rada od pěstitele zněla: před výsevem máčím semena tři hodiny v
neředěné kyselině sírové. Mně snad ještě nikdy terezka nevyklíčila.
Nyní jsem semena horizontíků, která také patří mezi ta, co snahám
pěstitelů úspěšně odolávají, na pár hodin ponořil do 40% kyseliny (do
baterií). Zapomněl jsem na ně a vzpomněl si až za týden. Na sítku jsem
je opláchl ve vodě, vysel – a světe div se, asi polovina semen
vyklíčila! To jsou věci...
Obracím se na čtenáře, kteří používají také nějaké zvláštní metody,
mají své zkušenosti, co se vymykají běžné praxi, podělte se. Budeme
rádi, pokud se se svými výsledky při výsevu semen Fero. johnstonianus podělíte s ostatními v některém z dalších vydání našich novin.
Mějte se hezky, za měsíc nashledanou
– Pavel Pavlíček
|
