|
Pokusíme se s touto rubričkou pravidelně pokračovat s výzvou k
dalším cestovatelům, aby i oni si v hlavě opět našli svá hezká místa
a na několika fotografiích je představili našim čtenářům. Není tu
žádný požadavek na velkou odbornost či botanickou zdatnost. Stačí
půl stránky popisujícího textu a okolo 5–15 fotek. Jde jen o to,
udělat sobě i ostatním radost. Prvním článkem začínám sám, abych
poskytl ostatním jakýs takýs návod. S fotkami vždy pošlete i svůj
portrét, který dole pod textem Váš článek uzavře. Za to vám všem
předem moc díky.
Cestu do Boquillas del Refugio provázejí zbytky trati, kterou dnes
už tu a tam připomíná jen opuštěný násep. Je to prašná, štěrkovitá,
v plochách jen jílovitá cesta, kudy se jezdí už tradičně z městečka
Viesca do města Parras de la Fuente. Je to zhruba na polovině cesty,
blíže k Parras.
 |
| Cesta do Boquillas de Refugio |
Cesta sem vede naplavenou jílovito písčitou pánví,
za sucha nás doprovází oblak neprůhledného prachu. Za mokra se tudy
jezdit dá jen stěží. Asi kilometr před vesničkou zastavujeme na
náhodný průzkum, jak se to obyčejně dělá. Nutno podotknout, že
většinou najdeme pendrek.
 |
| Coryphantha poselgeriana
ssp. valida |
Ale tentokrát jsme zastávky nelitovali. I v tomto
nehostinném prostředí žijí a prosperují krásné kytky, jako třeba
tato Coryphantha valida.
 |
| Parádně vytrněné
Echinocactus horizonthalonius |
 |
| Golfové míčky –
Epithelantha micromeris |
|
 |
| Dvoumetrové Opuntia
imbricata s do dálky svítícími rudými květy |
 |
| …a žlutě kvetoucí Opuntia
spec. |
 |
| Po celé cestě nás doprovázejí
barevně otrněné a do sloupku rostoucí
Thelocactus bicolor v. bolansis |
 |
| Také Echinocereus
stramineus ssp. occidentalis
je věrným průvodcem po celé trase |
 |
| Lophophora williamsii
PP 896, Boquillas de Refugio (1) |
 |
| Lophophora williamsii
PP 896, Boquillas de Refugio (2) |
 |
| Lophophora williamsii
PP 896, Boquillas de Refugio (3) |
A tady jsme byli velmi příjemně překvapení. Nejen
tím, že tu v ploše objevujeme zerodované kaňonky z červené horniny a
jílu, ale i tím, že tu nacházíme krásné lofofory. Nejdříve jsme si
mysleli, že to budou opět fričky (Lophophora fricii), i barva
květů je docela sytě růžová. Ale je to už jiné pohoří (Sierra de
Parras), zatímco fričky rostou v Sierra de Marmól.
 |
| Boquillas de Refugio |
Tato napůl opuštěná vesnička jistě pamatuje lepší
časy, když tudy ještě projížděl vlak. Cestoval tudy i náš velikán,
Alberto Vojtěch Frič, nedaleko odtud vlak před podmáčenou tratí a
zborceným mostkem nuceně pár dní čekal na opravu.
|
