 |
| Echinocereus chisoensis |
V přírodě se s tímto druhem můžete setkat v
Texasu, v okrese Brewster. Roste v pohoří Chisos Mts., v Big Bend
National Park, ve výšce 600 až 900 m n. m. Obvykle alespoň
v částečném stínu jiné rostliny.
Přestože byl nalezený již
v roce 1939, a první zmínka v literatuře se datuje rokem 1940, do
sbírek se dodnes příliš nerozšířil. V minulosti byl řazený jako
synonymum k E. palmeri, jako varieta k E. reichenbachii, někdy také jako E. fobeanus var. chisoensis. Podle současné taxonomie patří do skupiny Reichenbachii jako samostatný druh.
 |
| Echinocereus chisoensis - květ |
Semínka se nabízejí zřídka. Klíčí celkem dobře,
malé rostliny jsou ale poměrně choulostivé. Těm, které vydrží, se po
prvním pikýrování daří celkem dobře. Obtíže přicházejí asi ve výšce
1,5 cm. Až do výšky 4-5 cm jsou rostliny choulostivé na
vodu. Buď ji mají moc a uhnívají od paty nebo ji mají málo a uschnou
(to je mnohem častější případ). Po překonání „dětských nemocí“ se zdá
být pravokořená kultura mnohem snazší. Osvědčilo se mi zimování na
světle s lehkou zimní zálivkou v únoru nebo v březnu.
 |
| Echinocereus chisoensis |
Díky vzhledu
se poměrně snadno odliší od všech ostatních echinocereusů. A to i v
případě, že zrovna nekvetou. Podle tvaru těla a trnů se celkem snadno
odliší i od svého nejbližšího příbuzného, kterým je E. fobeanus.
V literatuře se lze dočíst, že rostliny produkují dostatečné množství
semen. Pro jeho rozšíření do našich sbírek stačí jen málo. Semena
„vyrobit“ a překonat první centimetry.
Pokud máte odlišné zkušenosti s pěstováním a E. chisoensis vám roste bez jakýchkoliv problémů jako z vody, napište. Informací o tomto krásném kaktusu je v literatuře velmi málo.
|
