Obrázky ze sbírky Petra Antálka

Ariocarpus koschoubeyanus var. elephantidens

Dostal jsem od Petra pár obrázků bez komentáře, takže se o slovní doprovod pokusím sám.
Na prvním obrázku je Ariocarpus koschoubeyanus var. elephantidens. Dnes je to už pilným botanikem převedeno ze statutu variety do statutu poddruhu – pro praktikující kaktusáře tyhle tanečky jsou ale zcela nepodstatné. Varieta se od ostatních „koček“ nechá snadno odlišit, neboť má asi 2x větší tuberkule. Petr se po letech do Mexika snad brzy podívá, zajímají ho hlavně ariokarpusy. Tyhle rostliny se většinou hledaly okolo hřbitova poblíž Vista Hermosa (Queretaro), tam jich je dnes ale poskrovnu a bez květu k nenalezení. Rád ale poradím lokalitku, asi o 20 km dál, kde jich jsou tisíce – krásný to pohled na paloučky červených kvítků…

Echinocactus horizonthalonius

Echinocactus horizonthalonius je ve sbírkách velmi oblíbený a zároveň ne příliš rozšířený. Dokáže totiž vzdorovat klíčení a dalšímu růstu v našich podmínkách, i když v přírodě obývá obrovský areál s velmi různými podmínkami, s rozdíly jak v podloží, tak v teplotách i množství srážek..., jak je tedy hojný v přírodě, tak je vzácný ve sbírkách. Přitom je nasnadě, že díky rozlehlosti výskytu je také mnoho tvarových podob, od širokých a diskovitých (u Las Tablas v SLP) až po vysoké a štíhlé (El Hundido, Coah.).

K tomu přidávám malou zmínku, v nabídce rostlin, kterou připravujeme, je řada zajímavých forem horizontíků ve stejných cenách jako letos, tj. v cenách velmi přístupných. A to přesto, že (ty ceny) vzbuzují nelibost různých kšeftařů (dodavatel prý kazí ceny), což údajně vyvrcholilo udáním pana Naxery, kterému se výsevy i pěstování extrémně daří. A tak se Mirek musel podrobit nepříjemné kontrole z plzeňského finančního úřadu. Jo, konkurence je někdy hodně nepříjemná, ale konkurenční boj by neměl být zaměňován s podlostí.

Echinocereus delaetii na sněhu

Echinocereus delaetii – tuto rostlinu fotil Petr ve sněhu, a ona i v přírodě rozhodně ve sněhu čas od času bývá. Roste dost vysoko, já ji viděl růst v širokých trsech v borovém lese, na kamenitých skalkách, mezi jehličím. Sníh tam však nikdy neleží moc dlouho, poklesy teplot pod nulu jsou záležitostí spíše jen nočních ochlazení.

Gymnocactus ysabelae CH 240

Gymnocactus ysabelae CH 240, rostlina pochází z výsevu semen ze sběrů Járy Chvasteka. Rád vzpomínám na to místo, na kopci vysoko nad krásným městečkem Tula, kde jme je viděli v travnaté pastvině na kamenitých výhozech – to mi to ještě do kopečka běhalo, kde ty loňské…

Tak jsem Vám představil pár obrázků z fotoaparátu i překrásné sbírky Petra Antálka z Ostrožské Nové Vsi, příště tu snad už bude seriálek z jeho ariákové cesty?

Text Pavel Pavlíček
E-mail: pavlicek@chrudim.cz
Foto Petr Antálek 
 

zpět